Článek
Brněnští zastupitelé mají před sebou mimořádně důležité hlasování. Ve středu na speciálně svolaném zasedání rozhodují o energetické budoucnosti Brna i dalších krajů. Řeší, zda posvětí zakázku za 4,6 miliardy korun na výstavbu třetího kotle v městské spalovně SAKO Brno. Hraje se o cenu tepla pro brněnské domácnosti, energetickou soběstačnost města, ale i dopravní zatížení v okolí spalovny.
Projekt, který vedení města i spalovny chystalo sedm let a má potřebná povolení, je nyní poněkud překvapivě v ohrožení. A rozděluje také místní širokou koalici.
Velká část ODS v čele s primátorkou Markétou Vaňkovou a jejím náměstkem Robertem Kerndlem, který má energetiku v gesci, oproti předešlému volebnímu období otočila. A chce zakázku odpískat. Občanští demokraté prosazují spíše projekt horkovodu z Dukovan, který je však v začátcích úvah.
Naopak lidovci ve společném klubu se Starosty a nezávislými prosazují, aby rozšiřování spalovny pokračovalo. Na své straně mají i velkou část opozice.
Brněnský lídr lidovců Petr Hladík jako primátorčin náměstek na projekt politicky dohlížel a prosazoval jej. Letos se stal ministrem životního prostředí. Jeho resort přislíbil na kotel rekordní dotaci 2,8 miliardy korun z modernizačního fondu EU.
Podle zastánců kotel sníží závislost města na zemním plynu a zlevní teplo pro brněnské domácnosti. Jenže část brněnské koalice varuje, že se Brno stane „popelnicí Česka,“ když se tam při rozšíření spalovny bude svážet a pálit odpad minimálně ze čtyř krajů.
„To je emotivní a zavádějící argument. Pokud se někde spaluje odpad, vždy se sváží z větší vzdálenosti, ale o popelnici hovoří jen aktivisti,“ říká odborník na energetiku Michal Macenauer.
V rozhovoru pro Seznam Zprávy zdůrazňuje, že se nechce plést do politických her a trvá na odborné rovině problému. Podle něj mají oba projekty své plusy a minusy.
„Nakonec bych se rozhodoval spíše citem než na základě čísel, která jsou teď nejistá,“ doplňuje ředitel strategie EGÚ Brno.
Ve veřejném prostoru teď zaznívají dva velké projekty: třetí kotel SAKO Brno a horkovod z Dukovan. Dává z energetického pohledu smysl pro město uskutečnit obě tyto vize a konkurují si?
Oba projekty mají své opodstatnění, výhody a nevýhody. Společnost od energetiky požaduje dekarbonizaci, čili odchod od spalování fosilních paliv. Teplárny Brno v minulosti přešly z velmi emisního uhlí na zemní plyn a postupně by měly snížit až opustit i spalování zemního plynu. To však mluvíme o horizontu roku 2050 a dále. Teplo z Dukovan by mělo či mohlo podle středních návrhů tvořit asi polovinu celkové spotřeby tepla zajišťovaného Teplárnami Brno v roce 2030 nebo v okamžiku zprovoznění teplovodu. Bez nového kotle by dodávka tepla ze spalovny SAKO tvořila přibližně čtvrtinu. S novým kotlem pak přibližně 35 procent. Čistě bilančně je tedy pro oba projekty místo. Zbytek tepla bude pocházet z ostatních zdrojů.
A může si Brno při svém rozpočtu oba projekty dovolit?
To je otázka pro znalce poměrů rozpočtu města Brna, ne pro člověka z energetiky. Je to o dalších akcích, které Brno plánuje, a o možnostech financování. Jen uvedu, že u obou projektů lze očekávat, že by se velká část hradila z dotací. U nového kotle jde o polovinu, u horkovodu může jít snad také o polovinu.
Zastánci vyzdvihují přínosy třetího kotle pro budoucnost brněnské energetiky, v čem tedy spočívají výhody?
Mluvit jen o přínosu je jen jedna strana vah, ale budiž. Pro některé je přínosem snížení spotřeby zemního plynu. Postupně by se však podíl zelených plynů v plynovém mixu mohl zvyšovat a pak by tato náhrada byla čím dál méně potřebná. Za daných okolností ukazují výpočty mírné snížení celkové ceny pro brněnské spotřebitele. Je to ale na úrovni chyby, dané velkou nejistotou vývoje energetiky, především cenou zemního plynu, povolenek, emisní daně, ceny elektřiny, podílem tepla z Dukovan a dalšími proměnnými. Nejde o velký a nezpochybnitelný cenový přínos. Jde o jednotky procent.
Nejasný výsledek hlasování
Brněnští zastupitelé rozhodují o rozšíření spalovny a zakázce za 4,6 miliardy korun ve středu. Široká koalice ODS, ANO, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a SOCDEM má v 55členém zastupitelstvu pohodlnou většinu, v otázce však není jednotná.
Stopku projektu žádá hlavně vedení brněnské ODS i část hnutí ANO. Naopak chystaný projekt na rozšíření spalovny jednoznačně podporují lidovci, STAN či opoziční Piráti, Zelení a Žít Brno. Třeba koaliční sociální demokrati nebudou svým zastupitelům dávat závazné stanovisko pro hlasování. Nejasný je postoj opoziční SPD. Rozhodnout může každý hlas.
S kartami míchá i představenstvo městské firmy SAKO Brno, která zakázku dlouhodobě chystala a podporovala. Ve vedení sedí i zástupci TOP 09 či ANO a nemusejí tak názorově souznít se svými stranickými kolegy.
Zastupitelé na Nové radnici v pondělí řešili na odpoledním jednání zakázku i s vedením městské firmy. Přišlo jich několik desítek. Na schůzku někteří politici pozvali také novináře. „Je to interní jednání,“ oponovala na místě primátorka Markéta Vaňková s tím, že sice nezazní tajné informace, ale účast médií je nevhodná.
Ale přece jen se domácnostem v Brně může teplo zlevnit?
Ano, za jistých okolností. Roli také hraje podíl dodávek z Dukovan na zajištění spotřeby při nerealizaci diskutovaného kotle ve spalovně. Pokud by rozdíl byl pokryt navýšením dodávky z Dukovan, bude cenový dopad podle všeho opravdu jen mírný až záporný – oproti novému teplu ze SAKO při započtení ceny povolenek může být cena tepla z Dukovan dokonce nižší.
Zmínili jsme, že nový kotel sníží spotřebu zemního plynu, ale co další důležité faktory?
Výhoda je skutečně v možnosti omezení spotřeby fosilního zemního plynu, ale za cenu navýšení emisí z dopravy odpadu, a to nejen škodlivin, ale i hluku. Uvedl bych i dopad na bilanci emisí oxidu uhličitého, ale tam je situace složitější. A protože je u velké části elektřiny z nového provozu spalovny počítáno s kondenzační výrobou elektřiny, mohou být celkové emise oxidu uhličitého i vyšší. Záleží samozřejmě, s jakou jinou výrobou elektřiny srovnáváme: může to být výroba z uhlí, ale také z obnovitelných zdrojů nebo z jádra. Otázkou je také dostupnost odpadu už ve střednědobém horizontu, kdy bude velmi výrazný tlak na třídění a recyklaci – energetické využití tedy bude soupeřit s dnes sice drahým, ale v budoucnu požadovaným znovuvyužitím odpadu.
Mluvil jste o dopravní zátěži. Analýza, kterou si nechal magistrát zpracovat, hovoří o tom, že by do areálu spalovny i s novým kotlem jezdilo asi 93 náklaďáků denně. Je to správný údaj?
Ano, údaj odpovídá předpokladům. Jde o navýšení o polovinu oproti stávajícímu stavu. Ale je možné, že by se část odpadu svážela vlakem a to je pak jiná bilance.
Zastánci projektu také zdůrazňují, že odpad je jediné palivo, za které platí jeho dodavatel. Spalovna po modernizaci produkuje asi dvacet procent tepelné spotřeby Brna a spalovna jej prodává městským teplárnám za 208 korun za jeden gigajoule. Podporovatelé tak říkají, že je to mnohem nižší cena než při výrobě tepla z plynu. Jak to vnímáte?
Ten argument je z části platný a z části zavádějící. Ano, za likvidaci odpadu platí jeho dodavatel, ale to zařízení má náklady investiční i provozní, a to v porovnání například s plynovými kotly velmi vysoké. Spalování odpadu bude pravděpodobně zatíženo povolenkou, se kterou uvedená cena nepočítá. Dále tu máme negativní externality dané dopravou. Není to tedy jednoduchá rovnice a velmi těžko se to zjednodušuje. S tím argumentem v celku nemůžu souhlasit.
Naopak kritici výstavby třetího kotle namítají, že nové energetické koncepty v Evropské unii nepočítají se spalováním odpadu jako zdrojem energie. Je to opodstatněný argument?
Opět je to z části platný argument a z části zavádějící. Ano, spalování je skutečně technologie relativně nemoderní, produkující emise. V budoucnosti se počítá s intenzivním přepracováváním a znovuvyužitím odpadu. Potud souhlasím, ale otázkou je čas a pak také možnosti jiného obstarání energie.
Odpad je energetický zdroj a přinejmenším střednědobě s ním lze počítat jako s řešením, které má své výhody i nevýhody. Brno uvažuje o horkovodu z Dukovan a odběru tepla na úrovni okolo dvou až 2,5 TJ. Pokud ale budeme odebírat teplo z koncového stupně turbíny na Dukovanech, sníží se nám částečně výroba elektřiny a to v poměru přibližně jeden díl elektřiny na sedm dílů tepla. V regionu přitom bude výrazný nedostatek elektřiny vlivem odstavování především uhelných zdrojů. Není to tedy jednoduché.
A může nový kotel skutečně zhoršit ovzduší v Brně, jak od některých politiků teď slýcháme?
Otázkou je, s jakou situací srovnáváte a čím bude svážen odpad. Ano, jde o spalovací technologii a pokud bude soupeřit s navýšením dodávky tepla z Dukovan, je to jednoznačně negativní efekt. Trochu jiné by to ovšem bylo, kdyby se uvažovalo o využití plynu. Velmi záleží na způsobu dopravy odpadu do spalovny v budoucnu. Mohou to být dieselové kamiony, ale také auta na CNG, LNG nebo na vodík. Na část nového dopravního výkonu může být použita vlaková doprava.
Odpad se má každopádně dovážet z více moravských krajů. Nadneseně se hovoří o městě jako popelnici Česka. Je to přehnané?
To je emotivní a zavádějící argument. Pokud se někde spaluje odpad, vždy se sváží z větší vzdálenosti, ale o popelnici hovoří jen aktivisti. Pražská spalovna v Malešicích má již dnes podobnou kapacitu jako plánovaně navýšený provoz v SAKO Brno. Dále tu máme plány pro Mělník, opět podobná intenzita a přibližně třetinová kapacita existuje v například i v Plzni Chotíkově či v Liberci. Plány existují i pro České Budějovice, Komořany a Opatovice nad Labem. A to nemluvím o menších spalovnách, těch je celá řada. Řečeno slovy aktivisty, popelnic je celá řada.
Vy byste tedy pro pokračování zakázky v této fázi příprav zvednul ruku?
Těžká otázka. Nakonec bych se asi více rozhodoval citem než na základě čísel a rádoby tvrdých analýz, protože ta čísla jsou nejistá. Jsem delší dobu pragmatickým zastáncem jaderné energetiky, nikoliv ale fanatickým propagátorem. Bez jádra zkrátka nelze hluboce dekarbonizovat naprostou většinu zemí EU. Proto bych se spíše klonil k vyššímu využití tepla z Dukovan, protože u něj vidím dlouhodobější perspektivu, s doplněním především biomasou a plynem, který bude v delší budoucnosti více až úplně zelený. Připouštím ale, že silný názor na to nemám.
Nicméně horkovod z Dukovan může být v provozu nejdříve po roce 2030. Zato kotel lze hned stavět, má všechna povolení. Zároveň by město vracelo rekordní dotaci 2,8 miliardy korun od státu. Není to důležitý aspekt zvažování ?
Situace v Brně nevyžaduje rychlou reakci. Teplo v Brně chybět nebude. Chystá se nový biomasový kotel v lokalitě Brno-sever s roční výrobou okolo 500 TJ. Problém horkovodu je spíše ve zmiňované náročnosti procesu realizace. Dotaci by Brno nevracelo, nebyla dosud čerpána. Byla pouze zjednodušeně řečeno plánovaná. Nejde o žádnou ztrátu nebo vrácení.
