Ceník korupce přehledně. Takhle se podle soudkyně dělily v Brně úplatky

Po více než sedmi měsících dokončila brněnská krajská soudkyně Jaroslava Bartošová v těchto dnech práci na rozsáhlém písemném rozsudku.

Dokument, který čítá více než dvě stě čtyřicet stran, nejen popisuje, jak se v Brně podle ní systematicky ovlivňovaly veřejné zakázky v kauze zvané Stoka. A proč by kvůli tomu měla skončit nepravomocně na 9,5 roku za mřížemi hlavní postava kauzy - bývalý brněnský politik ANO Jiří Švachula.

Soudkyně Bartošová si během měsíců psaní tohoto rozsudku dala práci také s jakýmsi ceníkem korupce v Brně. Jde o tabulku, v níž se uvádí, kdo konkrétně a v jaké výši úplatek za jednotlivou veřejnou zakázku v této kauze získal. (Tabulku najdete na konci článku a také v přehledné mapě níže.)

„Nepochybně každý z obžalovaných věděl, že podvádět, krást, uplácet, nebo přijímat úplatky se nemá,“ napsala soudkyně Bartošová.

„Přesto však obžalovaní jednali cíleně, aktivně a promyšleně, v úmyslu dosáhnout ovlivnění zakázek a zejména vlastního finančního obohacení, ať už cestou získání zakázky pro sebe, pro spřátelenou firmu, nebo získání finančního profitu ve formě úplatku,“ doplnila.

Zmíněná tabulka uvádí konkrétně sedmadvacet podle soudu ovlivněných zakázek za více než 130 milionů korun. Týkaly se rekonstrukce bytových domů, obnovy zastávky městské hromadné dopravy, vybudování gymnastického sálu v základní škole nebo opravy dalších městských nemovitostí.

A soudkyně u každé této soutěže uvádí, v jaké výši zakázka byla. Kolik z toho šlo na úplatky a pak také, kolik pětice obžalovaných inkasovala. V této souvislosti si pak podle rozsudku rozdělili přes 8,2 milionu korun.

Kdo, za co a jaký získal úplatek, se podívejte na mapě Brna:

Zmíněná tabulka zmiňuje jména zejména pěti obžalovaných: Jiřího Švachuly, Samana El-Talabaniho, Pavla Ovčarčina, Jiřího Hose a Petra Liškutina. Část z nich s vyšetřovateli spolupracovala. Takže jim pomohli v rozkrytí korupce. Podle soudkyně to bylo zásadní.

„V důkazně velmi obtížné trestní věci byly výpovědi obviněných zcela zásadním důkazem, a to ať už jako doznání, kterým usvědčovali sami sebe, nebo jako usvědčující důkaz vůči ostatním obžalovaným,“ uvedla soudkyně Bartošová.

Rozsudek ale není v této kauze pravomocný. Odvolali se proti němu žalobci i někteří obžalovaní. Případem se tak bude zabývat olomoucký vrchní soud.

Kdo jsou hlavní postavy kauzy Stoka:

Podle vyšetřovatelů a také závěru soudu byl právě bývalý místostarosta na radnici Brna-středu a politik ANO hlavním aktérem celého případu. Tabulka, která vyčísluje jednotlivé úplatky, přitom uvádí, že právě Jiří Švachula měl získat úplatky ze třiadvaceti zakázek. A to v celkové výši 4 303 393 korun.

Z toho nejvíce - 800 tisíc a 776 tisíc - měl zinkasovat za opravu domů v Jánské ulici a na Zelném trhu. V dalších případech se podle rozsudku měla výše úplatku pohybovat od 48 do 250 tisíc korun.

Švachula svoji vinu odmítl. Podle něho nebyla pravda, jak tvrdila obžaloba, že se jakkoliv podílel na soustavném ovlivňování veřejných zakázek.

Brněnský podnikatel iráckého původu vybíral v tomto případě úplatky. Ve zmíněné tabulce jeho jméno figuruje u třinácti konkrétních veřejných zakázek na rekonstrukci domů v Brně. Rozsudek zmiňuje, že si tak v této souvislosti měl přijít na 764 tisíc korun. Šlo mu v jednotlivých případech od 15 do 200 tisíc korun. Nejvyšší částku dostal podle rozsudku - stejně jako Švachula - za opravu domu na Zelném trhu.

El-Talabani od počátku v této kauze s policií spolupracoval. Takže se k trestné činnosti doznal a pomohl ji vyšetřovatelům rozkrýt. Podle něho firmy, které byly na seznamu, předem věděly, že v případě vítězství jim budou dávat úplatek ve výši deseti procent ze zakázky. Kvůli odsouzení v jiném případě dostal souhrnný trest šesti roků za mřížemi.

Podnikatel působil v této kauze jako takzvaný pošťák, který předával neveřejné informace k jednotlivým zakázkám. Za to podle svých slov dostával úplatky ve výši jednoho procenta ze zakázky. Podle tabulky inkasoval stejný podíl ze zakázek jako El-Talabani. Tedy v jeho případě šlo také o 764 tisíc korun.

A i Ovčarčin získal podle rozsudku v této souvislosti úplatek ze třinácti zakázek. Týkaly se oprav městských bytových domů nebo obnovy zastávky MHD. Nakonec byl odsouzen k souhrnnému trestu šesti roků ve vězení.

Bývalý člen hnutí ANO a tehdejší šéf investičního odboru na Brně-střed inkasoval podle tabulky úplatky u šesti konkrétních zakázek. Celkově mělo jít o méně, než dostali El-Talabani a Ovčarčin. Konkrétně se jednalo o 761 tisíc korun.

Jednalo se v jednotlivých případech o částky od 70 do 214 tisíc korun. Vinu Liškutin odmítal a podle nepravomocného rozsudku dostal trest tři roky s podmíněným odkladem na pět let.

Vlivný brněnský politik podle svědectví obžalovaných pomáhal s výběrem firem u některých zmanipulovaných zakázek na opravy domů. Tabulka, kterou soudkyně uvádí v rozsudku, v jeho případě zmiňuje, že měl inkasovat ve třech případech úplatky ve výši 158 tisíc korun. Šlo o opravu třech domů.

Hos také vinu odmítl a podle nepravomocného rozsudku dostal trest tři roky s podmíněným odkladem na pět let.