Článek
Hasiči a veterináři od úterý likvidují na 750 tisíc slepic v Brodu nad Tichou na Tachovsku. Jde o 15 procent všech nosnic v Česku.
V malochovu se zatím poslední výskyt ptačí chřipky objevil na opačném konci republiky – v Újezdci, místní části Uherského Brodu, kde chovatel nahlásil úhyn 5 ze 7 slepic.
Státní veterinární správa (SVS) kvůli onemocnění už minulý měsíc zpřísnila podmínky pro všechny chovatele drůbeže, a to pod pohrůžkou vysoké pokuty. Veškeré případy zvýšených náhlých úhynů se navíc musí hlásit.
Ne všichni se tím ale řídí. „Zaznamenal jsem některé případy, kdy malí chovatelé porušují mimořádná veterinární opatření. Chtěl bych tímto apelovat na drobnochovatele, aby vydaná opatření dodržovali,“ řekl ve čtvrtek ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).
Kontroly jsou namátkové. Jejich zpřísnění zákon neumožňuje a podle mluvčího veterinární správy Petra Majera i bezpředmětné. „Nákaze zcela zabránit nejde,“ řekl Seznam Zprávám.
Drobní chovatelé zůstávají u svých zvyků
Mezi hlavní zásady patří přesunout chovy drůbeže do uzavřených objektů a zabránit kontaktu s volně žijícími ptáky. U chovů, kde to není možné, je nutné minimalizovat riziko kontaminace vody, krmiva a podestýlky trusem volně žijících ptáků. „Musí drůbež ohradit a zakrýt krmivo a vodu,“ vysvětlil Majer.
Pokud se někde objeví nákaza, veterináři kolem ohniska vytyčí tří- až desetikilometrové pásmo, v němž provádí soupisy velkochovů a malochovů.
Chovatelé pak mají ze zákona nárok na plnou kompenzaci škod. Žádost musí podat do osmi týdnů od utracení nebo poražení zvířat. „Proplácíme veškeré náklady za usmrcenou drůbež, aby chovatelé neměli důvod výskyt zatajit,“ uvedl mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Náklady na Tachovsku až 500 milionů
V již zmíněném Brodu nad Tichou pracuje na likvidaci jednoho z největších chovů v Česku přes 100 lidí, přičemž pětinu tvoří veterináři.
Původně plánovali drůbež usmrcovat v utěsněných halách pomocí oxidu uhličitého. Mluvčí krajských hasičů Petr Poncar ale ve čtvrtek uvedl, že postup změní: nosnice budou vynášet živé ven a likvidovat ve speciálních kontejnerech.
Po vyklizení hal se musí zlikvidovat také podestýlka a krmivo. „Se záchrannými složkami spolupracujeme u většího výskytu vždy. Hasiči disponují daleko lepším materiálním vybavením a početně jsou nenahraditelní. Policisté pak pomáhají se zapáskováním okolí, aby se na místě nepohybovaly nepovolané osoby,“ uvedl Majer.
Náklady na odklizení můžou podle některých odhadů přesáhnout i půl miliardy korun. „Odklízení bude pokračovat i minimálně do konce příštího týdne, ale to jsou optimistické odhady,“ nastínil mluvčí.
S likvidací pomáhají i agenturní pracovníci. „Akci koordinují hasiči a naši zaměstnanci vypomáhají, ale na vypořádání se s touto nešťastnou situací to zkrátka nestačí,“ osvětlil jednatel drůbežárny Zdeněk Pašek.
U malochovů se postup liší. „Jedná se maximálně o několik desítek nakažených nosnic, veterináři je usmrcují injekcí,“ přiblížil Majer.
Představuje ptačí chřipka riziko pro lidi?
O tom, jak se nákaza přenáší na člověka, je málo informací. Lidé by se měli vyhýbat kontaktu s uhynulými ptáky, nedotýkat se ptačích výkalů, dbát o osobní hygienu (umývání rukou, přezouvání, převlékání po kontaktu s drůbeží), bránit domácím mazlíčkům v kontaktu s uhynulými nebo nemocnými ptáky.
Při zahraničních cestách do oblastí postižených ptačí chřipkou by neměli nakupovat na trzích s drůbeží a nekonzumovat jídla na ulici.
Zdroj: Státní veterinární správa