Hledáte zubaře? Je jich dost, města je ale musí umět nalákat

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jedním z indikátorů neutěšeného stavu kolem stomatologické péče se stala veřejná internetová fóra.

„Nemůžu v okolí sehnat zubaře. Volní jsou buď někde opravdu daleko, nebo v Praze. A to je pro mě nereálné. Kdyby někdo věděl, v okolí Loun, Kladna, Slaného, Kralup, budu ráda,“ zní jeden ze vzkazů.

Problematika se v posledních letech stala předmětem politických debat a mnohdy se zúžila na prohlášení, že v zemi zkrátka „chybí zubaři“. Data České stomatologické komory přitom ukazují pravý opak.

Zatímco v roce 2009 vycházelo na 10,5 milionu Čechů 7377 stomatologů, v loňském roce bylo na 10,7 milionu obyvatel 8607 zubních lékařů.

„Začali jsme nabírat více studentů a zásadně důležité je, že se vysokým školám podařilo zvrátit negativní demografický trend, kdy byla většina lékařů v předdůchodovém věku,“ přibližuje pro Seznam Zprávy René Foltán, přednosta Stomatologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

„To, že nejsou zubní lékaři, není o tom, že by české vysoké školy produkovaly málo absolventů. Je to problém distribuční,“ dodává. Načrtává sérii faktorů, které se na zoufalém hledání zubaře v jednotlivých oblastech podílí.

Z jednoduchého přepočítání počtu obyvatel jednotlivých krajů na množství místních stomatologů vycházejí jako nejvíce vytížené kraje Středočeský, Karlovarský a Ústecký. V prvním jmenovaném vychází na jednoho lékaře víc než 2000 lidí, v ostatních je to kolem 1700. Je však třeba dodat, že takový přepočet přesnou kapacitu neodráží – lékaři například mohou mít různé úvazky, ne všichni také poskytují péči na pojišťovnu. Jde tedy spíše jen o hrubý obrys reálné situace.

„My se soustředíme na stomatochirurgii pro ostatní lékaře, ale co víme od kolegů, pacienti samozřejmě lékaře velmi shání. Většinou jsou to pacienti, kteří třeba pět nebo sedm let na vyšetření nikde nebyli, nemají registrovaného lékaře a potom mají problém někoho sehnat,“ popisuje Václav Krůta, předseda Oblastní stomatologické komory Beroun.

Při úvahách o dostupnosti péče je podle něj třeba brát v potaz právě úvazky lékařů.

„V Praze je hodně zubařů, ta je saturována poměrně dobře. V našem kraji je trochu problém s tím, že jsou lékaři, kteří denně ošetří 20 až 30 pacientů, ale potom jsou takoví, kteří ošetří třeba pět nebo 10. I to ovlivní situaci,“ dodává.

Také podle Václava Krůty má však celý problém mnohem hlubší kořeny a souvislosti a zdaleka nejde o to, že by stomatologů bylo málo. Problém se zároveň projevuje především na úrovni okresů a měst – delší dojíždění za péčí se v některých oblastech stalo standardem.

Podle Reného Foltána lze část problému vysledovat už do doby předtím, než univerzitní studium stomatologa vůbec začne. Z dat nashromážděných lékařskými fakultami vyplývá, že nedostatek zubařů trápí zejména ty oblasti, ze kterých se zároveň jen velmi málo studentů dostává na studium stomatologie.

„Předpoklad je, že když například vezmete tři studenty z Tachova, tak se tam alespoň jeden po studiu vrátí. Okresy jako Tachov, Louny, Jeseník mají málo obyvatel. Ale z Prahy jsme vzali za posledních 10 let 311 studentů a z Tachova 5,“ popisuje lékař.

„Ukazuje se, že problém je jinde, a upozorňují na to i sociologové i pedagogové. Úroveň středních škol je v některých sociálně slabších regionech velmi špatná, školy nestačí konkurovat a produkovat dostatečné množství absolventů, kteří by byli schopni u nás složit přijímací zkoušky. I kvůli tomu tam bude zubních lékařů vždy málo. Nemůžete zároveň po někom, kdo se narodil v Praze a vystudoval tady, chtít, aby odešel pracovat třeba do Broumova. Jde o sociální i rodinné vazby,“ míní stomatolog.

Druhá část problému podle přednosty souvisí se společenským a životním zázemím. „Zlepšete kvalitu života v okrese a lidé se tam budou rádi vracet,“ dodává.

Třetím faktorem, který vstupuje do hry, jsou peníze. Jak už dříve uvedl prezident České stomatologické komory Roman Šmucler, asi tisícovka stomatologů nemá smlouvu s pojišťovnami a klienti si musí úkony hradit sami. Přestože se úhrady za výkony v loňském roce zvýšily, z řad stomatologů stále silně zaznívají kritické hlasy upozorňující, že jsou nedostatečné a lékařům péči nepokryjí.

Právě kapacita smluvních stomatologů je tak v regionech, jako je Plzeňský, Středočeský nebo Jihomoravský kraj, velmi vytížená. Ukázala to i nedávná analýza Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra.

„Přibývá lokalit, kde smluvní stomatologové starší 65 let jsou zastoupeni z více než padesáti procent. Nejvíce takových lokalit je ve Středočeském kraji, starší zubaři jsou například v Mnichově Hradišti, Hořovicích, Poděbradech nebo v Dobříši,“ uvedla mluvčí pojišťovny Jana Schillerová.

Ministerstvo zdravotnictví i pojišťovny si zlepšení situace slibují například od nově zavedené pravidelné měsíční platby za každého registrovaného pojištěnce. „Stomatolog v této platbě dostane příspěvek za každého pacienta, kterého registruje, aniž by se tento pacient do ordinace v daném roce vůbec dostavil,“ popsala pro Seznam Zprávy mluvčí VZP Viktorie Plívová.

Pojišťovna podle ní nyní připravuje také aktualizaci bonifikačních programů pro stomatology. A to včetně různých mechanismů pro regiony, ve kterých je dostupnost stomatologické péče ohrožena.

Města se však mezitím snaží nové odborníky přilákat takzvaně postaru – s menší či větší úspěšností nabízí peníze na výbavu ordinací nebo bydlení. Příkladem je třeba Znojmo, které v dotačním programu od půlky května nabízí až milion korun.

„Z informací Ústavu zdravotnických informací a statistiky vyplývá, že je v okrese Znojmo 71,8 zubařských ordinací na 100 tisíc obyvatel. Navíc se zde potýkáme s lékaři, kteří jsou již v důchodovém či předdůchodovém věku, a tudíž by se situace mohla do budoucna i zhoršit. Pevně věříme, že tato finanční motivace pomůže a nové lékaře do Znojma přilákáme,“ popsala mluvčí Soňa Bystřická.

Třeba Chebu se podobná aktivita vyplatila – nabídka 250 tisíc na materiální vybavení ordinace či možnost získat byt od města dostaly čtyři zubní lékaře. Ti už otevřeli, nebo brzy otevřou 10 zubních ordinací. „Jedná se o mladé doktory a doktora středního věku, což je pozitivní,“ doplnila mluvčí města Simona Liptáková.