Vánoce „na krev“. Plazmacentra lákají dárce i na poukazy za 15 tisíc

„Chodím darovat plazmu jednou za 2 týdny. Nejvíc mě motivuje, že můžu někomu zachránit život. Ale nebudu lhát, jde i o ty peníze. Za měsíc 1800 korun jen tak na zemi nenajdete,“ shrnuje vysokoškolský student Jakub Holler motivaci mnoha svých vrstevníků.

Soukromá plazmaferetická centra na rozdíl od transfuzních oddělení veřejných nemocnic nabízejí klientům za jeden odběr až 900 korun. Plazmu lze darovat v Česku až dvakrát měsíčně.

Před Vánocemi obchod s klíčovou krevní složkou, která mimo jiné pomáhá lidem s poruchou srážlivosti krve, sníženou imunitou nebo rakovinou, kvete ještě silněji.

V Česku v poslední dekádě vznikly desítky soukromých odběrných míst, funguje jich na pět desítek a dál přibývají. Často mají pobočky na náměstích velkých měst nebo v obchodních centrech. A právě v těchto dnech se naplno přetahují o dárce speciálními akcemi.

Třeba společnost Plazma Plus, provozující 5 center v okresních městech, teď prezentuje „Velkou vánoční soutěž.“ V půlce prosince na každé pobočce vylosuje 5 výherců, motivuje i vouchery v hodnotě 15 tisíc korun. „Podmínka je jednoduchá, stačí v období mezi 1. říjnem a 15. prosincem absolvovat alespoň 3 úspěšné odběry. Po třetím odběru od nás dostanete kartičku, kde zapíšete svá přání a vhodíte ji do slosování,“ láká firma na svém webu.

Má to kýžený efekt. „V zimních měsících máme asi o 10 procent více odběrů než v létě,“ potvrzuje jednatel firmy Luděk Slavík. Dodává, že u nich ročně daruje plazmu asi 15 tisíc lidí, při průměrném počtu sedmi odběrů na dárce ročně.

Dárci do 26 let, většinou studenti, tam tvoří asi 25 až 30 procent. „Nemusíme si nic nalhávat. Převažuje u nich finanční motivace. Nicméně dárcovství všech krevních složek je třeba podporovat, ať už finanční náhradou, nebo možností čerpat volný den v zaměstnání,“ doplňuje Slavík.

Na nové dárce často z řad studentů cílí i další akce. Společnost Europlasma s pobočkami v pražských nákupních centrech v Chodově, Černém Mostě a Zličíně mimo jiné nabízí vánoční loterii. Na vítěze čekají třeba herní konzole.

O marketingové strategii či podílu studentů mezi dárci ale vedení firmy - podobně jako většina soukromých center - hovořit nechce. „Nezlobte se, ale nechceme sdílet poptávaná data o našich dárcích,“ sdělil mluvčí Europlasmy Pavel Dražďák.

Později doplnil, že vánoční akce slouží jako poděkování dárcům. „Před Vánoci se obecně ve společnosti zvedá vlna solidarity a sounáležitosti, a proto dochází i k částečnému nárůstu množství darování. Nicméně nejedná se o dramatickou změnu oproti zbytku roku.“

Plazmacentra motivují dárce také propracovanými věrnostními programy. „Pokud v nějakém jste, můžete za každý odběr dostat nějaké benefity. Určitý počet bodů pak znamená třeba poukázku do obchodu,“ vysvětluje student Holler.

Brněnská pobočka společnosti Biolife má aktuálně pro své pravidelné dárce listopadové akce a soutěže. „Pokud někdo daruje za říjen a listopad čtyřikrát, tedy opravdu každých 14 dní, tak pro ně máme připravené dárky, jako třeba hodinky, kartáčky a podobně,“ uvedl manažer Petr Krčmář. Další akce tu startuje v prosinci.

Motivace na záslužnou činnost je zřejmá. Nalákat dárce na co nejčastější odběry, pokud možno dvakrát do měsíce. „Je to bezpečné a nejde jen o můj názor. Takové doporučení dala Společnost pro transfuzní lékařství ČLS JEP. V jiných zemích je frekvence ještě častější,“ říká Slavík a dodává, že dárci se zhoršeným krevním obrazem jsou v programu pozastaveni.

Nicméně třeba americká odnož Červeného kříže na svém webu zmiňuje maximální frekvenci jednou měsíčně.

A podobně hovoří také přednosta Jan Loužil z Ústavu hematologie a krevní transfuze. Jde o největší hematologické centrum v Česku, plné špičkových odborníků. „Sám bych volil delší intervaly odběru. Plazmaferetická centra nejdou proti zákonům či odborným doporučením. Ale je otázka, když někdo daruje krevní bílkoviny co 14 dní, jestli je to úplně zdravé. Snižujete si proteiny v krvi, které si musíte postupně doplnit,“ říká.

Český červený kříž přidává další aspekt. V Česku ročně daruje krev 220 tisíc lidí, ideální počet je však 300 tisíc. Podle prezidenta ČČK Marka Jukla právě odměny v soukromých centrech ubírají nemocnicím dárce krve i prvodárce. „Situace v této oblasti se v posledních letech zhoršuje. Negativně ji ovlivňuje také vysoký počet odběrů plazmy v plazmaferetických centrech, což nepůsobí pozitivně na získávání nových bezpříspěvkových dárců krve (červených krvinek), jejichž krev je nezbytná pro pacienty v Česku,“ říká.

Také podle Loužila pak dárci mohou chybět jinde. „Zásobujeme plazmou celou Evropu. Jako přednostu našeho transfuzního oddělení mě trápí, abychom měli dost červených krvinek třeba pro léčbu pacientů s leukémií. Někdy nám chybí a musíme je nakupovat,“ popisuje.

Důležitý faktor vidí v návycích dárců. „Většinou jsou zvyklí na jedno místo. Když už chodí darovat plazmu třeba do obchodního centra, tak jim jsou věrní a nechodí už třeba darovat krev,“ vysvětluje.

Třeba v brněnské Fakultní nemocnici u sv. Anny, která nenabízí finanční odměnu, ročně daruje plazmu 300 lidí. „Studenti jsou u nás zastoupeni spíše při darování plné krve, u plazmy jde o minimální počet,“ popisuje mluvčí Jiří Erlebach.

Také ve Fakultní nemocnici Ostrava jsou odběry bezpříspěvkové, nemocnice nabízí den volna, stravenku či daňový odpočet. A podíl mladých lidí je menší než v soukromých centrech. „Plazmu u nás ročně daruje 13 tisíc lidí. Dárců pod 26 let jsou necelé 2 tisíce,“ uvedla mluvčí Petra Petlachová.

Přestože čeští dárci plazmy patří k nejelitnějším v Evropě, tato důležitá krevní složka míří ke zpracování výhradě do zahraničí. „Nikdo ze zpracovatelů plazmy nemá v Česku lokalizovanou výrobu. Je to velká škoda, jako země s pokročilými farmaceutickými technologiemi bychom tím mohli disponovat. Nicméně plazma se po té úpravě v zahraničí může vracet k českým pacientům,“ dodává Slavík.