Srážky budou extrémní. Vrchol povodní přijde v sobotu, varuje hydrolog

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Česko čekají extrémní srážky, které mohou podle meteorologů způsobit povodně jako v letech 1997 a 2002. Tlaková níže se nad střední Evropou zdrží déle, než bývá obvyklé „Modely se poměrně dlouho shodují na tom, že takováto situace ve střední Evropě nastane a bude extrémní,“ říká pro Seznam Zprávy hydrolog Jan Daňhelka. Nejohroženější jsou Jeseníky a Beskydy, kde může napršet až 450 mm za několik dní.

Budou to nejsilnější srážky od povodní v roce 1997 a 2002?

Poměřovat deště takhle dopředu není úplně jednoduchá úloha, každopádně budou to velice extrémní srážky, v tom jsme si téměř jisti. Způsobuje je tlaková níže, která se vlastně dostane nad střední Evropu a tam se na delší dobu zastaví, protože ten její normální pohyb, který by směřoval dál, většinou někam k východu, tak je blokovaný oblastí vysokého tlaku. A tahleta tlaková níže potom přináší vlastně vlhký vzduch, který nasává ještě z oblasti Středomoří, případně Černého moře, a jak ho přináší nad Evropu a ochlazuje se, tak prší.

S jakou přesností můžeme říct, že bude situace tak extrémní?

Modely se poměrně dlouho shodují na tom, že takováto situace ve střední Evropě nastane a bude extrémní.

Bude nejsilněji zasažena oblast Jeseníků?

Modely se už poměrně delší dobu, to znamená několik běhů, které se aktualizují každých šest hodin, shodují na umístění těch srážek. Na druhou stranu se bavíme o výhledu až čtyř dnů, takže nelze vyloučit, že dojde k posunu tlakové níže v horizontu několika desítek kilometrů až jedné stovky. Může se stát, že ty největší úhrny vypadnou trošinku někde jinde, než ukazují ty stávající mapy.

Když se vrátím k porovnání s roky 1997 a 2002, jak přesné takové odhady mohou být?

Porovnání s roky 1997 a 2002 není vůbec snadné udělat. Každopádně v roce 1997 byl ustavený rekord, který máme dodneška. Za pět dnů v Beskydech u nádrže Šance napršelo přes 600 mm, což je jeden bodový extrém.

Ale druhá věc je, že záleží na celkovém objemu vody, který vypadne a tedy na té ploše, která je zasažená extrémními srážkami. A to takhle úplně přesně dopředu srovnávat nedokážeme. Budeme to vědět až podle toho, jak skutečně naprší a kam se ty srážky, lidově řečeno, opřou, do kterých pohoří. Protože to pak navyšuje srážkové úhrny poměrně výrazně. Vítr totiž unáší vlhký vzduch, naráží do té hradby, přitom ho nadzvedává a jak se zvedá, tak vlastně z něj vyprší více vody. Proto je vždy nejvíce srážek v horských oblastech.

Modely ukazují v Jeseníkách až 450 mm srážek. Je to reálné?

Těch 450 mm není v jednom dni, to je důležité říct, to je suma očekávaných srážek naskládaná za čtyři dny. Nebude pršet kontinuálně. Ale je pravda, že v historii se skutečně vyskytly extrémní případy, kdy se srážky za období dvou, tří, čtyř dnů pohybovaly v těchto hodnotách. Absolutní jednodenní rekord na území České republiky je z roku 1897, kdy 29. července spadlo 345 mm během jednoho dne v Jizerských horách na Nové Louce.

U povodní v roce 2002 to byly srážkové úhrny dva dny po sobě na úrovni 130 mm, dohromady výrazně přes 200. Byla to první vlna, která způsobila nasycení toků a rozvodnila Malši v Novohradských horách.

Takže ano, jsou to srážky, se kterými se setkáváme. Nejsou naštěstí časté. Ale rozhodně je 450 mm fyzikálně možných a v minulosti už se to na našem území stalo.

Pokud se tento model vyplní, tak s čím mají lidé v těchto oblastech počítat?

Když bude takhle pršet, a i když to bude jenom 300 mm, tak je to situace, která zcela jednoznačně povede k rozvodnění vodních toků. My v tuhle chvíli nejsme schopní určit, který vodní tok to přesně bude. Můžeme to pouze omezit na území těch srážek. To znamená, že to budou s největší pravděpodobností Jeseníky a Beskydy. Čili povodí Moravy a Odry, ale také vlastně povodí odvodňovaná do středního Labe, jako je Tichá Orlice a Českomoravská vrchovina. K rozvodnění jsou dále náchylné toky proudící na sever. Patří mezi ně Novohradka a Chrudimka ve východních Čechách a hlavně Novohradské hory i už zmiňovaná Malše, ale mohou to být i další přítoky.

Můžeme očekávat třetí stupně povodňové aktivity?

Bylo by překvapivé, kdyby nedošlo v některých oblastech k překročení třetího stupně a to i výrazným způsobem. Nádrže se vypouští právě na základě tohoto odhadu a jsou připravené. Vrchol povodní lze očekávat v průběhu soboty a stojí za to být na ně připravený. Bylo by dobré neodjíždět někam, kde člověk nebude k dosažení, anebo naopak preventivně odjet z rizikové oblasti. Doporučuji si udělat plán, co v případě záplavy dělat. I na stránkách jsou dostupné příklady osobního povodňového plánu, které má mít každá obec zpracované. Osobní povodňový plán poskytuje informace, kde jsou krizová místa, s kým se spojit, kdo kde může pomoct a co je potřeba udělat prvně a podobně.

Můžeme takto předpovídané extrémní srážky spojovat s klimatickou změnou?

Loňský a letošní rok jsou velmi výjimečné, zejména z hlediska teploty Atlantiku, ale i Středozemního moře. Teploty přispívají k tomu, že se vlhkost snáze dostává do vzduchu, přičemž je více pravděpodobné, že má teplejší moře spojitost s extrémními srážkami. Například loňský medikán Daniel, který způsobil extrémní srážky v Řecku a Libyi je velmi pravděpodobně spojen s teplotou Středozemního moře.

V průběhu historie se udály situace, kdy se povodně nakupily a vyskytovaly po celé Evropě v jednotlivých epizodách.