Lidé se stěhují do chat. Část chudnoucí střední třídy neutáhne bydlení v Praze

Během nedávné prezentace výsledků analýzy sociálního vyloučení účastníci narazili na nezvykle zvýrazněnou mapu České republiky.

U jednoho sledovaného kritéria – konkrétně pobírání příspěvku na bydlení – začaly svítit oblasti přesně za hranicemi hlavního města Prahy.

Příspěvek na bydlení je přitom ukazatel, kde reálně domácnosti v poměru ke svému příjmu platí vysoké částky za bydlení.

„Když se bavíme o ohrožení sociálním vyloučením, je možná na čase uvažovat o tom, že roste nová skupina lidí, kteří jsou mimo místa, kam se běžně díváme, a kde je hledáme,“ komentovala jev Lucie Trlifajová, analytička Agentury pro sociální vyloučení.

Index sociálního vyloučení, který agentura každý rok propočítává, postupně zaznamenává, že k zatíženému Ústeckému, Karlovarskému a Moravskoslezkému kraji se začíná přidávat i Středočeský kraj.

Na datech Trlifajová vysvětlovala, že dochází k chudnutí střední třídy. A že přestává platit, že se ekonomická situace domácností zhoršuje s růstem nezaměstnanosti. Nově se ekonomická kondice domácností zhoršuje, i když lidé pracují. Jinými slovy, chodí denně do relativně slušně placeného zaměstnání, a přesto sotva zvládají uplatit bydlení.

„Jsme v období brutálního poklesu reálných příjmů české populace, a to i v kontextu Evropské unie,“ shrnula expertka.

Růst pobírání dávek za hranicemi Prahy tak může znamenat, že někteří už neuplatí život v metropoli. „Rapidně narostl počet příjemců v prstenci kolem Prahy, zřejmě to ukazuje na obce, kam se lidé více stěhují,“ nastínila Trlifajová jedno z možných vysvětlení. Ale zdůraznila, že jde jen o hypotézu a data by si vyžadovala podrobnější analýzu.

Data jsou mimo jiné zkreslená tím, že vláda Petra Fialy (ODS) kladla v posledních letech důraz na osvětu ohledně čerpání příspěvku na bydlení kvůli inflační a energetické krizi. Podmínky čerpání se také zjednodušily. Případně za čerpáním mohou být i další vlivy, jako růst jednočlenných domácností, zdražování energií a podobně.

O podrobnější zkoumání se pokusila redakce Seznam Zpráv. Přichází se třemi nepřímými důkazy, které podporují vysvětlení, že se lidé s nižšími příjmy skutečně mohou stěhovat za Prahu.

Redakce Seznam Zpráv si vyžádala podrobná data o čerpání příspěvku na bydlení ve Středočeském kraji. Porovnávala růst mezi rokem 2021 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tedy na začátku inflační krize –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a rokem 2023.

V celém kraji rostl počet příjemců dávky více jak dvojnásobně. V Praze, ale i v celé České republice přitom počet příjemců stoupal daleko pomaleji. Stejně tak ve všech okresech rostl počet příjemců dávek víc, než je republikový průměr:

Relativně v procentech přitom za celou Českou republiku mezi roky 2022 a 2023 na úrovni obce s rozšířenou působností vzrostl počet příjemců výrazně třeba na Černošicku.

„Černošice mají 7,5 tisíce obyvatel, ale území, které pod nás spadá jako obec s rozšířenou působností, má 160 tisíc obyvatel. Je to takový tvar C kolem Prahy od Roztoků až po Mníšek pod Brdy a Průhonice. Je to celý okres Praha Západ se 79 obcemi,“ popisuje skutečný rozsah Černošicka Filip Kořínek, starosta Černošic (Věci černošické). Ilustruje tak, že je vlastně nesnadné mít detailní znalost o celé oblasti.

Přímo u něj ve městě ovšem začalo fungovat detašované pracoviště sociálního odboru, kam se lidé chodili radit se svojí situací, a to může být jeden z důvodů čerpání ve městě.

„Sledujeme už delší dobu, možná od doby covidu, že podél Berounky jsou velké chatové osady, máme asi 1400 chat, a v těch chatách čím dál víc lidí bydlí trvale. Nedokážu odhadnout počet, protože ne všichni se přehlásí. Spíše to zjišťujeme, že si objednají normální popelnici,“ popisuje starosta fakt, že dochází k zabydlování chatek lidmi, kteří by si už jinak nemohli v oblasti dovolit pořídit byt nebo dům.

Redakce Seznam Zpráv se stejně tak pokusila srovnat data o čerpání příspěvku na bydlení s daty o mobilitě Ministerstva vnitra.

Vnitro dalo veřejně k dispozici anonymizované údaje o pohybu lidí na základě dat od mobilních operátorů. Lze sledovat vývoj v čase od roku 2021 do přelomu let 2022 a 2023.

Vybrali jsme pět měst, ze kterých lidé nejčastěji dojíždějí do Prahy za prací nebo kvůli škole. A kde mezi rokem 2021 a přelomem let 2022/2023 vzrostlo dojíždění (data o dojíždění ovšem mohou být ovlivněná doznívající pandemií covidu a častější prací z domova).

Každopádně se opět potvrdilo, že ve všech pěti městech roste počet lidí, kteří od státu pobírají příspěvek na bydlení.

Překlikněte v grafu na druhou záložku:

Markéta Škodová (STAN), předsedkyně Výboru pro regionální rozvoj ve Středočeském kraji a zároveň socioložka obecně mluví o tom, že lidé se chovají logicky, proto lze očekávat i to, že se stěhují tam, kde je bydlení pro ně dostupnější.

„Nízkopříjmoví lidé nebudou bydlet tam, kde mají vyšší náklady na bydlení. Dlouhodobě to potvrzují data. Lidé se stěhují do míst, kde jsou levnější náklady,“ vysvětluje.

„Vezměte si jen cenu vlastního bydlení v Praze a mimo Prahu. Hned najdeme odpověď. Navíc je i nedostatek nájemního bydlení, i to se zdražuje, a pro lidi je pak výhodnější v Praze nežít,“ míní Škodová.

Zároveň namítá, že prstenec kolem Prahy se nemění v oblast s vysokou koncentrací nízkopříjmových obyvatel. „To určitě ne. Odstěhovala se tam i řekněme vzdělanější a bohatší vrstva. Oblasti řeší zejména kapacity škol, školek, které se narychlo budují,“ říká předsedkyně výboru pro regionální rozvoj.

Kraj si vypracoval vlastní vymezení takzvaných hospodářsky a sociálně ohrožených území, a právě tam chce výrazněji pomáhat. „Na cílenou podporu těchto území se chceme zaměřit i v tomto volebním období –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ to je možné prostřednictvím konkrétních programů nebo právě za pomoci zvýhodnění žadatelů z těchto území při hodnocení žádostí v plošně pojatých programech,“ zmiňuje.

I data o čerpání příspěvku na bydlení na úrovni obcí ukazují, že trend se projevuje v celém Středočeském kraji.

Deset obci s největším relativním růstem příjemců příspěvku na bydlení totiž tvoří téměř kruh kolem Prahy.

Podívejte se na mapě, kde jsou obce vykazující největší procentuální nárůst příjemců příspěvku na bydlení:

Data na této úrovni je ovšem potřeba brát s rezervou – jde o obce často s velmi malým počtem obyvatel – i jednotlivci, kteří začali pobírat dávky, takže mohou vykazovat velký procentuální nárůst celé obce.

Martin Hrabánek (ODS), starosta Slaného a radní pro sociální oblast zmiňuje i další vliv příspěvku na bydlení. Lidé se díky němu uchází v aukcí o byty za vyšší částky než ti, kteří na dávku nedosáhnou.

„Je to takový paradox, nemají peníze, ale vědí, že to uplatí přes dávky,“ upozorňuje radní.