Článek
„Nemám fyzickou podobu, jsem pouze digitálním modelem, který je schopen komunikovat pomocí textu,“ představila se redaktorovi Seznam Zpráv umělá inteligence od společnosti Open AI. Její chatovací rozhraní ChatGPT, které komunikuje skoro jako opravdový člověk v mnoha jazycích, včetně češtiny, vzbudilo v poslední době senzaci.
Kolem umělé inteligence ale panuje také nejistota.
Už dnes je totiž schopná zastat mnoho práce vykonávané lidmi, a to levněji i rychleji.
Do křížku s touto technologií se nedávno dostal ilustrátor jedné české grafické firmy, který pro Seznam Zprávy popsal svou situaci. Přál si zůstat anonymní, redakce ale jeho totožnost zná.
Jeho zaměstnavatel po něm žádal, aby umělou inteligenci naučil svůj styl kresby. S tím by tato technologie převzala i část jeho dosavadní práce a firma by tak mohla podstatně zrychlit plnění zakázek svých klientů.
„Někdo by ode mě chtěl nakreslit třeba pozadí k animaci, a pokud by měl umělou inteligenci, která má naučený můj styl, tak ona mu to nakreslí stejně jako já a vůbec se mi nemusí ozývat. Vlastně by mě k tomu vůbec nemusel potřebovat,“ popsal problém ilustrátor.
Svůj výtvarný styl, který je podle jeho slov výsledkem 15leté kariéry, umělou inteligenci zatím naučit odmítl. Vadí mu, že by firma by mohla jeho dovedností využívat i dlouho poté, co by v ní přestal pracovat.
Podle expertů je problematické to, že jakmile se umělá inteligence něco naučí, je složité ji danou věc odnaučit.
„Nemám prostředek, abych řekl, kde přesně se daná data v paměti schovávají. Takže s tím nemůžu ani manipulovat podobně, jako se třeba maže soubor. Je to velmi obtížná věc,“ přiblížil proděkan Fakulty informačních technologií ČVUT Pavel Kordík.
Vystačit si se zákony
Zakotvení umělé inteligence v českém právu chybí.
„Při řešení právních výzev spojených s umělou inteligencí si tak alespoň prozatím musíme vystačit se zákony, které byly mnohdy přijaty v dobách, kdy jste na umělou inteligenci mohli narazit pouze na stránkách sci-fi románů,“ vysvětlil advokát Jaroslav Menčík z advokátní společnosti Mavericks.
Poukázal také na to, že podle autorského zákona majetková práva k autorským dílům vytvořeným v rámci práce patří zaměstnavateli.
„Ten s nimi může nakládat podle svého - třeba je dát umělé inteligenci,“ uvedl Menčík.
Paradoxem přitom je, že umělá inteligence se z děl umělců dostupných na internetu sama učí, aniž by k tomu v mnoha případech měla svolení autorů.
Česko není zdaleka jediný stát, který na rychlý rozvoj technologií nestíhá reagovat. Důležitým precedentem pro světový vývoj budou výsledky soudních řízení probíhajících v Kalifornii, kde technologické společnosti sídlí.
Menčík doplnil, že za českého předsednictví v EU došlo k významným posunům v návrhu celoevropského nařízení o umělé inteligenci (tzv. Artificial Intelligence Act, pozn. red.), který má umělé inteligenci nastavit právní mantinely.
Kreativita vs. řemeslo
„Není to jen o malířích, je to i o autorech textů, povídek, spisovatelích, nebo i muzikantech, kdokoliv má nějaký svůj styl a dáme neuronové síti (výpočetní model využívaný pro fungování umělé inteligence, pozn. red.) dostatek dat, tak jsme schopni se jeho styl docela dobře naučit,“ vysvětlil Kordík.
O práci se ale podle Kordíka lidé zejména v kreativních profesích bát nemusí. Člověk totiž bude i nadále potřeba. Poukázal na to, že například v překladatelství je umělá inteligence dnes široce využívána, překladatelé přesto práci stále mají.
„Věci generované umělou inteligencí mají svoje specifika, lidé to dost poznají. Člověk může mít větší kreativitu a přijít s něčím, co by ten model nevymyslel,“ řekl Kordík.
Některá pozitiva umělé inteligence uznává i uvedený ilustrátor.
„Nedokáže mě nahradit v kreativitě, ale dokáže mě nahradit v řemeslu,“ uvedl pro Seznam Zprávy. „Když potřebuju mechanicky vysmahnout tisíc obrázků za den, tak v tomhle mi může usnadnit práci,“ upřesnil.
Jak se trénuje umělá inteligence?
Základem umělé inteligence jsou data. Proces tréninku umělé inteligence lze přirovnat k tomu, když se malé děti učí rozpoznat například auto od autobusu. „Vlastně si uložíte do hlavy nějaké charakteristické znaky, a když věc uvidíte v reálu, znaky se vám propojí a rozpoznáte daný objekt,“ přibližuje Lukáš Havlíček, ředitel brněnské pobočky Konica Minolta.
Umělé inteligenci však nestačí pouze obrázky, které by jí vývojáři podstrčili. „Musíme je obohatit o nějaká metadata. Musíme říct, že na tomto obrázku je muž, má 36 let a je veselý, protože se usmívá. Na základě těchto charakteristik, které si systém najde, dokáže tyto informace říct,“ popisuje Havlíček.
