Častější nemoci, horší průběh. Imunita Čechů je zřejmě porušená, říká lékařka

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Problémy se zhoršenou imunitou řeší čím dál víc lidí. „Pacienti jsou bohužel stále více nemocní a hlavně se jim v poslední době nákazy vracejí – uzdraví se, ale za týden přijdou znovu a znovu jsou nemocní. Imunita je tedy zřejmě nějakým způsobem porušená,“ popisuje Irena Kudrnovská, praktická lékařka a předsedkyně revizní komise Sdružení praktických lékařů.

Větší náchylnosti k virovým infekcím si všímají i další odborníci. Mezi ty nejčastější patří chřipka, RS virus nebo běžné virózy, které však mohou mít delší a komplikovanější průběh.

„Epidemie RS viru zasáhla celou Evropu i další části světa. Onemocnění bylo závažnější než v předchozích letech – zatímco dříve trvalo týden, nyní se doba nemoci prodloužila na dva týdny a průběh byl těžší,“ říká místopředseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula.

Náročnější průběh nemocí se nevyhýbá ani dětem. „Infekce se chovají trošku hůř. Děti prodělávají o něco těžší ataky. Ale samozřejmě ne všechny,“ podotýká Alena Šebková, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů.

„U chřipky ty stavy trvají delší dobu, děti mají teploty klidně pět, sedm dní,“ dodává.

Čím je nárůst způsoben, není jisté. Respiračních onemocnění nicméně obecně výrazně přibylo, především po pandemii covidu.

„Byla dříve potlačena covidovými opatřeními a následně se projevila ve výraznější podobě. Průběhy nemocí byly delší a závažnější,“ připomíná Prymula.

Na otázku, jestli covid poškodil imunitní systém, se dle něj ale vědci stále snaží najít odpověď.

Mezi odborníky na tomto tématu není jednoznačná shoda. Zatímco někteří spekulují o možném dopadu, jiní tvrdí, že imunitní systém zůstal v zásadě nezměněný.

„Pokleslo přirozené promořování populace, ale to by se již mělo vracet do původního stavu. V teoretické rovině můžeme uvažovat o tom, že se patogeny mohly určitým způsobem přizpůsobit, avšak podobné úvahy jsou spíše součástí hledání příčin, než že by existoval objektivní důkaz,“ myslí si Šebková.

Imunolog Václav Hořejší upozorňuje, že z hlediska celkové odolnosti proti nemocem se imunita obyvatelstva nezměnila nijak zásadně. „Samozřejmě kromě toho, že je populace v důsledku očkování a promoření výrazně a až neočekávaně dlouhodobě odolná proti vážnému průběhu covidové infekce,“ podotýká.

„Jestli má někdo pocit, že je častěji nemocný poté, co před rokem prodělal covid, už dnes nelze s jistotou potvrdit příčinnou souvislost. To je jen domněnka,“ souhlasí Václav Šmaták, místopředseda Sdružení praktických lékařů.

Specifickou skupinou pacientů jsou však ti, kteří trpí takzvaným postcovidovým syndromem. Jde o stav, kdy lidé po prodělání infekce covidem čelí dlouhodobým zdravotním obtížím, které mohou přetrvávat týdny i měsíce. Tito pacienti mohou být vůči dalším infekcím mnohem náchylnější, a to i dlouho po uzdravení.

Dle Hořejšího se nějaké potíže týkají až několik desítek procent lidí, kteří covid prodělali. „Něco podobného se stává i po jiných virových onemocněních, ale u covidu je to velmi výrazné. Většina těchto problémů je způsobena tím, že virus přetrvává v některých orgánech a tkáních, část je způsobena nežádoucími autoimunitními reakcemi doprovázejícími infekci,“ vysvětluje.

Důvody zhoršující se imunity je proto potřeba hledat jinde. „Může to být dáno ovzduším, stravováním, genetickými dispozicemi. Těch příčin je velká spousta,“ shrnuje lékařka Kudrnovská.

Dalšími příčinami může být nezdravý životní styl, stres nebo rychlé životní tempo. Imunitu také výrazně zhoršuje kouření. „U kuřáků jsou respirační infekce častější a mají horší průběh, často přecházejí do bakteriálních zánětů, což vede k nutnosti léčby antibiotiky,“ dodává Šmatlák.

Dle Kudrnovské lidé navíc zahodili ochranná pravidla, která si mnohdy osvojili právě v době pandemie. „Lidé jsou vůči sobě nesmírně bezohlední. Když jsou nemocní, tak se chtějí o infekty podělit a kašlou a prskají na všechny strany – v městské hromadné dopravě i v zaměstnání. Možná i kvůli tomu se nákazy tolik šíří,“ domnívá se.

Zhoršená imunita u některých lidí má za následek i to, že po pandemii covidu vzrostl zájem o laboratorní testy. Snaha zjistit víc o svém zdravotním stavu ale může být dvojsečná.

„Pacient-samouk je noční můra. Máme samoplátce, kteří si rádi zaplatí testy, ale já se jim snažím vysvětlit, že výsledky testů musí interpretovat lékař,“ upozorňuje zástupce vedoucího laboratoře Agilab Ladislava Rozprimová.

Potvrzuje, že množství zájemců roste i v jejich laboratoři. „Z ekonomického hlediska jsou pro nás samoplátci samozřejmě výhodní, protože testy jsou drahé, ale i tak to nevidíme rádi. Nejhorší je pacient, který se poučí na internetu, nechá si udělat sérii testů a neví, co s výsledky,“ podotýká.

Co by tedy lidé měli dělat? Dle lékařky Kudrnovské je odpověď jednoduchá. Posilovat imunitu by měli především přirozenými způsoby.

„To znamená chodit do přírody a dodržovat zásady, které znají už z dětství – co jim říkala maminka, babička, aby se co nejrychleji uzdravili a aby nechytali další nákazy,“ říká.

Důležitý je pak dostatek spánku, dostatečné množství tekutin a vitamin C, vyvážená strava i méně stresu. Lékař Šmatlák doporučuje také otužování. „Lidé, kteří se mu systematicky věnují, téměř nestonají,“ podotýká.

Při opakovaných nákazách je pak další možností specializované imunologické vyšetření. „Nejčastěji se zaměřujeme na základní imunologické ukazatele, především takzvanou protilátkovou imunitu. Tu lze poměrně snadno vyšetřit v ordinaci praktického lékaře. Pokud se při tomto vyšetření prokáže oslabení imunity, existují různé přípravky, které mohou pomoci její posílení,“ shrnuje pediatrička Šebková.

„Pokud se však žádné konkrétní problémy neprokážou – což je časté zejména u dětí v předškolním věku – doporučujeme podávání doplňků stravy na podporu imunity, například na bázi hlívy ústřičné,“ dodává.

U dětí, které trpí častými infekcemi, pak doporučuje sledovat i hladinu železa, protože jeho nedostatek může vést k anémii.

Odborníci se pak shodují ještě na dalším klíčovém faktoru – prevenci. „Ti, kteří byli očkovaní, buď žádnou chřipku nedostanou, nebo má naprosto banální průběh, takže ji ani nezaznamenají, případně s minimálními komplikacemi. U neočkovaných to bohužel vidíme v celé šíři, často i v kombinaci se zápaly plic,“ konstatuje Šmatlák.

„Proto apeluji – nechte se očkovat - proti pneumokokovým infekcím, chřipce a samozřejmě i covidu,“ zdůrazňuje.

Lidé by se nicméně s lékařem měli poradit ohledně nejvhodnější doby pro vakcinaci. „V době pandemie nebo epidemie by se nemělo očkovat. Očkovat nyní, kdy pacient může mít v sobě protilátky nebo už může být v inkubační době, bych rozhodně nedoporučovala,“ radí Kudrnovská.