Článek
Soudci Ústavního soudu se už rozhodli ohledně mimořádných loňských valorizací důchodů. Existují obavy, že vládní postup byl v rozporu s Ústavou.
Veřejnost se ovšem verdikt dozví až polovině příštího týdne. Podle předsedy Ústavního soudu Josefa Baxy je třeba odůvodnění jazykově dočistit a účastníci řízení se musí o termínu dozvědět s předstihem.
Veřejné slyšení podle předsedy pomohlo k vyhodnocení závěru.
Uvedl jste, že plénum má jasno. Shodlo se na výsledku celé plénum, nebo došlo i na oponentní názor?
To se nesmí říct, dokud se to nevyhlásí. Jediné, co se smí, a to, co jsme uvedli i veřejně, je, že došlo ke změně soudce zpravodaje, což je zákonem předvídaný postup v situaci, kdy původní soudce zpravodaj připraví návrh rozhodnutí, který nezíská většinu soudců. Pak je povinnost předsedy soudu ustanovit jiného soudce zpravodaje, protože vychází z toho, že soudce zpravodaj by neměl psát něco, s čím úplně nesouhlasí. Ale nemohu říct, jaký byl ten původní a jaký oponentní návrh. Ani to, který návrh získal kolik hlasů. To všechno bude součástí vyhlášení nálezu ve středu odpoledne.
Několik následujících dnů si soud bere, aby měl čas finalizovat nález?
Je to obvyklá doba, kdy si dočistí odůvodnění, rozhodnutí už existuje. Je odhlasováno, ale musí se jazykově dočistit. A také termín jednání musí být oznámen účastníkům řízení s určitým časovým předstihem. Proto je ten týden. Není to, abychom někoho napínali, je to obvyklý procesní postup, kdy soud odročí na neurčito a chce jednání znovu nařídit – což je i vyhlášení rozhodnutí –, tak se to účastníci řízení musí dozvědět s předstihem.
Při valorizaci penzí nebyl porušen ústavní pořádek, míní právník Červínek
Při schvalování zkrácené valorizace penzí nebyl porušen ústavní pořádek, byť si vládní většina v Parlamentu měla v některých věcech počínat obezřetněji, míní ústavní právník Zdeněk Červínek. Uvedl, že je zapotřebí rozlišovat kritiku založenou na politických a ústavněprávních argumentech. Sám se domnívá, že z perspektivy ústavního práva důvod k zásahu soudu nenastal. Očekávaný nález vyhlásí Ústavní soud (ÚS) ve středu. Návrh na zrušení novely, která snížila nárůst penzí v průměru asi o tisícikorunu měsíčně, podali poslanci hnutí ANO.
Pomohlo vám veřejné slyšení?
Určitě. Věděli jsme, proč ústní jednání nařizujeme. Jak známo, vyslechli jsme osm osob, různé experty, v různých pozicích k různým otázkám. To dokazování se týkalo především jednoho z aspektů toho návrhu. Totiž jestli byly, nebo nebyly podmínky toho, aby vláda požádala o vyhlášení legislativní nouze. K tomu jsme se potřebovali doptat, v jaké situaci vláda byla ve druhém pololetí roku 2022 a na začátku roku 2023. Jakými údaji disponovala a na základě jakých informací se rozhodovala.
Snížení červnové valorizace penzí
- Vláda snížila v roce 2023 červnovou mimořádnou valorizaci penzí v průměru z 1770 na 760 korun. Argumentovala tím, že důchodcům se kvůli vysoké inflaci přidávalo několikrát a státní kasu by další valorizace v příštích letech stála stovky miliard korun.
- Vláda potřebovala zákon kompletně schválit do 22. března, opozice se snažila postup zbrzdit obstrukcemi. Jednání ve Sněmovně trvalo od úterý 28. února do soboty 4. března, včetně nocí.
- Nárok na mimořádnou valorizaci se vypočítal z lednových statistických údajů. Existují proto obavy, že vládní postup je retroaktivní a v rozporu s Ústavou.
- Pochybnosti panují i kolem způsobu, jakým se vláda snaží zákon protlačit Sněmovnou. Využívá k tomu institut legislativní nouze, pro který ale podle některých expertů nejsou splněny podmínky.
Vyplynulo z toho, jaká má vláda data pro svá rozhodování?
Jistě. Přesto jsme chtěli vědět, a ptali jsme se jednak nezávislých institucí stojících mimo vládu, jako je Národní rozpočtová rada, Česká národní banka a Český statistický úřad, a krom toho a výslechů samotných ministrů práce a financí jsme se ptali i expertů, úředníků z ministerstev. Abychom získali popis zázemí, a co se vlastně dělo, když se informace objevily, a jak na ně aparát reagoval. A jestli vláda byla, nebo nebyla liknavá.
A vyplynul i nějaký systémový problém?
To bych se neodvážil říct… systémový problém. Fakt je ten, že existuje velké množství různých dat, která má jednak k dispozici každý, protože jsou zveřejňována, a pak jsou to data, která mají k dispozici orgány veřejné moci, které jsou ve vzájemné komunikaci. A v určité vyhraněné situaci se zjistí, že zrovna ta data, která potřebujeme, nejsou.
Narážíte na takzvanou důchodcovskou inflaci?
Ano. On to myslím někdo řekl, že nebyl důvod ji nějak extra moc sledovat, protože jak spotřebitelský koš, tak index životních nákladů důchodců se pohyboval vedle sebe plus minus stejně, to, že se pak rozešly, byl úplně nový jev. Jestli někdo řekne, no tak sledujme systematicky i tento údaj, už není naší věcí, to už je věcí vlády a dalších institucí, jaké informace budou potřebovat pro své rozhodování.
