Část Česka už spadla do chřipkové epidemie. Zbytek země tam rychle míří

Česko je ve stavu chřipkové epidemie. „Nejvyšší nemocnost je v Jihomoravském kraji, mezi regiony však nejsou významné rozdíly. V kategorii chřipkových onemocnění se aktuální nemocnost zvýšila o více než 90 %, což je u chřipkové epidemie typické,“ konstatuje vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu Jan Kynčl.

Nárůst případů respiračních onemocnění je podle praktické lékařky Ludmily Bezdíčkové v tomto období očekávaný, svou roli i proběhlá pandemie covidu.

„V tomto období je očekávané, že stoupne počet respiračních infekcí, v tomto roce je navíc jejich výskyt celkově zvýšený. Hypotéz je spousta, ale přičítáme to i pandemii covidu-19,“ popsala Bezdíčková.

Členka výboru Sdružení praktických lékařů ČR Bezdíčková v rozhovoru pro Seznam Zprávy mluví o současné situaci v ordinacích praktických doktorů, popisuje složení nemocných a hodnotí funkčnost očkování.

Jak vypadá situace u vás v ordinaci?

Odpovídá stavu chřipkové epidemie, dalo se to očekávat, nástup začal už v předchozím týdnu. V našich ordinacích zároveň přímo pozorujeme i paralelní výskyt chřipky typu A i typu B, což odpovídá stavu v celé Evropě. Výsledky hlášení infekčních onemocnění tak odpovídají tomu, co zažíváme v ordinacích.

V ordinacích praktických lékařů se zároveň zlepšila diagnostika, protože s covidem jsme se naučili používat antigenní testy a nyní máme dostupné kombinované antigenní testy na diagnostiku chřipky a covidu-19, takže jsme často schopni i přímo diagnostikovat chřipku v našich ordinacích.

Komplikuje situace schopnost vaší ordinace ošetřovat pacienty?

Samozřejmě záleží na provozu každé konkrétní ordinace, u nás máme oddělený infekční a neinfekční provoz. V tom infekčním provozu není nutné to, aby se pacient objednával, pacienti s obtížemi mohou přijít, jak chtějí. Občas ten nápor pacientů bývá velký, ale zvládáme to.

Některé například mladší nerizikové pacienty konzultujeme na dálku, pokud nepotřebují vyšetření v ordinaci. Naopak na některé pacienty je potřeba si udělat více času nebo i zvažujeme návštěvu pacienta doma.

S jakým respiračním onemocněním pacienti nejčastěji přicházejí?

U nás v dopoledním provozu od osmi do dvanácti hodin ošetřujeme akutní pacienty, průměrně jich je kolem dvaceti. V současnosti má většina z nich nějaké infekční respirační onemocnění.

Covid je na ústupu v podstatě od léta, v tuto chvíli u nás dominuje chřipka. Vyskytují se ale i jiná virová respirační onemocnění a zároveň se objevují i bakteriální infekce, které jsou v tomto roce na vzestupu, jako je například bordetella pertussis, která způsobuje černý kašel.

Je tento vývoj v prvních týdnech roku očekávaný?

Nárůst počtu respiračních onemocnění se v tomto období očekává, v tomto roce je navíc zvýšený výskyt respiračních infekcí a stále pokračuje celkově zvýšený výskyt respiračních onemocnění, kterou přičítáme pandemii covidu-19.

Současné zvýšené počty případů jsou tedy i důsledkem pandemie covidu?

O tom, proč je teď infekcí více, je spousta hypotéz, ale ano, jedna z nich je, že jde skutečně o dopad pandemie. Respirační infekce se objevují v určitých cyklech podle toho a teď je zhruba to období, kdy se ten výskyt u řady z nich pravidelně zvyšuje, takže jde o shodu více faktorů.

Jak efektivní je v současnosti očkování na chřipku?

Účinnost vakcín meziročně kolísá, zpravidla je kolem 40 až 60 %. To znamená, že snižují pravděpodobnost vzniku infekce virem chřipky o 40 až 60 procent oproti neočkovaným. Především významně snižuje riziko těžké infekce s rizikem komplikací spojených s hospitalizací pacienta oproti populaci, která očkovaná není.

Nelze očekávat, že u každého, kdo je očkovaný, infekce nevypukne, tak očkování proti chřipce nefunguje. Víme ale, že i v zahraničních zemích, kde je proočkovanost rizikové populace vyšší než u nás, je výskyt komplikací spojených s hospitalizací nemocných pacientů nižší. Jako účinné se ukazuje i očkování dětí, v České republice byla letos dostupná i vakcína do nosu.

Jak se většinou pacienti s chřipkou léčí?

Postup se liší podle závažnosti stavu pacienta, od relativně lehkého průběhu onemocnění, kdy vystačíme s běžnou léčbou, lékem na vysokou teplotu, čajem, hydratací a klidem, až po pacienty, kteří skutečně mají nedostatek kyslíku, jsou například léčení pro nějaké plicní onemocnění nebo těžce chronicky nemocní, a mohou skutečně vyžadovat na nějakou dobu hospitalizaci a podávání kyslíku.

U rizikových pacientů, tam, kde předpokládáme těžší průběh chřipky, lze zvážit při rychlé diagnostice, nejlépe do dvou dnů od vypuknutí příznaků, podání antivirotika, pro chřipku máme antivirotika podobně jako pro covid.

Jaký očekáváte vývoj?

Podle mého názoru nás vrchol teprve čeká. Teď je hodně nemocných dětí, což většinou předchází tomu, že se onemocnění šíří mezi starší osoby, takže čekám, že úplný vrchol ještě přijde.

Co byste v tomto období poradila lidem?

Pokud člověk cítí, že na něj ta chřipka jde, ať už skrze vzestup teploty, zimnici, kašel, nebo rýmu, tak raději zůstat spíše doma a nechodit do práce, nešířit tu infekci dál. Nedávat děti, které takhle akutně onemocní, do péče seniorům, kteří trpí nějakým chronickým onemocněním a jsou sami ohroženi.

Především pak pro další sezonu musím doporučit i očkování, a to ve všech věkových kategoriích, ale zejména u rizikových pacientů.

Pokud se takto nemocný pacient vydává do ordinace lékaře, tak by se měl vybavit rouškou nebo respirátorem. Není to žádná ostuda, a to ani třeba v MHD. Nikdy nevíte, jestli vedle vás nesedí někdo s chronickým onemocněním, pro koho může být chřipka život ohrožující.

Není také potřeba utrácet zbytečně za nesmyslnou léčbu, jako jsou různé infuze vitaminu C a podobné přípravky, které při nemoci už nepomohou. Je to třeba hlavně vyležet. Co smysl má, je zdravý životní styl, dostatek pohybu a odpočinku a každoroční proočkování.