Časosběrné video: Tak rychle se vyvíjí vegetace v Českém Švýcarsku

Dosud nejrozsáhlejší lesní požár v Česku vypukl 24. července 2022 právě v Národním parku České Švýcarsko. Postihl více než 1600 hektarů parku. Likvidace požáru byla velmi náročná, trvala dvacet dní a vystřídalo se u ní šest tisíc hasičů.

Na některých místech zmizela celá vrstva organické hmoty, tvořící svrchní část půdy; zůstal jenom písek s popelem. Oheň spálil také třicet výzkumných ploch, které vědci Botanického ústavu Akademie věd dlouhodobě sledují.

Když plameny dohořely, výzkumníci se do parku vrátili s vybavením a začali stejná místa monitorovat znovu. Díky desítkám výzkumných ploch, které sledují už 15 let, získali unikátní poznatky o dynamice lesa.

„Během monitoringu vývoje vegetace jsme na dvě shořelé plochy na začátku vegetační sezony 2023 umístili kamery s časosběrným záznamem. Rychlost kolonizace požárem postiženého území mechorosty, bylinami a pionýrskými dřevinami je fascinující,“ uvedl Matěj Man z Oddělení geoekologie.

Časosběrná videa zachycují dvě výzkumné plochy. První podrobně zobrazuje vývoj vegetace nedaleko obce Mezná, zachycuje zblízka výzkumnou plochu vybavenou mikroklimatickými čidly a v širší perspektivě nabízí pohled na protější svahy Křídelních stěn. Časosběrné video je sestaveno z několika set fotografií, automaticky pořízených vždy v poledne v období od dubna do listopadu 2023.

Druhé video bylo pořízeno na malé ploše nedaleko obce Mezní Louka, kde byla intenzita požáru velmi vysoká.

Jak se můžete sami přesvědčit (výše), i po tak rozsáhlém a ničivém požáru se plochy začaly zelenat už na jaře 2023. Podle botanického ústavu se jako první objevily mechorosty, konkrétně porostnice mnohotvárná či zkrutek vláhojevný.

„Později se objevily byliny hasivka orličí, bezkolenec modrý či náprstník červený. Z dřevin se první ukázaly semenáčky bříz, které velmi rychle kolonizovaly obnažený substrát a posléze zcela dominovaly,“ uvádí na svých stránkách botanický ústav.

Geoekolog Matěj Man upozorňuje na neuvěřitelně rychlý růst bříz. Ty vyklíčily z drobného semínka za jediný rok do výšky kolem jednoho metru.

„Na spáleništi můžeme názorně pozorovat dvě zcela odlišné strategie rostlin, jak se vyrovnávají s tak velkým narušením svého stanoviště, jakým byl požár. Zatímco kapradina hasivka orličí požár přežila v podobě podzemních oddenků, ze kterých brzy vyráží nové výhony, bříza sází na obrovské množství semen, z nichž je schopná za pouhou jednu vegetační sezónu vytvořit metr vysoké semenáče,“ stojí ve zprávě vědců z Botanického ústavu Akademie věd.