Čeká nás poměrně temná budoucnost, shodli se experti na kybernetické podvody

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Lenka Pluhařová, ročník 1976, loni na podzim přišla o 230 tisíc korun kvůli kybernetickému útoku, během nějž ji přesvědčivě působící podvodníci i přes její obezřetnost přesvědčili k tomu, aby jim převedla finanční prostředky a navíc si ještě vzala úvěr.

„Kontaktoval mě muž z banky a řekl, že můj účet byl napaden. Ptala jsem se, jak mám věřit, že volají z mé banky, řekl mi, ať si zkontroluji číslo. To jsem si poté zkontrolovala i u pracovníka bezpečnostního oddělení. Obojí sedělo. Tehdy jsem bohužel ještě nevěděla, že je možné nafingovat i toto,“ uvedla žena, která se se svým příběhem rozhodla veřejně vystoupit na půdě Poslanecké sněmovny, kde se odborníci na bezpečnost, ale i nové technologie snažili dobrat toho, jak bychom se měli do budoucna podobným, ale i novým útokům bránit.

„Dostala jsem se do stresové situace – podvodníci mají zvládnutou psychologii. Když jsem se o to začala zajímat, zjistila jsem, že v mém okolí je více lidí, kterým se to stalo, ale stydí se za to,“ uvedla.

Odborníci na kybernetické podvody různého druhu ve Sněmovně varovali před temnou budoucností na tomto poli. Snažili se společně s politiky dobrat řešení, jak se bránit všem možným útokům, především na peněženky obyvatelstva.

„Dnes se blíží doba, kdy zranitelnou skupinou obyvatel budeme úplně všichni,“ řekl Jindřich Kalíšek z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Podle něj se do budoucna i celé soudnictví bude muset připravit na to, že se nemůže spolehnout na to, co v soudní síni uvidí.

Podle Kamila Malinky z Fakulty informačních technologií brněnské Masarykovy univerzity útočníci do budoucna dostanou do rukou mocné nástroje, proti kterým jsou společnost i odborníci zatím poměrně bezmocní. „Nechci úplně strašit, ale je to poměrně blízká temná budoucnost, která nás čeká,“ uvedl.

Lukáš Benzl z České asociace umělé inteligence uvedl, že v Evropě vzrostla míra takzvaných deepfake útoků o 781 procent, v Česku pak prý o 660 procent. „Za mě je to neuvěřitelné číslo. Pokud nebudeme nic dělat, statistiky se mohou změnit k horšímu,“ uvedl před odborníky a poslanci.

Takzvané deepfake video v poslední době zneužívají podvodníci, kteří se snaží z uživatelů sociálních sítí vylákat peníze na falešné investice. Zneužívají k tomu známé politické osobnosti, především předsedu ANO Andreje Babiše nebo prezidenta Petra Pavla, kteří na falešných videích k těmto investicím lákají.

Naposledy se na sociálních sítích objevilo deepfake video vicepremiéra Víta Rakušana (STAN), který se na něm nelichotivě vyjadřuje k obyvatelům Karviné, kde před dvěma týdny odstartoval své turné veřejných debat.

„Zatímco před rokem, kdy jste se jako běžný uživatel počítače pokusili vytvořit deepfake, potřebovali jste mnoho návodů, výkonný počítač, hodně času a peněz, dnes to zvládnete už ze svého telefonu. A půjde o deepfake, který bude velmi důvěryhodný,“ vysvětlil Benzl.

Podle něj jsou deepfake s politickými představiteli de facto útoky na demokracii a veřejené mínění.

Vývoj technologií ve formě syntetizace hlasu přímo na půdě Sněmovny předvedl na příkladu hlasu pořadatele akce, poslance Patrika Nachera (ANO), který mu předtím dal svolení. Pustil tam uměle vytvořené rozhovory, na nichž Nacherův hlas, včetně jeho dikce, volá své asistence, aby mu řekla, co má na ten den v kalendáři, nebo jeho matce, kterou přesvědčuje o tom, aby mu poskytla přihlašovací údaje k jejímu bankovnímu kontu.

Podle Ondřeje Kapra z policejního prezidia se kriminalita bude do kyberprostoru přesouvat stále více. Upozornil na to, že se podvodné scénáře průběžně mění, ale také se zase vracejí. Jako příklad dal letitý podvod nazvaný „vnuk“, který podvodníci využívají už řadu let, když volají seniorům a vydávají se za jejich vnoučata, která se ocitla v akutních finančních problémech, a snaží se z nich vylákat peníze v hotovosti.

„S legendou vnuk jsme se jako policie vypořádali, ale je otázka, kdy to zase přijde,“ uvedl Kapr. Za další přetrvávající podvody označil i případy žen, které se na internetu seznámí s atraktivním mužem, který se vydává za amerického vojáka, inženýra na ropné plošině nebo lékaře na misi, naslibuje jí společný život a vyláká z ní vysoké částky.

Dodává, že s rozvojem technologií se zlepšují i možnosti podvodníků. „Je to věc, která tu s námi je už desítky let, neumíme se jí zbavit. Pachatelé dokážou být přesvědčivější a vy už jednoduše nemůžete vzít fotografii svého vojáka a zkontrolovat si ji na internetu, může to být fotografie vygenerovaná umělou inteligencí. Tady je nejlepší pomocí osvěta,“ uvedl Kapr. Tito podvodníci dokážou nafingovat už i videohovor, ve kterém se oběť má přesvědčit, že její milovník je opravdový.