Natáčí boj alkoholika bez domova. O pití sám něco ví a z jeho videí je fenomén

„I takhle to končí…“

Před rokem napadlo abstinujícího alkoholika Lukáš Farského, který pod hlavičkou JAS - Abstinenti Jablonec vytváří videorozhovory a upozorňuje na nebezpečí alkoholu, natočit syrovou zpověď muže, který žil na ulici a zpíjel se.

Původně chtěl ukázat, jak mohou lidé dopadnout, když svoji závislost nezvládnou. Namísto toho se ale z jednoho videa stal časosběrný projekt a lokální fenomén o snaze třicetiletého Dana jít se léčit.

„A jak o tom vyprávěl, tak jsem mu řekl, že mu do léčby pomůžu a zaznamenáme to. Kolikrát jsem mu všechno vypsal, kam má volat a kdy tam má volat. A to úplně nevyšlo. Nebyl ze začátku pevně rozhodnutý. Hodně mi lhal, hodně toho využíval. Bylo to přesně to závislostní chování,“ popisuje průběh dokumentování Lukáš Farský v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

A zmiňuje, že Danovi sám rozumí, a proto ho nesoudí. „Člověk, který nevypije litr tvrdého alkoholu za odpoledne nebo večer, tak si neumí představit ty absťáky,“ konstatuje.

Loni v lednu jste natočil video s třicátníkem Danem, který v ten okamžik byl s přestávkami 11 let na ulici, popsal vám i to, že denně pije 12 až 14 litrů vína. Od té doby s ním točíte pravidelně. Měl jste od začátku nápad na časosběrný projekt?

Vůbec ne. Zhruba před čtyřmi roky jsem začal točit videa o závislosti a abstinenci. Bylo to o tom, předat dál moji zkušenost se závislostí a s ústavní léčbou. O čem ústavní léčba je. O tom byla první videa. Pak jsem začal přinášet další příběhy abstinentů. Dlouhodobě jsem chtěl natočit rozhovor s někým, kdo je v aktivní závislosti. Což se mi naskytlo před rokem v lednu a byl to Dan.

Pochopil jsem z jednoho videa, že vás Dan oslovil na ulici, jestli byste mu nesměnil peníze za stravenku. V tu chvíli vás napadlo ho zkusit zapojit a udělat s ním rozhovor?

Nenosím u sebe peníze. Tak jsem ho odbyl. Jeli jsme s přítelkyní z nákupu a ona mi připomněla, že jsem chtěl točit s někým, kdo je aktivně závislý, a ať se ho zkusím zeptat, jestli by do toho nešel. Bylo evidentní, že žije na ulici a že pije. Takže jsem se za ním vrátil a začal jsem se s ním bavit o tom, že bych natočil rozhovor o tom, jaké to je být závislý alkoholik na ulici.

Pak jste se ho rozhodl zase vyhledat a pokračovat?

Tím, že lidé bez domova jsou přes zimu většinou někde v nákupních centrech, kde je teplo, tak jsem ho zase potkal, když jsem šel na nákup. A dali jsme se do řeči a nějak to začalo pokračovat. I lidé, kteří video viděli, se vyptávali a zajímali. Tak se natočilo další video.

Motivem bylo ho nějak aktivně směřovat k léčbě?

Už ve druhém nebo třetím videu jsme se začali s Danem bavit o tom, jestli by se chtěl jít léčit. A jak o tom vyprávěl, tak jsem mu řekl, že mu do léčby pomůžu a zaznamenáme to.

Kolikrát jsem mu všechno vypsal, kam má volat a kdy tam má volat. A to úplně nevyšlo. Nebyl ze začátku pevně rozhodnutý. Hodně mi lhal, hodně toho využíval. Bylo to přesně to závislostní chování. Projevilo se, jak se závislý člověk chová.

To nezní jako ideální základ pro dlouhodobou spolupráci…

Tím, že mám zkušenost se závislostí, tak přesně vím, jak jsem se choval. Věděl jsem, že mi kolikrát lže a neříká pravdu. Ale nesoudím závislé lidi, vím, čím si prochází.

Původně to mělo být varování před alkoholem. Jak vypadá dno, jste myslím dal do jednoho z popisků. Neposunulo se to k životům lidí bez domova?

Úplně k tomu nechci směřovat. Pořád se snažím každý týden přinést příběh nebo zkušenost abstinujících lidí. Pořád je první ta závislost.

Ale u Dana jde samozřejmě i o moji pomoc. Od začátku jsme se potýkali s tím, že nemá občanku, neměl kartičku pojišťovny. Občanku jsme na několikrát dělali. Když měl nastupovat na detox, tak najednou doklady ztratil, ať už to bylo vědomě, nebo nevědomě. Stejně se nám to povedlo a myslím v srpnu nastoupil do léčebny, ale podepsal pak reverz. Takhle se závislý člověk ale chová, no.

Proč je detox tak důležitý moment, ke kterému i v tom zaznamenaném příběhu s Danem směřujete?

Protože u odvykání od alkoholu, když člověk pije tak velké dávky, hrozí vznik epileptických záchvatů, delirium tremens a život ohrožující stavy. Nepasuji se do role odborníka, ale v léčebně odborníci jsou. Začíná to na detoxu, kde pod odborným dohledem člověk vystřízliví.

Když je vaším hlavním tématem závislost na alkoholu, vnímáte to tak, že česká společnost ten problém podceňuje?

Zažíná se o tom konečně mluvit. Alkohol je takové tabu. Když se podívám na to, kolik je rizikově závislých lidí v České republice, jsou to šílená čísla. A ovlivňuje to nejenom závislé alkoholiky, ale i celé rodiny. Problém není jen toho jedince.

Vy jste třeba v jednom videu popisoval svůj případ, kdy jste pil po práci, ale jednou začas jste měl tah, kdy jste pil třeba týden a v práci vám to procházelo. I v tomhle je zpětně z vašeho pohledu problém? Že nad tím máme sklon mávnout rukou?

Určitě. Pití alkoholu je strašně zlehčované. Když se bavíme o tvrdých drogách, tak si každý představí pervitin a heroin ale nikdo o alkoholu neřekne, že je tvrdá droga. Přitom ta závislost je stejná a mnohdy i víc zdrcující.

Kdy jste si uvědomil, že je něco špatně, že jste závislý?

Já se snažil pět let o abstinenci ambulantní léčbou. Pořád jsem si říkal, že to zvládnu sám. Pro mě bylo tabu jít do léčebny. Tam se zavírali lidi, měl jsem z toho strach, styděl jsem se, co si o tom řeknou lidé.

Měl jsem v posledním roce přesmyk z alkoholu na léky, na hypnotika (léky na spaní, pozn. red.). To je také velký problém. Spousta lidí je na tom závislá a neuvědomuje si to. Léky působí hrozně na psychiku, jsou to vlastě legální drogy. Rozebralo mi to psychiku. Stál jsem před rozhodnutím, že si něco udělám nebo začnu abstinovat, a viděl jsem, že se budu muset nechat zavřít do léčebny, takže jsem to rozhodnutí udělal.

U Dana vystupujete jako člověk, který ho aktivně nabádá, aby konal. Chybí tady systémově taková služba, taková pomoc lidem?

Spíš bych řekl, že podpora tady je, funguje v nějaké míře, ale lidé ji nechtějí. Já jsem byl tak půl roku od toho, abych skončil na ulici. Proto se je spíše snažím navést. Člověk, který nevypije litr tvrdého alkoholu za odpoledne nebo večer, si neumí představit ty absťáky.

Během natáčení došlo k velmi vyhrocenému momentu: Danovi zemřela přítelkyně se kterou na ulici žil. Zvažoval jste, jak na to reagovat? Jestli pokračovat v natáčení?

No… občas to doopravdy nebylo jednoduché. Zvažoval jsem, jestli na to točit reakci. I jsem se na to Dana ptal. A pak jsme si řekli, že když rozebíráme všechno, tak se o tom pobavíme. Zpětně si říkám, že to nebylo jednoduché a že mi vlastně oba dva přirostli k srdci.

Co vlastně motivuje Dana jít do natáčení těch videí? Jakou máte dohodu, má za to slíbenou nějakou odměnu?

Samozřejmě ho podporuji. Když něco potřebuje, tak se to koupí. Když potřebuje telefon, tak se sehnal. Bylo období, kdy jsem mu v začátcích pomáhal i s alimenty. Hrozil mu soud za neplacení alimentů. Je to asi nějaká motivace, ale zároveň když se s ním bavím mimo kameru, tak si myslím, že má i motivaci se vrátit do normálního života. Ale jak říká, je to hrozně těžké.

Videa mají třeba 50 tisíc zhlédnutí. Čekal jste takový zájem?

S tím jsem vůbec nepočítal. A mám zase odezvu, že díky tomu, že lidé narazili na videa s Danem, se dostanou i k videím o závislostech.

Jaké máte aktuálně zprávy o Danovi?

Je momentálně 14 dní na detoxu. A měl by pokračovat v léčbě. Detox je zhruba na tři týdny a potom by měl nastoupit na ústavní léčbu, která trvá zhruba tři měsíce.