„Budím se desetkrát za noc.“ Lidé od D1 popisují, proč se soudí kvůli hluku

Článek

Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Tady se nevyspíte. Když jsou horka, chcete si otevřít okna. A výsledek? Desetkrát patnáctkrát za noc vás vzbudí projíždějící kamion,“ mluví nahlas před svým domem v brněnských Bosonohách Libor Dolák.

Snaží se tak přehlušit projíždějící auta a kamiony z problematické silnice II/602, která mu vede přímo pod okny.

Okrajová městská část stejně jako okolní obce leží v „dopravním klinči“ mezi opravovanou dálnicí D1 i páteřní „starou dálnicí“ na Prahu, jak místní přezdívají silnici 602, po níž denně projede přes 25 tisíc aut.

Územím má také procházet plánovaná vysokorychlostní železnice, nad obcemi vede letecký koridor.

Místní už roky válčí s úřady kvůli porušování hlukových norem. „Je to v průměru asi o dva až tři decibely nad limitem,“ tvrdí Dolák, který je zároveň ve spolku Občané za ochranu kvality bydlení v Brně-Bosonohách. Aktuální hygienický limit je 68 decibelů přes den a 58 v noci.

Zmíněný spolek i vedlejší Troubsko zažalovaly Krajskou hygienickou stanici Jihomoravského kraje, že situaci dostatečně neřeší. Minulý týden dal Krajský soud v Brně žalujícím za pravdu. Správní řízení k omezení hluku mělo být podle něj zahájeno. Nařídil hygienikům, aby se hlukem začali řádně zabývat a u správců dopravních tepen usilovali o nápravu situace.

Úřady od roku 2005 do roku 2020 vydávaly a prodlužovaly výjimky na hlukové limity u D1 i silnice 602.

Na bílé budově radnice bosonožské městské části je zavěšená chytrá kamera. Rozpozná i počítá osobní auta, náklaďáky či motorky. „Pod okny denně projede v průměru 20 tisíc aut, rekord je o sedm tisíc víc. To jsou čísla, kterých nedosahuje polovina českých dálnic. Tady přes cestu děti chodí do školky, do školy,“ ukazuje starosta Martin Černý (KDU-ČSL) z okna na páteřní silnici.

Speciální technologie je propojená s aplikací v mobilu. Starosta v reálném čase na displeji vidí, jak zařízení počítá auta. Navzdory zákazu tranzitu vozidel nad 12,5 tuny jich městskou částí denně projede několik tisíc. Silnice je první alternativa pro auta, která si tudy krátí cestu ze zacpané D1. Ta se pár kilometrů odtud teprve rozšiřuje na tři pruhy. A často kolabuje.

„Ono se to nezdá, ale projíždějící kamion udělá klidně i 90 decibelů. To vás neprodleně vzbudí. A pak mějte výkony ráno v práci,“ tvrdí Dolák.

Devadesát decibelů vydává fén, okolo stovky se už pohybují třeba vrtačka, vzlétající helikoptéra nebo rockový koncert.

S hlukem bojují tisíce lidí v Česku. Podle advokátní kanceláře, která žalující zastupuje, je však současný spor i soudní rozhodnutí ojedinělé. „Dovolím si tvrdit – nevím to stoprocentně –, že jsem ještě nezaznamenal, aby soud nařídil hygieně zahájit řízení o omezení hluku,“ popisuje rozsudek Pavel Černý z advokátní kanceláře Frank Bold Advokáti.

Navzdory tomu, že rozhodnutí soudu nemá odkladný účinek, ředitel jihomoravské hygieny David Křivánek namítá, že správní řízení k omezení hluku zahájit nelze. „Soud nám to ukládá, ale fakticky to není možné. Takže se k věci musíme nějak postavit,“ vysvětluje. O následujících krocích se teprve radí s právníky. Dodává, že hygienická stanice nemá k nápravě potřebné prostředky.

„Buď řízení zahájíme dle rozkazu soudu, což je špatně, nebo ho nezahájíme a to je také špatně,“ pokračuje Křivánek. Hygiena podá kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.

Za protihluková opatření zodpovídají správci komunikací, v případě silnice druhé třídy číslo 602 je to Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje (SÚS). Té může na základě vlastních měření předložit podnět k odhlučnění prakticky kdokoli. „Nicméně na požadavky hygieny slyšet musíme,“ uznává mluvčí Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje Monika Švehlová.

V Bosonohách volají po přísnějším dohledu nad projíždějícími kamiony nebo tichém asfaltu, ale klíčové dlouhodobé řešení vidí v obchvatu.

Diskutovaná silnice měla být součástí roky plánované „německé“ dálnice – aktuálně přejmenované na I/73. Stavba dálnice na Svitavy budí kontroverze a její brněnské obrysy jsou zatím v nedohlednu.

I proto chce bosonožská radnice obchvat z těchto plánů vyčlenit. Starosta věří, že jim Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v řádu dní na záměr kývne. „Je to pro nás klíčová záležitost. Za mě je možné, aby byl obchvat do roku 2030 hotový,“ říká starosta Černý.

Místní také kritizují zastaralé protihlukové stěny, oddělující obec od D1. U Brna dál pokračuje rozšiřování dálnice na tři pruhy. „Na aktuálně opravované D1 není standardní provoz. Jakékoli měření hluku nyní nebude objektivní. Bosonohy se dočkají nových opatření s úsekem Kývalka – Brno západ,“ říká ředitel brněnského závodu ŘSD David Fiala.

„Celkově je předpoklad dokončení rozšíření D1 na šestipruhové uspořádání v celém úseku Kývalka–Holubice cca do roku 2032. První úsek mezi 194. a 196. kilometrem je aktuálně ve výstavbě,“ doplňuje mluvčí ŘSD Lucie Trubelíková.

Silničáři odkazují na pět let staré prověřování hlukové zátěže v Bosonohách i sousedním Troubsku. „Se závěrem, že nebyly překročeny platné hygienické limity. S ohledem na zjištěné hladiny hlukových ukazatelů lze toto tvrzení považovat stále za platné, protože nárůst intenzity dopravy od roku 2019 nemohl být takový, aby způsobil překračování limitů,“ říká mluvčí.

Starosta Černý se s postupem silničářů nechce smířit. „Měli by změnit přístup k takovým věcem a aktivně situaci řešit. Na straně Jihomoravského kraje je ta vůle mnohem větší,“ říká k ŘSD.

S podobnými problémy se potýká i vedlejší Troubsko. „Žiju tady od narození, takže 67 let. A v poslední době začíná být doprava neúnosná,“ začíná vyprávění Květoslava Koukalová z Troubska.

Bydlí nedaleko kruhového objezdu na Veselce, do nějž proudí auta z výjezdu D1, od brněnské Bystrce i zmiňované silnice 602. „Dům už snad ani není prodejný,“ směje se hořkosladce.

„Můžete otevřít okno jedině od půl jedné do tří v noci, protože jinak tam je neustálý provoz. A těch kamionů. Někdy si říkám: Aha, už jezdíme i přes ložnici. Tak zase zavřu,“ popisuje. Když u objezdu brzdí plně naložené velké auto, v rukou se jí prý chvěje i knížka.

Místní zdůrazňují, že se nepovažují za „ekoteroristy“, žádají jen dodržení zákona.

Troubsku plánovaný obchvat příliš aut neodebere. Volají po omezení rychlosti, přísnějším dodržování zákazu kamionů nebo po tichém asfaltu. „Pokud by žádné řešení nebylo dostatečné, zůstává poslední možností výměna oken,“ říká starostka Troubska Markéta Bobčíková (Nezávislí spol. pro Troubsko).

„Dopady nepříznivého hluku na obyvatele Troubska řešíme od roku 2018. Proto rozsudek vnímáme jako cenný právní úspěch a povzbuzení,“ popisuje.

A připomíná, že řeší hluk i s ohledem na další velký plánovaný projekt. „V oblasti negativní hlukové zátěže nás totiž čeká řešení dopadů plánované vysokorychlostní tratě, která má být na našem území vedená souběžně s dálnicí D1, a to na povrchu namísto původně plánovaného řešení v tunelu,“ dodává starostka s tím, že kumulování mnoha zdrojů hluku je pro území největší problém.

Také proto žádají i tam od státní správy řešení. „Soud jasně konstatoval, že pokud jsou hlukové limity překračované, není na úvaze hygieny, jestli něco udělá, nebo ne, ale musí se pokusit situaci nějak řešit,“ říká starostka.