Článek
Poloprázdné školky, pokašlávání v práci i plné ordinace praktických lékařů. Respirační onemocnění, včetně covidu či chřipky, letos na Čechy nastoupila dřív, než je obvyklé.
Největší podíl nemocných hlásí Jihomoravský kraj, kde praktici ohlásili téměř dva tisíce nemocných na sto tisíc obyvatel, nejvíc je to v Brně a okolí. Oproti předešlému týdnu je v regionu nárůst o 12 procent.
Hygienici vycházejí z údajů praktických lékařů. Ve skutečnosti trápí respirační nemoci mnohem víc lidí, často však nevyhledají lékaře.
„Dominuje covid. Ale neplní nemocnice. Přece jen si na něj zvykáme a stává se z něj jeden z řady respiračních virů,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí Jan Kynčl ze Státního zdravotního ústavu.
Oproti předešlému týdnu zase přibylo nemocných, jaká je tedy epidemická situace?
Čísla za aktuální týden ukazují, že nemocnost akutních respiračních infekcí včetně chřipky v České republice je na úrovni 1457 nemocných na každých sto tisíc obyvatel, což představuje vzestup o necelých devět procent oproti minulému týdnu. Kdybychom hodnotili jednotlivé regiony, tak nad 1500 má pět krajů: konkrétně Jihomoravský, Vysočina, Královéhradecký, Karlovarský, Zlínský.
Je to na začátku prosince běžná záležitost?
Nemocnost je mírně zvýšená, než je v tomto období roku obvyklé. Ale zatím nemůžeme mluvit o epidemii. Třeba minulý týden bych hodnotil ještě za zcela standardní, teď nám to nárůst trošku posouvá. Je za tím logicky řada virů, významnou míru má onemocnění covid. Vedle toho současně se šířící infekce dalšími respiračními viry: RS viry, parachřipka, běžné rhinoviry. Chřipka jako taková se zatím vyskytuje ojediněle. Je začátek prosince, nepředpokládám, že by chřipková epidemie začala v nejbližších týdnech.Výskyt se bude zvyšovat, ale ten hlavní nástup bude až v příštím roce. Je to spekulace, ale na základě zkušeností.
Mírně zvýšenými čísly tedy hýbe právě covid?
Je to kombinace jednotlivých původců, z nichž asi přece jenom opravdu dominuje covid. Nijak významně se však nezvyšují počty hospitalizovaných pacientů. Troufám si říct, že je to indikátor toho, že si přece jen postupně na covid zvykáme a stává se z něj jeden z řady respiračních virů.
V době covidu se z epidemie stal strašák. Kdy odborně o epidemii mluvíme?
Je to vyšší než obvyklý počet nemocných, ale určuje jej několik indikátorů. Není to jen černá nebo bílá z hlediska počtu nemocných. O epidemii můžeme hovořit, pokud celorepubliková nemocnost dosáhne zhruba 1600–1700 lidí na sto tisíc obyvatel. Tam prokazatelně zatím nejsme. Dalším faktorem jsou aktuálně diagnostikované virologické nálezy, mezitýdenní změna a pak také vliv na zátěž zdravotnických zařízení. Na odlehčení: Jestli budeme smrkat, mít rýmu, tak je to možná nepříjemná záležitost. Nicméně společnost jako celek pak bude zatěžovat to, kolik lidí třeba vyžaduje hospitalizaci. V uvozovkách u banální rýmy je to problém jen u novorozenců a kojenců, pro ostatní jen nepříjemná záležitost.
Právě děti do pěti let mají teď největší podíl mezi nakaženými.
To není nic netypického. Děti jsou standardně nemocné několikrát a nemocnost u nich teď běžně přesahuje tři tisíce nakažených na sto tisíc. V loňské sezoně nás ve velké míře potrápil RS virus, s covidem i chřipkou. To byla v podstatě trojepidemie. Letos jsme zaznamenali spíše ojedinělé případy RS viru. Letos se nejčastěji vyskytuje covid, ale není to zatím epidemické šíření.
V posledních třech letech jsme řešili mnoho variant covidu. Jak nákazu nyní poznat?
Odpovím vám protiotázkou: Proč to potřebujeme rozeznat?
Takže to není potřeba řešit a testovat se?
Má to význam jen pro malé množství lidí, kteří jsou většinou instruováni od svého lékaře či specialisty. Typickým příkladem je člověk po transplantaci, který má závažný defekt imunity. Upřímně řečeno, infekční je jakákoli respirační nemoc. U jinak zdravého člověka není až tak podstatné, jestli budu vědět, že mám takovou, či jinou diagnózu. Je to spíš o režimovém opatření, tedy jak by se měl chovat. A tuto část v našich podmínkách trochu zanedbáváme.
Mluvíte o rouškách, kdy si je tedy nasadit?
Rouška má význam hlavně pro člověka, který je nemocný, aby nešířil onen infekční aerosol na své okolí. Proto se primárně používá, a to je její význam a přínos. Čili půjdu-li za praktickým lékařem s respirační nemocí, tak bych si měl určitě nasadit roušku.
A v případě, že se chci před onemocněním chránit?
Tam je to spíš o respirátoru, který poskytuje ochranu vůči tomu, abych se já nenakazil od svého okolí. Určitá doporučení mohou vydat třeba jednotlivá zdravotnická zařízení, třeba na transplantační jednotce, nebo u jiné vysoce specializované péče. Někdy je člověk křehký kvůli svém chronickému onemocnění nebo vysokému věku. Řada z nich se za respirátor stydí. Apeluji, ať se nestydí v žádném případě. Respirátor funguje, roli splní. Ale je to na individuálním posouzení.
Jak může jednotlivec dál bránit šíření respiračních nemocí?
Je to řada opatření, která sice nemají stoprocentní efekt, ale pomáhají. Je to mytí rukou vodou a mýdlem. I tou kontaminovanou rukou třeba pak sahám na různé předměty. Když kýchnu či kašlu, měl bych si nos a ústa zakrývat předloktím. Když nekýchnu na dlaň, nekontaminuju pak třeba na madlo v tramvaji. I v tuto chvíli lze doporučit očkování, minimálně proti chřipce, covidu, případně pneumokoku. Cílovými skupinami jsou samozřejmě senioři a lidé s chronickým onemocněním.
Ale popřemýšlet mohou i zdraví dospělí či dítě. Je tam pár faktorů: Třeba nechci být v zimě nemocný, tratit na výdělku kvůli nemocenské, nebo chci třeba ochránit novorozeně nebo seniory v rodině. Je to vždy na zvážení. Další opatření jsou pohyb, otužování, dostatek vitaminů.
V pracovním kolektivu bych měl být opatrný vůči svým kolegům. Někde si lze vzít home office nebo zmíněnou roušku, abych prostor nekontaminoval.
