Článek
Letos v květnu postavili hasiči v pražských čtvrtích Troja a Malešice dvě stanová městečka, každé s kapacitou pro 150 lidí. Cílem bylo poskytnout nouzové ubytování uprchlíkům z Ukrajiny, a to především těm, kteří přespávali na hlavním nádraží.
Dnes ale počet ubytovaných v Troji i Malešicích klesá. „V tuhle chvíli tam nikdo není,“ popsal stav v trojském městečku mluvčí pražských hasičů Martin Kavka.
„Co jsme se bavili na krizovém štábu, tak ve dnech, kdy štáb zasedal, se situace zlepšovala. Dokonce i na hlavním nádraží bylo více odjezdů než příjezdů,“ okomentoval počty uprchlíků v Troji a Malešicích mluvčí magistrátu Vít Hofman.
Právě hlavní město a jeho příspěvková organizace Centrum sociálních služeb Praha městečka provozují.
Podle mluvčího Hofmana se počty nouzově ubytovaných rychle mění. Minulý čtvrtek mělo být v Troji 49 lidí, o den později 118. „Zejména ve stanovém městečku v Troji je fluktuace poměrně velká, protože se daří po dokončení administrativního procesu lidi umístit do ubytování,“ řekl.
Ředitel Centra sociálních služeb Praha Martin Šimáček je ale opatrnější. Mimo jiné proto, že v Malešicích bylo nedávno potřeba přistavět nové stany a zvýšit tak kapacitu přibližně na 200 lidí.
„V uplynulých dnech jsme sledovali poměrně značný nápor. Přicházelo víc lidí buď s nárokem na dočasnou ochranu, nebo se vraceli ti, co dočasnou ochranu už mají, jenom třeba cestovali v rámci České republiky nebo Evropy,“ přiblížil Šimáček s tím, že městečko v Malešicích se bude připravovat na fungování přes léto i podzim při počtu 200 ubytovaných.
Čekárna na víza
„Je to taková čekárna před udělením víza,“ popsal Seznam Zprávám roli stanových městeček mluvčí hasičů Kavka. Vysvětlil, že lidé ve stanových městečkách buď čekají na prověření a udělení víza, nebo pokud na víza nemají nárok, musí odcestovat. To se týká těch, kteří již mají občanství v jiné zemi EU.
Stanové městečko v Troji je nyní prázdné, vstup dovnitř je zakázán.
„Minimum je těch, kteří zůstávají dlouhodobě,“ uvedl Šimáček.
To potvrzuje i Geti Mubeenová z Organizace pro pomoc uprchlíkům, která se na provozu městečka v Malešicích podílí. „Žijí tady dva tři dny a pak odjíždějí,“ řekla pro Seznam Zprávy.
Podle Šimáčka momentálně klesá počet těch, kteří přijeli vlakem přímo z Ukrajiny. Nově příchozí buď odešli ze svého primárního ubytování, nebo z něj byli vyhozeni. V takovém případě mnohdy cestují po republice i několik dnů a často nakonec skončí v Praze.
Migrace po republice
„Myslím si, že odhadem 80 % lidí, kteří přijdou k nám do tábora, už má v Česku dočasnou ochranu. Bylo jim poskytnuto ubytování a z nějakého důvodu odešli. Buďto to bylo jejich vlastní rozhodnutí, ale existují i případy, kdy se lidé stali oběťmi obchodování s chudobou,“ sdělila Mubeenová.
Jde o případy, kdy měli být uprchlíci ubytováni zadarmo, ale ubytovatel po nich následně vyžadoval peníze.
„Pokud se ti lidé rozhodli odejít a třeba putovali několik dní zpátky do Prahy, často mají nějaké zdravotní komplikace. Přicházejí také značné potíže psychosociálního charakteru. Ti lidé prostě nejsou po náročných cestách a nějaké vnitřní migraci po Česku v pohodě,“ popsal Šimáček.
Dodal, že v takovém případě se snaží pracovníci uprchlíky v táboře ponechat déle, dokud se je nepodaří stabilizovat.
„Snažíme se o těch lidech zjistit jejich pobytovou minulost, protože se s nimi bavíme, na což při procedurách o dočasnou ochranu velmi často není prostor a čas,“ řekla Mubeenová.
Situaci ubytovaných v táboře v Malešicích přirovnala k bezdomovectví. „My tady pracujeme s lidmi, kterým z hlediska lex Ukrajina už nelze pomoct a nemají nárok na sociální zabezpečení, na dávky z českého státního rozpočtu,“ přiblížila.
