„Brutální přemostění tu nechceme.“ Lidé se vyjádřili k výstavbě dálnice D52

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Radniční sál v Pohořelicích je zaplněn zhruba z poloviny. Osmdesát lidí je v netrpělivém očekávání. Přišli se seznámit s detaily dálnice, která povede za jejich humny. Mají poslední možnost apelovat na ty, kteří o stavbě rozhodují. Než bude vydáno závazné stanovisko.

„Chybí nám dálniční propojení s Rakouskem, a proto je dostavba D52 pro nás klíčový projekt. Prioritou je zahájení výstavby v co nejkratším termínu,“ zdůrazňuje v úvodu Radek Mátl, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).

To, jak bude třiadvacetikilometrová dálnice vypadat, představí vedoucí úseku přípravy silnic ŘSD Tomáš Vyhlídal. D52 rozdělil do tří částí. První povede z Pohořelic k Novomlýnským nádržím a současná dvouproudá silnice bude z velké části přestavěna na čtyřproudou.

„Tady předpokládáme, že by realizace mohla být zahájena na konci roku 2026,“ uvádí Tomáš Vyhlídal.

Nejkontroverzněji se jeví střední část dálnice, protože překonává Novomlýnské nádrže. Projektanti navrhují dvě varianty. Samostatný násyp, který povede částečně po stávající hrázi, případně souběžně s ní, a nebo vybudování estakády neboli přemostění, které by se s délkou bezmála dva a půl kilometru stalo nejdelší mostní konstrukcí u nás.

Jak by případná estakáda o 49 pilířích v krajině působila, ukazuje jen pár nepříliš konkrétních vizualizací EIA (Posuzování vlivu na životní prostředí).

„Čekáme na výsledek procesu EIA, který doporučí nejvhodnější variantu. Předpokládaný termín zahájení realizace je v roce 2028,“ domnívá se Tomáš Vyhlídal.

Třetí etapa k rakouským hranicím je nejdelší, možná nejnákladnější a pro stavaře prý nejkomplikovanější. Částečně bude dvouproudá silnice přestavěna na čtyřproudou, počítá se s obchvatem Mikulova a v plánu je vybudování 27 mostů, z čehož 14 přímo na dálnici.

Projekt dálnice D52 byl už posouzen z hlediska vlivu na životní prostředí (EIA) a uspěl. Otázku, jak překlenout Novomlýnské nádrže, však studie nezodpověděla.

„Z hlediska vlivu na životní prostředí jsou obě varianty překlenutí akceptovatelné,“ shrnula přítomným v sále zpracovatelka dokumentu EIA Kateřina Hladká.

Teď se ke slovu dostávají lidé v sále, především starostové okolních obcí a podnikatelé. Mají poslední možnost říct si k projektu své, než o finální podobě rozhodne zpracovatel oponentního posudku EIA nebo případně Ministerstvo životního prostředí.

„Postrádáme jakoukoliv odpočívku pro kamionovou dopravu. Když Rakousko uzavře hranice, tak to tu bude kamiony obložené pomalu až k nám,“ stěžuje si starostka Pasohlávek Martina Dominová. „I k nám už zajíždějí, když mají třeba v Rakousku svátek. S tím se nějak počítá?“ táže se Ladislava Charvátová, starostka vedlejší obce Perná. „Nám ty kamiony po vesnicích stojí už teď,“ upozorňuje starosta Dolních Dunajovic Josef Hasník s tím, že po vybudování dálnice bude jistě hůř.

Odpověď dostávají stručnou a jasnou. Součástí projektu D52 žádná odpočívka není. Ředitel ŘSD zmiňuje dva hlavní důvody.

„V této chvíli získat povolení na odpočívku kdekoliv v České republice je mnohdy komplikovanější než získat povolení na samotnou dálnici,“ odkazuje se Radek Mátl na stávající legislativu. A druhá věc bývá odpor právě ze strany veřejnosti, obcí nebo majitelů pozemků.

„I na D52 je naším zájmem vystavět odpočívku, jen se na tom musíme shodnout, protože většinou na těch územích narážíme na to, že všichni odpočívku sice chtějí, ale hlavně aby nebyla u nich. Aby byla u souseda. Pokud tedy bude z vaší strany nabídka kde, my budeme ti první, kteří do toho investují finanční prostředky, aby odpočívka vznikla co nejdříve,“ žádá představitele obcí o spolupráci.

Někteří starostově žádají, aby kolem jejich vesnic vznikla doprovodná komunikace, další chtějí více hlukových stěn, protože nevěří výsledkům studie EIA. Jiní se bojí nárůstu dopravy kvůli řidičům, kteří odmítnou platit dálniční známku nebo mýtné. Tím největším tématem se ale jeví překonání Novomlýnských nádrží.

„To je šílenost. Pro mě je to brutální stavba, jiný výraz pro to nemám a neměla být realizována,“ vyjadřuje se o variantě přemostění majitel hotelu v Pasohlávkách Lukáš Vašíček.

„Chci, aby byly zohledněny zájmy jižní Moravy a tím jsou ikonické pohledy na Pálavu. Mostní těleso vytvoří desetimetrovou betonovou zeď. Z většiny pohledů to bude působit jako betonový podstavec nebo piedestal pod pálavskými kopci,“ domnívá se.

Stejně to vnímá i majitel největšího kempu u Novomlýnské nádrže Tomáš Ingr. „Lidé sem jezdí hlavně za těmi výhledy. Když tam vystavíte estakádu, tak tím úplně zdegradujete naše území,“ hovoří k lidem na pódiu a ze sálu sklidí potlesk.

„Vy uděláte rozhodnutí na základě nějaké metodiky, ale my a naše budoucí generace s tím rozhodnutím budeme žít. Pozvali jste nás sem, abyste vyslechli náš názor, my vám ho tu říkáme a spoléháme na váš zdravý úsudek,“ apeluje místostarosta Dolních Dunajovic Miroslav Kovács.

Po třech hodinách je veřejné projednávání vlivu životního prostředí na dálnici D52 ukončeno.

„To nejdůležitější je, že tu nezazněl odpor proti dálnici samotné. Lidé řekli, že dálnici respektují, což je docela vzácné, s tím se moc nesetkávám,“ pochvaluje si po jednání ředitel Radek Mátl.

A zmíněný odpor vůči přemostění Novomlýnských nádrží?

„Nechci říkat naše stanovisko a ovlivňovat proces. Nicméně musíme se koukat také na tu ekonomickou stránku, ta je dost důležitá. Estakáda je výrazně dražší a třeba i její oprava je úplně něco jiného než u násypu,“ naznačuje Radek Mátl. Rozhodnutí ale není na něm.

„Finální stanovisko je opravdu na posudku EIA a na Ministerstvu životního prostředí, možná pak na Ministerstvu dopravy a na ŘSD. Každopádně odhaduji, že výsledek by mohl padnout na podzim,“ dodává pro kontext.

Po nové dálnici D52 by se mohlo, dle předpokladu zveřejněném v prezentaci, jezdit v roce 2031. Tomu ale ne všichni lidé v sále věří.

„Známe to,“ kroutí třeba hlavou postarší muž, když opouští radniční sál.