„Bylo to divoké, ale už je to pryč.“ Slavná Stodolní zažívá strmý pád

Krachující podniky, málo hostů, kriminalita, strach z násilí. Stodolní ulice, kdysi nejznámější zábavní lokalita Česka, se během posledních pár let proměnila v místo, kterému se většina Ostraváků raději vyhýbá.

Noční návštěva téměř 400 metrů dlouhé Stodolní ulice dnes už jen v málokom probudí euforii a pocity nadšení, jako tomu bylo na přelomu tisíciletí, kdy na nejslavnější místo v Moravské Ostravě mířily desetitisíce lidí jak z Česka, tak i z blízkého zahraničí. O tom, že Stodolní už není fenoménem, kterým bývala dříve, ví nejlépe Radek Mazur. Jako DJ Easy v místních klubech hraje už od roku 2001.

„Ta ulice už není tak plná jako před dvaceti lety, návštěvnost je mnohem slabší. Lidem se to do jisté míry už i okoukalo, ale těch příčin je více. Určitě je to i tím, že se změnila doba. Lidé jsou víc na internetu a vysedávají doma. Nechodí se bavit ven tak často jako kdysi i proto, že se všechno zdražuje. Ceny v barech jsou dneska prostě mnohem vyšší,“ uznává Mazur.

Ceníky ve Stodolní ulici v posledních dvou letech výrazně poskočily. Podniky tím kompenzovaly zejména inflaci a zvýšené náklady způsobené růstem cen energií.

„Třeba drink cuba libre stál před covidem devadesát až devadesát devět korun, dnes ho koupíte klidně za sto třicet. A pro místní to je zkrátka moc. Nemůžou si dovolit chodit na Stodolní pařit každý víkend. Průměrný obyvatel Moravskoslezského kraje na to nemá, takže si radši pivo koupí v obchodě a vypije si ho doma u televize,“ říká Jan Pernický, který ještě donedávna působil jako společník a provozní baru Havana.

Podnik se svým známým otevřel v září 2022. Pernický po roce podnik ale opustil, podle něj bylo provozování baru kvůli nízké návštěvnosti prodělečné. „Nezažili jsme, že bychom si řekli, že jsme měli profitující měsíc. Převažovaly měsíce, kdy jsme podnik museli dotovat. Naštěstí společník vlastní stavební firmu, která přijímá zakázky v Německu, takže v tomhle to bylo jednodušší, že jsme peníze mohli tahat z Německa. Jenom díky tomu jsme pak byli schopni zaplatit všechny náklady, mzdy a drobnou údržbu,“ konstatuje Pernický. Dodává, že jeho bývalý společník plánuje nevýdělečný podnik nejspíš na konci prázdnin zavřít.

„Navíc Stodolní je jedna velká konkurence. Tam se snaží každý hospodský přetáhnout ty lidi k sobě. Je tam hlad. Když si vezmete, jak málo lidí chodí teď aktivně na Stodolní, tak je to zlomek proti tomu, kolik lidí tam chodilo třeba před osmi lety. Poměr barů na počet lidí je hodně velký problém,“ připomíná Pernický.

Podobně situaci popisuje i David Dutka – na Stodolní vede podnik Harley`s Retro Bar už 13 let. „Nám se taky nedaří, je to hodně špatné. V zimě jsme v minusu. V plusu jsme jenom v létě, kdy jsou otevřené zahrádky, takže je to takové nalej, vylej. Naštěstí nás bar neživí, máme ještě i jiné aktivity,“ říká Dutka. Podotýká, že k výraznému zhoršení situace došlo zhruba před dvěma roky. Od té doby hospodaří s nejmenšími tržbami za celou historii podniku.

„Kdysi se lidé chodili bavit i přes týden, teď sem od pondělí do čtvrtka nechodí vůbec nikdo. I na ulici je úplně mrtvo, takže my jsme přes týden zavřeli a otevřeno máme jenom v pátek a sobotu. Zhoršilo se to hodně tím, že se tam v pátek v noci potuluje hodně bezdomovců, lítají tam romská děcka a policie to neřeší. To je i faktor, proč už tam nechodí tolik movitých lidi, nechtějí se na to dívat. Myslím si, že Ostrava to už úplně přestala řešit a tím se to zabilo.“

Rozdíly v návštěvnosti jednotlivých podniků jsou ale podle DJ Radka Mazura výrazné. „Jsou kluby, kde je pravidelně hodně lidí, a kluby, kde jich je naopak zase opravdu málo. Ale obecně návštěvnost postupně klesá všude,“ potvrzuje.

Nízká návštěvnost několik podniků už dokonce položila.

„Bylo to divoké, ale už je to dávno pryč. V sobotu večer sem člověk jde a v podnicích jsou stoly prázdné. I z vyprávění od táty, který je taxikář, vím, že Stodolní byla kdysi extrémní, od úterka do neděle se tu pařilo,“ vypráví Jan Pernický. „V době největší slávy bylo na Stodolní a v přilehlých uličkách zhruba 60 podniků, dneska to je přibližně o polovinu méně. Na tom hlavním koridoru je teď spousta prostorů prázdných a vybydlených. V některých prostorech místo barů vznikly barber shopy nebo rychlé občerstvení s kebabem.“

„A pár barů padlo i během covidu, myslím, že 5 nebo 6,“ připomíná DJ Radek Mazur.

Podívejte se, jak dnes vypadá Stodolní ulice:

Situaci místním restauratérům neulehčují ani majitelé nemovitostí. Podle Davida Dutka jim v posledních letech výrazně zvýšili nájemné. „U nás se měnili majitelé, a když přišel nový, tak nám nájem zvedl o 35 procent, minulý rok kvůli inflaci pak hned o dalších 10 procent. To je během chvíle nárůst o 45 procent. Takže nájmy se zvedají, ale tržby klesají. Pokud to tak půjde dál, budou zavírat další podniky. A samozřejmě nezdražily se jenom nájmy, ale i energie, potraviny, zvedaly se mzdy,“ vypočítává.

Jediné, co podle Radka Mazura na Stodolní neubývá, je počet nejrůznějších potyček, krádeží a jiných výtržností.

„Bezpečnost se zhoršila, a to i přes to, že je tady v noci několik policistů. Neříkám, že policajti nedělají nic, ale setkal jsem se i s tím, že se tam na ulici mezi sebou bila velká skupina Romů a policisté, kteří tam tu noc hlídali, tomu jenom přihlíželi, sice byli jenom tři – dvě ženy a jeden muž –, ale když jsem je napomenul, ať s tím něco dělají, tak mi řekli, že tady mají práci s pánem, co leží na zemi,“ vzpomíná Mazur. „Ve skutečnosti to ale bylo tak, že tam hodinu stáli nad bezdomovcem, který byl totálně ožralý, a stejně mu nijak nepomohli, ani mu nezavolali záchranku. Řekl jsem jim, ať si zavolají posily, že jim klidně půjčím telefon, protože chápu, že v malém počtu takovou situaci nemůžou sami vyřešit, ale vůbec o tom se mnou nechtěli diskutovat. Řekli mi, že kdybych byl já v pozici toho bezdomovce, tak jsem rád, že mě někdo chrání. Tím to pro ně tenkrát skončilo. To jsem na ně byl naštvaný.“

Mazur na druhou stranu dodává, že policie zůstává nečinná jen ve výjimečných případech, podle něj se jedná o selhání jednotlivců, nikoliv policie jako celku. „Nechci na policii házet špínu, já vidím, že tady pracují, ale řekněme, že jsou situace, které někteří z policistů raději přehlíží,“ míní.

K práci policistů má výhrady i David Dutka: „Oni tady jsou, ale jenom hlídají, aby zahrádky byly o půlnoci sklizené, a pak kontrolují mladistvé, ale třeba takové ty bezdomovce, že tam vysedávají a otravují lidi, tak to neřeší. Nechávají je sedět a řeší to až v momentě, kdy je někdo zavolá, aby s nimi udělali pořádek.“

S častými rvačkami a zásahy policie má zkušenost i bývalý provozní Havany Jan Pernický. „Zasahují i několikrát za noc. Já na Stodolní bydlím, když mám otevřené okno, tak v noci z ulice skoro pořád slyším ‚Jménem zákona, lehni si na zem‘.“

Časté zásahy policie potvrzuje mluvčí Městské policie Ostrava Jindřich Machů. „Obecně lze říci, že nejčastěji se setkáváme s přestupky proti veřejnému pořádku, mezi které patří znečištění veřejného prostranství a rušení nočního klidu. Poté následují přestupky proti občanskému soužití,“ říká.

Jistá míra násilí však doprovází Stodolní ulici už od jejího počátku. Nejznámější mediální případ je z léta roku 2014, kdy dva mladí bratranci brutálně napadli zpěváka Michala Hrůzu. Záchranáři ho s krvácením do mozku vezli rovnou na operační sál, jeho rekonvalescence pak trvala několik měsíců.

Další velký rozdíl viditelný v posledních letech podle DJ Radka Mazura je i v tom, že lidé po Stodolní ulici už tolik nekorzují jako dříve. Podle něj s tím má co do činění právě pocit bezpečnosti, který štamgasty udržuje uvnitř podniků. „Lidé si zalezou do svých oblíbených barů nebo klubů a moc se po ulici raději neprocházejí. V klubech je bezpečno, tam je ochranka, horší je to ale na ulici, tam je spousta bezdomovců, kteří otravují lidi, a nikdo s tím nic nedělá,“ lituje Mazur. „Taky tam je spousta jiných typů lidí, kteří Stodolní zrovna hezkou vizitku nedělají. Myslím, že město by to mělo od těchto lidí trochu pročistit, protože pokud na tom chce dál vydělávat, tak na to jdou špatně. Turisti, kteří přijedou, vidí jenom špínu, takže je jasné, že tady nebudou chtít utrácet. To se raději otočí a půjdou pryč. Měla by to být pěkná, zábavná ulice, a ne jako teď, že se tam lidé bojí jít.“

„Nejbezpečnější je hlavní tah Stodolní, tady je policejní hlídka na každém rohu. Ale horší jsou přilehlé uličky, tam jsou už ti nepřizpůsobiví, kteří to mají pod svým dohledem. Dost záleží ale i na počasí. Když je teplo a světlo, lidé pochodují mezi bary a kluby více,“ doplňuje bývalý provozní Jan Pernický.

„Troufnu si říct, že aktuální návštěvnost Stodolní je více tvořená cizinci a lidmi z jiných českých měst než místními lidmi. I když jejich počet taky klesl, tak pořád hodně je tu například Poláků. Mají to k nám blízko, z menších polských měst kolem hranic se nemají kam jinam jet bavit. Ostrava je velké město a pro Poláky je lukrativnější než jet třeba do Katovic,“ říká Pernický. „Teď tu je taky hodně Ukrajinců, jeden podnik dokonce pořádá ukrajinské večery, kdy tam hrají vyloženě jenom ukrajinskou hudbu, což je na jednu stranu super, že i oni si tady najdou svoje útočiště, ale na stranu druhou a podle mé zkušenosti si tu nachází útočiště bohužel i ti agresivnější z nich.“

Podle Pernického přijíždí i relativně hodně lidí z různých koutů Česka, z Brna, Opavy, Frýdku i z Prahy. Mají prý pořád zafixované, že jde o ulici zábavy.

„Naopak Ostraváci už to tak nevnímají. Během posledních pěti let Stodolní mezi většinou místních ztratila dobrou pověst. Zhruba od toho covidu se sem nahrnulo hodně nepřizpůsobivých lidí. Například byl tu jeden klub, ten už je dneska ale taky zavřený, který byl proslulý tím, že se tam chodili mlátit. A obecně těch konfliktů přibývalo napříč bary,“ upozorňuje Pernický.

Pro část místních, byť ne moc početnou, Stodolní víkendovým útočištěm ale zůstává i dál – v lepším případě pro dospělé, v horším pro děti a mladistvé. Podle policejního mluvčího Jindřicha Machů tady proto v nepravidelných intervalech probíhají kontrolní akce ve spolupráci s Policií České republiky a Orgánem sociálně-právní ochrany dětí, při kterých se zaměřují právě na konzumaci alkoholu lidmi mladšími osmnácti let. A také na prodejce, kteří alkohol mladistvým a nezletilým poskytli.

„Jen v loňském roce jsme takto zaznamenali kolem 140 osob mladších 18 let pod vlivem alkoholu. Od začátku letošního roku jich bylo 35,“ říká Machů.

Jedna z posledních kontrol proběhla ve druhé polovině února z pátku na sobotu. Dechovou zkouškou v noční Ostravě prošlo 53 dětí, pozitivní test na alkohol se projevil celkem u 10 z nich. Konkrétně hranici jedné promile překročila šestnáctiletá dívka a třináctiletý chlapec. Podle městské policie se teď všemi případy zabývá orgán sociálně-právní ochrany dítěte.

Že se na Stodolní chodí bavit kromě dospělých i mladiství a nezletilí, potvrzuje i DJ Radek Mazur, podle něj se to místní podniky ale snaží hlídat.

„Občanky se kontrolují, já sám vidím, že jim nenalijí. Spíš je problém, že ta děcka se opijí sama někde na ulici nebo v parku a pak teprve jdou do baru. Barman je sice neobslouží, ale oni už jsou stejně dávno opilí,“ tvrdí Mazur. Policie ale v historii několik zaměstnanců za podávání alkoholu dětem potrestala.

Část hostů se v posledních letech ze Stodolní ulice přesunula na nábřeží řeky Ostravice. Poblíž Sýkorova mostu vzniklo nové uskupení podniků, které aktuálně nabízí víc bezpečnosti, čistoty i úrovně, což je pro velkou část místních lákavější volba.

Na promenádě u řeky, které se přezdívá Malá Kodaň, působí třeba Jan Jůzl. Se dvěma společníky tady už devět let provozuje klub Dock. Dnešnímu náročnému hostovi podle něj dokážou nabídnout více než Stodolní.

„Nenabízíme jenom večerní provoz, přes den jsme plnohodnotnou kavárnou s výhledem na starou část Slezské Ostravy, pořádají se u nás víkendové snídaně a máme docela i bohatý kulturní program. Běžné jsou u nás koncerty, slam poetry a i setkávání místních muzikantů,“ říká Jůzl.

Podle něj je ze všech aktivit nejvýdělečnější bar. Pouze cestou noční zábavy se ale vydat nehodlali.

„Nechtěli jsme mít jenom nalejvárnu. I pod náporem občasného nadšení ze stran zvýšeného zájmu návštěvníků, kdy míváme hodně plno, se tady snažíme udržet jistou důstojnost a nepodporujeme takové to nezřízené pití, takže nepřijímáme ani velké rezervace, jako jsou třeba firemní večírky. Oproti Stodolní máme i kratší otevírací dobu,“ podotýká Jůzl.

Podle něj je Stodolní ideální pro lidi, kteří se pomocí alkoholu chtějí uvolnit a vydržet co nejdéle, zatímco na nábřeží má jít spíše o příjemné klidné posezení.

„Klientela se sice postupně promíchává, ale pořád je vidět docela velký rozdíl mezi návštěvníky Stodolní a návštěvníky Malé Kodaně. Krádeže, napadení nebo sypání někomu něčeho do drinků se tady neděje, policie u nás zasahuje zhruba jednou za čtvrt roku kvůli rušení nočního klidu,“ zamýšlí se Jůzl.

Odliv lidí na nábřeží pozoruje i majitel podniku Harley’s Retro Bar David Dutka. „V létě a na jaře chodí k řece všichni. Na Stodolní přijdou, až když se nábřeží zavírá, takže nejdříve ve dvanáct. Kdysi byla Stodolní plná už v devět, deset hodin,“ komentuje Dutka.

Okolo Havlíčkova nábřeží je ale jen několik podniků. Do rozměrů někdejší Stodolní ulice se Malá Kodaň pravděpodobně nikdy nerozroste. Pozemky okolo řeky jsou omezené a město s nimi nakládá s velkou rozvahou. O tom, že by parcely prodalo a dalo tak příležitost novým podnikům, v současné době ani nepřemýšlí.

„Řešení případného prodeje či pronájmu není v současnosti namístě,“ přitakává náměstkyně primátora Ostravy Hana Tichánková. „Nyní je v řešení technická infrastruktura pro zajištění přístupu a hlavně základní pohled na využití území, jeho členění a vhodnost využití. Rámcově hovoříme o zhruba dvou letech práce. Případný odprodej, pronájem či udělení práva stavby je tedy vhodnější až po vytvoření celého konceptu využití území.“

Že se Stodolní ani zdaleka nemá šanci přiblížit svému nejlepšímu období, je fakt, který už většina místních provozovatelů přijala. Je pro ně vůbec úspěch udržet se v černých číslech. I proto teď nedočkavě vyhlíží květnové Mistrovství světa v hokeji 2024, které letos hostí Praha a Ostrava. Očekávají, že tržby budou během těchto čtrnácti dní rekordní a na nějakou dobu jim pomohou zalepit díry v rozpočtu.

Nejpravděpodobnější scénář, který Stodolní v následujících letech čeká, je postupný rozklad pověsti ulice, která nikdy nespí. Že se jedná o místo, kvůli němuž se už nevyplatí cestovat napříč republikou, se roznese mezi více lidí.

Na druhou stranu podniky ze Stodolní pravděpodobně nikdy úplně nezmizí. Otázkou je, kolik jich zůstane. Pro neznalé její historie se tak ze Stodolní nejspíš stane pouze jedna z mnoha obyčejných ostravských ulic.