Bude další cizí jazyk na základkách jen volitelný? Experti preferují povinný

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V českých základních školách se vyučuje 12 cizích jazyků. Nejpozději od osmé třídy se musí děti povinně vrhnout do studia druhého cizího jazyka. Ministerstvo školství ale navrhlo změnu. Školy by sice musely další cizí jazyk i nadále nabízet, žáci by si ho ale mohli vybrat jen volitelně.

Tenhle návrh ale vyvolal velkou kritiku části odborníků, a tak ministerstvo původní záměr odložilo. Ani po téměř dvou letech od prvního návrhu se tahle otázka nevyjasnila, naklonila se ale zase zpět k povinné výuce.

„Ještě před rokem debata vypadala tak, že rozhodnutí se spíše vychylovalo ve prospěch druhého volitelného jazyka,“ vrací se zpět v čase náměstek ministra školství Jaroslav Miller.

„Momentálně zvažujeme, jestli povinné dva jazyky nenechat. Nechci ale předjímat výsledek debat,“ dodal Miller v rámci debaty o výuce cizích jazyků v Poslanecké sněmovně.

Povinně se dva cizí jazyky učí žáci od roku 2013. Mimochodem, změnu prosadil premiér Petr Fiala (ODS), tehdy jako ministr školství. Jestli se opět české školství vrátí o dekádu zpět, se rozhodne patrně ještě letos, kdy má Ministerstvo školství schválit nový rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Jeho součástí je právě i forma výuky druhého cizího jazyka.

Současný ministr školství Mikuláš Bek už dříve uvedl, že by minimálně rád zavedl, aby první cizí jazyk byla pro děti angličtina. Dnes se mohou učit jako první i jiný cizí jazyk, například němčinu, což je typické pro regiony sousedící s Německem. Druhým cizím jazykem je pak pro tyto děti povinně angličtina.

Podporovatelé volitelnosti druhého cizího jazyka argumentují tím, že část žáků v jeho studiu nemůže pokračovat na střední škole. A také vysokou náročností studia pro část dětí. V tomto ohledu jim za pravdu dává pohled žáků, který zjistila v loňském šetření Česká školní inspekce.

Většina žáků je sice přesvědčena, že je výuka cizího jazyka užitečná, s výjimkou angličtiny by se ale pro druhý cizí jazyk nerozhodli, kdyby nemuseli. Španělštinu by si vybralo i v případě volitelnosti jen 43 procent žáků základních škol, francouzštinu 39 procent a němčinu dokonce pouze 21 procent z nich.

„Ukazuje se, že odlišnost cílů, ke kterým má vzdělávání v prvním a dalším cizím jazyce směřovat, se ve výuce neprojevuje. Další cizí jazyk se vyučuje jako první, jen na nižší cílovou úroveň. To je jeden z významných faktorů, který by měl rozhodovat o budoucím postavení dalšího cizího jazyka. Pokud se pouze z povinného stane volitelným, tak se kvalita výuky prvního cizího jazyka nezlepší,“ varuje ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

K tomu, aby zůstal další cizí jazyk povinným, se přiklání učitelé cizích jazyků na víceletých gymnáziích, naopak pedagogové na základních školách by se spíše vrátili zpět před rok 2013, kdy byla tato možnost volitelná, nebo by dokonce zrušili i povinnost školy další cizí jazyk nabízet.

„Mně osobně dává naději do budoucnosti fakt, že 80 až 90 procent dětí ze základních škol je přesvědčených, že další cizí jazyk je užitečný pro jejich život,“ odkazuje se na data České školní inspekce Olga Nádvorníková ze sdružení vysokoškolských učitelů francouzštiny Gallica.

„Pokud bychom tedy zlepšili kvalitu výuky, částečně kompenzovali nedostatek podpory v rodině a posílili motivační faktory kontaktem s reálným jazykem, tak by se výsledky dětí na základních školách mohly výrazně zlepšit,“ dodává Nádvorníková, která se zasazuje o to, aby výuka dalšího cizího jazyka zůstala na základních školách povinná.

Ani přístup evropských zemí není ale v tomto ohledu jednotný. Sice se zvyšuje počet zemí, kde se druhý cizí jazyk vyučuje jako povinný předmět, ale například v Německu nebo Irsku ho žáci absolvují pouze volitelně. Ve Španělsku nebo ve Švédsku zase funguje systém, který chtělo původně zvolit Ministerstvo školství – výuku dalšího cizího jazyka musí škola nabízet, žáci si ho ale nemusí vybrat.