Hektar za 90 milionů. Nevykoupená parcela brzdí protipovodňovou stavbu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pokud by se před měsícem naplnily původní předpovědi meteorologů, řeka Svratka by se v Brně vylila až na Mendlovo náměstí – do nejstarší části města, Svitava by zaplavila třeba Židenice či Maloměřice a Obřany.

Povodeň by zasáhla 24 tisíc lidí. Brno – podobně jako řada míst v Česku – při budování zábran naráží na složité stavební řízení, námitky místních i problém s financováním miliardových zábran.

Podle opozičních zastupitelů jde stavba zábran „šnečím tempem“. „Přípravy postupují pomaleji, než by měly. Pro město to není priorita. Zřejmě to není tak vidět jako hokejová hala,“ naráží opoziční zastupitelka Jasna Flamiková (Zelení) na aktuální stavbu multifunkční arény, která i s okolní infrastrukturou vyjde na šest miliard korun.

Na vysvětlenou, plánovanou podobu „protipovodňovek“ určuje detailní projekt, který si téměř před deseti lety nechalo zpracovat Povodí Moravy. Opatření v Brně jsou rozdělená do třicítky etap, hotová nejsou ani ze třetiny. „Navrhnout, projednat a povolit tak rozsáhlou liniovou stavbu ve městě, kde se bojuje o každý metr prostoru, není vůbec jednoduché,“ řekla mluvčí města Radka Loukotová.

S téměř dvouletým skluzem má příští rok skončit etapa Poříčí, která od stoleté vody ochrání právě Staré Brno. Opatření na třech kilometrech Svratky zahrnou nové Rullerovo nábřeží s kavárnami i stezkami pro pěší i cyklisty.

V roce 2026 má podle vedení města navázat stavba dalšího úseku (Trnitá), jenž má od velké vody ubránit i plánované vlakové nádraží za 50 miliard korun.

Podle informací Seznam Zpráv však město stále nevykoupilo poslední – téměř hektarový – pozemek se zahradami za železničním viaduktem. Soukromý vlastník chce za parcelu 90 milionů korun. „Tedy trojnásobek odhadní ceny. Nechce nám dát podklady, jak ke svému požadavku došel. Jednání budou pokračovat. Musíme ctít cenu obvyklou. Pokud by to nedopadlo, je legitimní zákonný prostředek vyvlastnění,“ naznačil radní pro majetek Jiří Oliva (SOCDEM).

Projekt dál čeká na stavební povolení. Podle zástupců města proces komplikují těžkosti s digitalizovaným stavebním řízením.

Také původně odhadovaná cena okolo 400 milionů korun násobně naroste. „Bude upřesněna na základě projektové dokumentace pro provádění stavby, která se nyní zpracovává a bude vyhotovena koncem tohoto roku,“ uvedla mluvčí Šárka Reichmannová z Kanceláře architekta města Brna.

Mimochodem, zmíněný projekt v roce 2015 rozepsal celkové náklady okolo pěti miliard korun, zmíněné Poříčí podražilo téměř trojnásobně.

Pokud by stoletá voda zasáhla Brno-jih, zaplavila by 80 procent území. Dobrovolní hasiči tam v září stavěli mobilní hráze, plnili pytle s pískem. Tamní opatření jsou zatím jen na papíře, na většině území nelze nově stavět. „Město postupuje nejrychleji, jak je to v našem právním prostředí možné. Ale nezpůsobuje nám to zásadní komplikace z hlediska rozvoje městské části,“ odmítá paniku starosta městské části David Grund (ODS), který byl v minulém období radním Brna pro investice a také v současné radě sedí jeho nejbližší straničtí kolegové.

Radní Oliva přitom mluví jinak. „Je to obrovská komplikace, která nám blokuje odhadem čtvrtinu stavebních parcel v Brně. V záplavové oblasti nemůže být až na výjimky nová výstavba. V Komárově jsme chtěli umístit kurty na padel se stěnou, a ani to nám nepovolili, protože by to bránilo odtokovým poměrům,“ popsal.

Záplavová území proto znamenají také otazníky pro nový územní plán. Rozvoj města se řídí 30 let starým strategickým dokumentem. Ten nový, který mají zastupitelé schvalovat v příštích měsících, čelí stovkám námitek, včetně výhrad vůči podobě protipovodňových zábran.

Konkrétní příklad? Městští zastupitelé mají znovu na stole petici místních z Maloměřic a Obřan. Nelíbí se jim projekt Zeleného nábřeží, podle nějž mají v záplavové oblasti u břehů řeky Svitavy vyrůst čtyřpatrové bytovky pro stovky lidí. „Žádáme o zachování tohoto přírodního území za účelem jeho vhodnějšího využití pro účely městské zeleně,“ zní od autorů z řad místních.

Developer Tomáš Kaláb hodlá k bytovému projektu na náklady firmy vybudovat protipovodňová opatření. „Úpravy koordinujeme s městem, protože budou předcházet jeho opatřením. Pro městskou část jsou červený hadr výškové budovy. Terén upravíme tak, aby byl s rezervou nad hladinou stoleté vody,“ řekl Seznam Zprávám. Podle něj investoři mohou jen složitě reagovat na rychle se měnící zákony ohledně stavění v záplavových zónách.

Vedení městské části je na straně autorů petice a nesouhlasí s bytovkami ani s podobou protipovodňových opatření v celém úseku městské části, kterou určil projekt Povodí Moravy z roku 2015.

Chtějí proto navržený územní plán upravit. „Jeho změny by chtělo dosáhnout jak vedení radnice, tak většina zdejších občanů, kteří opětovně sepsali petici, ve které žádají zastupitele města Brna, aby naše návrhy zvážili a možnost realizovat rozsáhlou výstavbu na zelené louce v záplavovém území Svitavy jednou provždy uzavřeli,“ sdělila starostka Ludmila Kutálková (PRO Maloměřice a Obřany).

Město teď hledá s vedením městské části kompromis, který má překreslit opatření od Obřanského po Bílovický most. „Předložili jsme radnici městské části tři různé varianty,“ sdělil Seznam Zprávám brněnský radní pro územní plánování Petr Bořecký (ANO).

Ohledně plánů na Zelené nábřeží chce městská část bytovkám u Svitavy jednoznačně zabránit a apeluje na město, ať s investorem smění pozemky za vhodnější. „Jsme ochotní o tom uvažovat, ale z města jde signál, že to je zbytečné, protože by to byl destruktivní precedens pro fungování města. Projekty by se pinkaly zprava doleva,“ namítl developer Kaláb.

Na úterním jednání brněnského zastupitelstva chtěla část opozice prohlasovat, že budou radní o postupu příprav „protipovodňovek“ politické kolegy pravidelně informovat. Bod však na jednání neprosadili.

Upozorňují na příklad dánské Kodaně, která opakovaně čelila ničivým záplavám. „Bylo by nešťastné a od vedení Brna neodpovědné, kdyby protipovodňovou výstavbu začalo brát vážně až ve chvíli, kdy přívalové srážky způsobí masivní škody, jako se to stalo třeba v Kodani. Tam došlo ke škodám okolo 22 miliard korun, dalších 16 miliard byly nepřímé náklady na řešení škod po přívalových deštích,“ dodala Flamiková.