Přes dvě stovky za bramborák. Ceny šroubují trhovci, zní od pořadatelů

Symbol města, brněnský drak, je znovu navlečený v červeném svetru. Letos mu na náměstí Svobody přibylo nasvícené dračí vejce. A brněnskými vánočními trhy se navečer klidně rozléhá hip-hop nebo rap. „Rádi narušujeme běžné stereotypy,“ říká ředitelka tamního informačního centra Jana Janulíková. Příspěvková organizace města je jedním ze dvou pořadatelů trhů v centru Brna, část akce má na starosti také městská část Brno-střed.

Brno pro letošek získalo titul Evropského hlavního města Vánoc. A podle pořadatelů se mu přízvisko vyplácí. Hotely jsou plné, na náměstích je živo i ve slabších časech.

Část návštěvníků naopak lamentuje nad cenami jídla či svařáků. Větší bramboráky stojí i přes dvě stovky, podražily i horké alkoholické nápoje. „V elektronických aukcích na pronájmy stánků jsme ceny nezvýšili ani o korunu,“ reaguje Janulíková. Přesto se chtějí pořadatelé systémem pro další ročníky zabývat.

Máte za sebou měsíc vánočních trhů. Jak se titul evropského města Vánoc v Brně osvědčuje?

Přestože tento ročník neskončil, hodnotíme jej jako velmi úspěšný. Prodejci hlásí nárůsty tržeb, už pouhým okem vidíme nárůst návštěvnosti. Víme od provozovatelů, že mají naplněné kapacity hotelů. Líbí se nám i struktura návštěvníků. Brněnské Vánoce mají rádi i sami Brňané, ale letos vnímáme nárůst mimobrněnských návštěvníků, ať už z Česka, tak ze zahraničí.

Víte už přesněji, jak návštěvnost vzrostla?

Je to razantní navýšení. Přesné vyhodnocení budeme mít v lednu. Kancelář marketingu a cestovního ruchu dělá průzkum při každých Vánocích mezi návštěvníky, dotazuje se lidí přímo na trzích. To jsou pro nás zásadní data. Ale z průběžných informací se ukazuje, že evropský titul hraje pozitivní roli. Takže tento ročník je pro Brno do jisté míry revoluční, zejména co se týče mezinárodní propagace Brna. Město se podařilo zařadit mezi prvotřídní vánoční destinace. Existují různé vánoční žebříčky, lidé si informace sdílejí a posunuli jsme se o level výš.

Takže do Brna jezdí víc „vánočních turistů“?

Je to tak. Vidíme nejen individuální turisty, na které brněnská strategie cílí, ale skupinové zájezdy s průvodci. Produkt už daly do nabídky i cestovní kanceláře. To je vidět pouhým okem, o víkendech mohla návštěvnost vyrůst o 10 až 20 procent, ale přes všední dny mnohem víc. Udělali jsme i změnu v koncipování kulturních programů. Přitlačili jsme na výběr účinkujících. Záměrně jsme je vybírali i na slabší dny pondělí, úterý, středa a vidíme velký nárůst. Taky jsme se letos zaměřili na kvalitu mobiliáře. Když si koupíte jídlo, pití, ať si je máte kam postavit.

Velké téma jsou ceny. Za tlustší bramborák klient někde zaplatí i přes dvě stovky. Ceny se mimo jiné odvíjí taky od cen pronájmů.

Na úvod chci vysvětlit, jakým stylem ceny vznikají. Pořadatelé –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ TIC i městská část Brno-střed –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ soutěží ty nejdražší gastronomické stánky formou elektronické aukce. Od roku 2022, kdy to takto děláme, jsme vyvolávací ceny nezvedli ani o korunu. Jsou pořád stejné. Nezdražujeme stánky.

Přesto se třeba největší Zimní bar na Náměstí svobody letos vydražil za 2,2 miliony korun.

Jsou to v podstatě tři výdejní místa v jednom. Jeho vyvolávací cena byla 900 tisíc korun, z naší strany několik let stejná. Navyšování cen je způsobené samotnými prodejci, kteří v aukci dle svého obchodního rozhodnutí nabídnou jimi vnímanou tržní hodnotu stánku. Pro mě jako pořadatele je to důkaz rostoucí hodnoty akce.

Jenže pak rostou i zmíněné ceny zboží.

Je to logické. Pečlivě to monitorujeme.

Nicméně i sami jste se pozastavovali nad některými cenami produktů. Uvažujete o změně aukcí?

Bude to jedna z věcí, o které se bavit budeme. Nabídkové ceny prodejců rok od roku vždycky vzrostou, a tím pádem i ceny zboží. Kopírují nejen nájmy, ale taky inflaci a všechny další vlivy. Vidíme ten zvyšující se trend, ale neumím vám teď říct, co s tím. Teď žádným způsobem neregulujeme ceny. Je čistě na návštěvnících, kolik jsou ochotní zaplatit. Tento víkend se budeme lidí dotazovat přímo na trzích s dotazy: Přijdou vám ceny odpovídající? Přijdete znovu?

Na základě toho se rozhodnete?

Chceme mít fakta, ne jen dojmy. Vyhodnocujeme reakce lidí na sociálních sítích, ale je to tam hodně zkreslené. Budeme to řešit.

Lze zvažovat i regulaci cen?

To fakt nechci říct. Pořád si myslím, že je to takto v pořádku. Je na nás, co si koupíme, a co ne. Také si vyhodnotíme, co ta akce udělá s celým Brnem. Multiplikační efekty akce jsou obrovské. Lidé nakoupí nejen na trzích, ale i v obchodech. Ubytují se tu, chodí do restaurací.

Na druhou stranu asi bojujete s tím, aby přílišný úspěch nezahltil město turisty?

Město má nějakou kapacitu a zážitek je příjemný jen do určité návštěvnosti. Velmi důležitá je kvalita zážitku. Ta je pro nás zásadní. Odstrašující případy měst trpících overturismem nechceme. Celý rok komunikujeme, aby návštěvníci měli v Brně dostatek prostoru. Takže rozšiřujeme průběžně i kapacitu vánočních trhů.

Hodně se také řeší, že mají trhy v Brně dva pořadatele a dvě kampaně „Brněnské Vánoce“ a „Vánoce v Brně“. Podle některých odborníků to může být matoucí. Stojíte si za tím?

Brno je jedno. Vánoce jsou jedny. Tak to mají vnímat návštěvníci. Úkolem dvou pořadatelů je domluvit se. Máme společné zásadní věci, třeba vratný systém kelímků, který funguje bezvadně. Jako návštěvník neřešíte, kdo co pořádá a tak je to správně. Za TIC jako destinační agenturu je důležité, aby návštěvníci měli jasné informace. Potřebujeme komunikovat i se zahraničními návštěvníky, kteří se tu potřebují rychle zorientovat.

Říkáte Brno je jedno, jsou potřeba dvoje facebookové stránky nebo dvě kampaně?

Po konci Vánoc si toto vyhodnotíme, včetně dalších aspektů.

Takže změnu nevylučujete?

Nechci předjímat. Ještě jsme neskončili. Celé to ještě jede.

Každý rok se snažíte přijít s novinkami na trzích. Co letos zafungovalo?

Základem úspěchu jsou trhy samotné –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ kvalita sortimentu, vzhled stánků, jejich výzdoba. Estetika je pro nás důležitá. Stánky mají jednotný vzhled. Snažíme se přísně vymáhat pravidla, aby tam bylo minimum vizuálního smogu. Moc toho tady nebliká a všechno je ve stejném barevném odstínu.

Navíc asi funguje, kde třeba symbol Brna –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ draka –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ oblečete do svetru.

Není to kdejaký svetr. Byl vyrobený designovým studiem Nahaku v barvách Brna a z plastových hadiček, které by se jinak vyhodily. Chtěli jsme komunikovat ekologičnost města. Když jsem draka loni poprvé oblékli, Instagram patřil nám. Letos jsme navázali dračím vejcem na náměstí Svobody. Je zábavné sledovat reakce. Někomu se to velmi líbí, někoho to hrozně naštvalo.

Ale jste rádi, že se to mezi návštěvníky řeší.

Je fajn udělat něco, co lidi vytrhne z letargie. Letošní vejce je vyrobené stejnou technologií z odpadových hadiček, kterých je 11,5 kilometru. Jsou na něm terapeutické vzkazy: Usmívej se. Nehoň se. Všechno už máš. Chceme lidi vybídnout o přemýšlení o adventu. Máme i světelnou stezku po městě. Vybírali jsme místa v pěší vzdálenosti od centra, kde máte klid –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ třeba Denisovy sady, nebo úzkou uličku u kapucínské hrobky. V tom chceme pokračovat. Jak roste návštěvnost, chceme, aby měli návštěvníci dost prostoru. Náměstí nepřifoukneme.

Brno bývá někdy vysmívané jako „zatáčka před Vídní“. Nicméně často slýchám, že brněnské trhy v některých ohledech překonaly ty vídeňské. Jak se vám poslouchají takové reakce?

Ve srovnání nejen s Vídní si vedeme velmi dobře, o čemž svědčí i zmíněný titul. Ale nevnímám to jako potřebu někoho dohánět, ale spíš se inspirovat. Mám jiné vánoční destinace, které jsou pro mě inspirativnější než Vídeň.

Které?

Třeba Litva, Estonsko. V chorvatském Záhřebu mají krásné trhy. Germánský svět je v tomto ohledu absolutně profesionální, ale konzervativní v přístupu. Třeba postsovětské republiky jsou v tomto progresivní a tam jsme třeba načerpali inspiraci na designové instalace. Například ve Vilniusu se dívají na trhy nejen jako na centrum. Přemýšlejí nad celým městem. Obecně se dívají na veřejný prostor.

Takže tímto směrem i v budoucnu dál půjdete?

Tohle se nám hodně líbí. Ohlasy jsou skvělé.