Článek
Byla přístavba restaurace U Kojota legální, nebo šlo o černou stavbu? Otázka, kterou si klade veřejnost a média už od nedělní tragédie v Mostě, při které zemřelo šest lidí a sedmá žena posléze v nemocnici. Několik dalších lidí bylo vážně zraněno.
Otázku však zatím nechává úřad v Mostě bez odpovědi, přestože by měl mít ve svém archivu informaci, zda přístavbu povolil, nebo ne.
Úřad v archivu dokumentaci nenašel
Mostecká radnice jen ve středu poslala přes svou mluvčí Kláru Vydrovou prohlášení, že úřad ve svém archivu nenašel žádnou dokumentaci k přístavbě restaurace U Kojota. „Pokud se v archivu stavebního úřadu kompletní dokumentace nenachází, má tuto povinnost v první řadě doložit vlastník stavby,“ uvedla mluvčí.
Jak ale upozorňuje právník Kamil Jelínek, úřady kromě archivu na projektovou dokumentaci mají ještě jeden archiv, kde musí zaznamenávat všechna rozhodnutí o stavebních řízeních. „Stavební úřad má svůj archiv rozhodnutí o stavebních řízeních. On by měl sáhnout do tohoto svého archivu a dobrat se odpovědi na otázku, zda jde o černou stavbu, nebo ne. To není veřejná databáze. A v tomto případě by měl být právní zájem zjistit, zda tato stavba byla povolená,“ řekl Seznam Zprávám Jelínek, který se specializuje na stavební právo.
Seznam Zprávy se okamžitě po neštěstí snažily získat odpověď na otázku, zda dřevěná, zastřešená přístavba, v zimě oplachtovaná, měla náležité stavební povolení, jelikož šlo o stavbu trvalou a větší než 25 m2.
Kdo co popírá
Vedoucí stavebního úřadu Jitka Karlíková nejprve uvedla, že projektovou dokumentaci k restauraci předali hasičům. Na otázku, zda byla přístavba restaurace legální, se další den odvolala na mluvčí Kláru Vydrovou s tím, že jí předala veškeré informace.
Mluvčí Vydrová to následně popřela a ve čtvrtek pouze zaslala médiím informaci, že v „archivu stavebního úřadu nebyla dohledána žádná dokumentace pro část týkající se „přístavby přístřešku“.
Později doplnila, že úřad vlastníka budovy vyzve k podání vysvětlení „popřípadě k předložení projektové dokumentace či podkladů ke stavbě. Pokud ji má, na základě zjištěných skutečností budeme postupovat dále v souladu se stavebním zákonem.“
Jak vyplývá i z vyjádření odborníků a vedoucích stavebních úřadů, úřady mají databáze, kde mohou dohledat, zda vedly stavební řízení o stavbě. Na přímé dotazy, zda byla stavba legální, mluvčí Mostu ani primátor města Marek Hrvol (ProMOST) neodpověděl.
Přístavba není v katastrálních mapách
Jak také zjistily Seznam Zprávy z dostupných katastrálních map, přístavba restaurace U Kojota není v mapách zanesená. Jak upozorňuje Kamil Jelínek, to ještě nemusí znamenat, že jde o černou stavbu. „Společným jmenovatelem těchto staveb je zpravidla to, že nebyly povolené. Ale nemusí to být vždy, a to bych chtěl zdůraznit. Nechci vyvolávat hysterii. Může to být pro neaktuálnost katastrálních map. Troufnu si však říct, že tato bolístka katastrálních map se netýká měst,“ uvedl Jelínek.
Úřad v Mostě tvrdí, že dokumentaci má mít především vlastník stavby. Archivovat dokumentaci ke stavebnímu řízení má ze zákona i stavební úřad. „To, že chybí na úřadě dokumentace, nemusí znamenat, že jde o nelegální stavbu. To se může stát, že dokumentaci nemáme. Povinnost doložit dokumentaci má vlastník stavby, a to po celou dobu životnosti stavby,“ řekla Milena Reitermanová, vedoucí stavebního oddělení MÚ Prahy 2.
Pokud by podle ní dostal úřad podnět a šlo o novou stavbu, nikoli historickou, podívají se úřednice na archivovaná rozhodnutí stavební úřadu. „Pokud to nenajdeme, vyzveme vlastníka, aby nám dokumentací doložil, že stavba byla zkolaudovaná,“ dodala Reitermanová. Že mají stavební úřady archiv svých rozhodnutí, potvrdila Seznam Zprávám i vedoucí odboru výstavby Prahy 6 Světlana Jedináková.
Pokud by tedy stavební úřad nedohledal ve svém archivu rozhodnutí o povolení ke stavbě nebo dokumentaci stavby, vyzve k předložení vlastníka stavby. Pokud vlastník dokumentaci nedoloží a stavba podléhá povolení, úřad může zahájit řízení o odstranění stavby. Může také dát lhůtu na „legalizaci“ stavby.
O topidla by musel majitel žádat i hasiče
K tragické události došlo v noci na neděli ve vyhlášené restauraci U Kojota. Výbuch a následný mohutný požár tu celkem zabil sedm lidí a dalších sedm vážně zranil. Možnou příčinou neštěstí byl podle policie pád propanbutanové ohřívací lampy. Policie vyšetřuje požár pro podezření z obecného ohrožení z nedbalosti.
Právě použití propanbutanových topidel v uzavřeném prostoru vzbuzuje otázky, zda stavba měla řádná povolení. O ta by totiž musel majitel žádat i hasiče, v rámci stavebního řízení.
„Stavební zákon stanoví, že každá stavba musí mít platnou projektovou dokumentaci, která je v souladu se skutečným provedením stavby, včetně všech dodatečných změn a úprav. Není-li tomu tak, musí majitel zajistit takzvanou pasportizaci stavby, případně dodatečné povolení provedených úprav, a to včetně dodržení předpisů požární ochrany,“ uvedl k tragickému požáru v Mostě Robert Špalek, předseda České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT).
Podle odborníků z ČKAIT u řady zastřešených prostor – například zahrádek, přístřešků a pergol – dochází k souběhu několika rizikových faktorů, které mohou ohrozit požární bezpečnost.
Mezi ně patří zejména kombinace dřevěných konstrukcí, zastřešení či zakrytí hořlavými materiály a použití plynových ohřívačů napojených na tlakové propanbutanové lahve.
„I když tato kombinace materiálů a zařízení však nemusí být sama o sobě nebezpečná, musí být vždy doprovázena odpovídajícími preventivními opatřeními. Neměla by vznikat chaotickým nebo nepřesným způsobem, kdy se jednotlivé komponenty postupně instalují bez dostatečné koordinace a odborného dohledu,“ uvedla pak ČKAIT ve svém prohlášení.
