Box na schodech v Brně Zásilkovna po kritice odstranila, nutná je regulace

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nový balíkomat společnosti Zásilkovna se v Brně nesetkal s úspěchem. Výdejní box postavený nepatřičně uprostřed schodů nejen překážel chodcům, ale také byl významným zdrojem vizuálního smogu. Balíkomat mezi ulicemi Kopečná a Nádražní poblíž historického centra Brna už ale dnes nenajdete.

Po tlaku expertky na vizuální smog Veroniky Rút a veřejnosti se Zásilkovna rozhodla box odstranit. „Podle zdroje Zásady úschovny balíků z roku 2023 máme nejvíce boxů na hlavu v Evropě a mohli bychom na to být hrdí, jak je to skvělý systém. Bohužel kvůli důsledkům v terénu je to ostuda a za ten betonový sokl na schodech se nám vysmáli i v zahraničí, kde to na první pohled vidí, že takhle se s boxem nemá pracovat,“ vysvětluje Rút.

Zásilkovna se však k problému postavila čelem. „Zeď i schody opravíme tak, aby místo vypadalo lépe než před naším zásahem. Zároveň jsme obdrželi řadu podpůrných zpráv a v lokalitě je po boxu nadále poptávka. Hledáme proto nové, vhodnější místo,“ vyjádřila se Zásilkovna na sociálních sítích.

Vstřícnost Zásilkovny potvrdila také Rút. Osobní komunikace však ještě neproběhla, ale terapeutka českého veřejného prostoru ji plánuje po přesnější dohodě s architekty kontaktovat.

Balíkomaty v českých ulicích dlouhodobě přibývají, jejich nejširší síť má přitom právě firma Zásilkovna, ta ale v reakci na události v Brně změnu pravidel pro umisťování boxů nechystá. „V současnosti se soustředíme na konsolidaci sítě a naši strategii nehodláme nijak výrazně měnit. Jsme však vždy otevření zpětné vazbě a naší prioritou je zákaznická spokojenost. Věříme, že i díky zkušenosti z Brna budeme schopni lépe přispívat ke krásnějším a funkčnějším městům,“ uvedla pro Seznam Zprávy mluvčí Zásilkovny Tereza Kotková.

Magistrát města Brna se touto situací také zabýval a zapojil se do řešení. „Tento případ jsme brali jako podnět a také jsme kontaktovali majitele pozemku. Poté došlo k dohodě mezi majitelem pozemku a společností Zásilkovna, že dané místo vrátí do původního stavu a opraví přilehlou zeď,“ řekl mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek.

Stále oblíbenějším trendem je online nakupování a doručování zboží do výdejních míst. Tento jednoduchý systém využívá již řada firem a e-shopů. Není divu, že v Evropě patří Česko ke špici v počtu výdejních boxů.

V celém Česku je výdejních boxů téměř deset tisíc, umisťují se především tam, kde o ně má zájem co největší počet zákazníků.

„Při výběru lokality zohledňujeme řadu faktorů, jako je počet obyvatel v obci, přítomnost dalších AlzaBoxů v okolí nebo snadná dostupnost. Preferujeme místa v dojezdové vzdálenosti, která pokrývají co největší počet obyvatel dané obce,“ popsala PR manažerka společnosti Alza Eliška Čeřovská.

Alza se zároveň podle ní snaží přizpůsobit design boxů místním požadavkům, například použitím nenápadnějšího vizuálu v historických částech měst, anebo omezuje světelný smog zhasínáním osvětlení boxů v nočních hodinách.

Podobně k umisťování boxů přistupuje i samotná Zásilkovna, usiluje především o to, aby boxy byly snadno dostupné a zákazník je mohl snadno začlenit do svého dne. „Nevycházíme pouze z vytíženosti, ale zohledňujeme také dostupnost alternativních výdejních míst, jejich kapacitu nebo stáří. Naším cílem je, aby zákazníci měli stále rychlý a pohodlný přístup k našim službám tam, kde je nejvíce potřebují,“ rozvedla Kotková.

V Česku zatím neexistuje jednotný systém, který by boxy stylizoval do designu odpovídajícímu prostředí. Každá firma si může box umístit kamkoli chce s jakýmkoli vzhledem. Podle Rút je problémem, že oblast nikdo nekoriguje a vzniká tak paskvil.

Metodické doporučení pro výdejní boxy nabízí například Ministerstvo pro místní rozvoj, podle jeho názoru je ale nelze považovat za stavbu a nepodléhají tak posuzování podle stavebního zákona.

„To neznamená, že výdejní boxy jsou bez jakéhokoliv posouzení a regulace. I v tomto případě je třeba dbát ochrany veřejných zájmů. Hájí je správní orgány a jsou dány jednotlivými zvláštními zákony. Regulace počtu výdejních boxů na veřejných místech, jejich umístění, velikosti, ale i vizuálního provedení je věcí veřejné správy,“ uvedla mluvčí ministerstva Karolína Nová.

Podobně se k tématu vyjadřuje i Ministerstvo průmyslu, které také rozhodování přenechává jednotlivým obcím. „Obce mohou v rámci přenesené působnosti regulovat takzvané výdejní boxy pomocí tržního řádu, neboť je lze podřadit pod místa pro nabídku a prodej zboží mimo provozovnu určenou k tomuto účelu,“ informuje ministerstvo na svém webu.

Podle něj je situace při vyzvedávání zboží z výdejního boxu podobná například prodeji zboží na tržišti. Obce tedy mohou na výdejní boxy používat stejné regulace.

Podle Poňuchálka města situaci řeší a snaží se najít cestu, jak výdejním boxům umožnit sloužit k jejich účelu, aniž by narušovaly veřejný prostor. „Připravuje se kulatý stůl, kterého se budou účastnit jednotliví poskytovatelé, architekti a města. Zástupci města Brna jsou také pozvaní. Zde by se měla probírat daná problematika. Je možné, že z této debaty vyplyne návrh na jasnější pravidla, jak vizuálnímu smogu předcházet nebo jaké mantinely nastavit,“ řekl Poňuchálek.

„Úplně všude mohou být sdílené boxy více firem, ale ty se samozřejmě nemají jak dohodnout. Když se domluví dva nebo i pět hráčů, přijde šestý hráč a mrskne vedle něco jiného. Veřejný prostor musí mít určitá pravidla a trh to v rámci konkurenčního boje nemá jak zvládnout sám. Obecně jde o to přizvat architekty a řešit to komplexně včetně zeleně,“ popisuje Rút.

Pražský Institut plánování a rozvoje (IPR) přišel s podklady týkajícími se vzhledu a umístění balíkomatů. Mluvčí a vedoucí kanceláře komunikace Marek Vácha popisuje, že primárním požadavkem je respekt k okolnímu prostředí. Design boxů, tedy velikost, tvar, materiál a barva by měly být jednoduše sladěné s daným prostředím. „Nesmí tvořit fyzickou bariéru a omezovat tak chodce a nesmí přispívat k vizuálnímu smogu,“ zdůrazňuje.

IPR tak má za cíl přednostně umístit balíkové služby do stávajících objektů, jako jsou haly nákupních center, fasády domů nebo obchody a služby. Vyhnout se chtějí reklamám na boxech a naopak preferují použití klidných barev, které jsou kompatibilní s prostředím, do něhož se box umisťuje. Manuál však ještě není veřejný a IPR nyní čeká na schválení vedení Prahy.

„Ve městech můžeme mít provozovny 24/7 plné boxů, můžeme boxy dávat ke stěně nebo do průjezdu. Měly by být na fotobuňku a ne rozsvícené celou noc kvůli světelnému znečištění,“ dodává Rút, jak s boxy správně nakládat, aby nenarušovaly životní prostředí.