Článek
Vyhláška po dobu trvání Loketského kulturního léta posouvala začátek nočního klidu z 22:00 na 23:00. Loketské kulturní léto trvá od května do září, tedy skoro půl roku. Podle vnitra ovšem tak dlouhá a obecná výjimka přestává být výjimkou v pravém slova smyslu.
Ministerstvo se proto domnívalo, že radnice v Lokti vykročila z mezí samostatné působnosti města, což nyní potvrdil soud. Loket podle místostarosty Petra Zahradníčka (TOP 09) rozhodnutí Ústavního soudu respektuje, program loketského kulturního léta bude chtít zachovat.
„Jediná naše obrana bude v tom, že se bude muset sejít zastupitelstvo a připravit novou obecně závaznou vyhlášku. Zřejmě ji tedy budeme připravovat každý rok a vyjmenujeme tam ty akce konkrétně. Naráží to na ten problém, že může interpret onemocnět a bude hrát třeba ve volném termínu za 14 dní nebo přijde jiná akce,“ řekl Zahradníček. Akce se týkají loketského amfiteátru pod hradem, kde vystupují domácí i zahraniční interpreti. Jeho kapacita je několik tisíc míst.
Výjimečné případy, kdy se noční klid zkracuje nebo omezuje, musí vyhlášky vymezovat přesně a jednoznačně, aby obyvatelé města věděli, kdy se mají připravit na hluk, nebo kdy jim dokonce hrozí probdělá noc. Také podle ústavních soudců musí radnice přímo ve vyhláškách konkretizovat data a akce, jichž se výjimka týká. Nestačí data později specifikovat na webu města.
Nemělo by to být tak, že zastupitelstvo režim výjimky dopředu vztáhne k celé škále akcí, jejichž podoba a datum konání nejsou dosud známy, jak plyne z odůvodnění, které přednesla soudkyně zpravodajka Milada Tomková.
Pravidla platí pro každou obec, bez ohledu na místní tradici či zvyklosti. „Jakkoli tedy mohou místní poměry a zvyklosti být relevantní při rozhodování, zda výjimku z doby nočního klidu stanovit a v jakém rozsahu, bez ohledu na tyto konkrétní okolnosti musí jít jen o výjimku. To znamená, že ÚS by nemohl napadenou vyhlášku shledat souladnou se zákonem, ani kdyby dospěl k závěru – s ohledem na argumentaci města – o výjimečnosti jeho tradic či poměrů ve srovnání s jinými obcemi,“ stojí v nálezu.
Noční klid ve městech
O vyhláškách soud rozhoduje opakovaně, a to i v souvislosti s nočním klidem a různými veřejnými akcemi. V roce 2014 zrušil část chebské vyhlášky o veřejném pořádku. Předpis reguloval ohňostroje, ale městem pořádané akce měly výjimku a nepodléhaly povolovacímu řízení. Ústavní soudci v tom spatřovali nerovnost.
O dva roky později pak soud škrtal také ve vyhlášce Chrastavy na Liberecku o veřejném pořádku. Pro akce pořádané městem vymezovala mírnější podmínky nočního klidu než pro akce ostatních organizátorů.
V roce 2021 pak soud zrušil část vyhlášky Heřmanova Městce na Chrudimsku o zákazu konzumace alkoholu na některých veřejně přístupných místech. Sporná část taktéž stanovila výjimku ze zákazu pro akce pořádané městem. Podle Ministerstva vnitra radnice bez racionálního důvodu zvolila nerovný přístup k sobě samotné a k ostatním pořadatelům.
