Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Vedení dobročinné organizace, která pomáhá lidem v nouzi, doposud odmítá, že by ředitel brněnské pobočky Armády spásy Ivan Borek jakkoli šikanoval své podřízené. Výtky podle něj vzešly od pěti nespokojených pracovníků.
Jak však vyplývá z kontrolního protokolu Státního úřadu inspekce práce, do nějž redakce nahlédla, prvky takzvaného bossingu ze strany ředitele potvrdila většina zpovídaných pracovníků, s nimiž inspektoři letos mluvili.
„Závěrem uvádíme, že 10 z dotazovaných 14 zaměstnanců (…) postupy ze strany ředitele Centra vnímá jako bossing, to je šikanózní ze strany ředitele centra vůči podřízeným zaměstnancům,“ stojí v oficiálním dokumentu.
Ač i toto zjištění kontrolorů organizace rozporovala, národní ředitel sociálních služeb Armády spásy Jan František Krupa nyní uznává, že je počet „alarmující“.
Jak už Seznam Zprávy popsaly v dřívějších textech, část zaměstnanců tvrdí, že je Borek šikanoval.
Krupa s několika kolegy z celostátního vedení i v tomto týdnu situaci na pracovišti řešil. „Setkání se účastnilo asi 24 ze 36 zaměstnanců. Většina z nich vyjádřila řediteli Borkovi podporu,“ dodal.
Zástupci inspekce zahájili kontrolu brněnské Armády spásy letos 5. ledna. Až do závěru dubna uskutečnili celkem 13 kontrol. Našli celkem 23 pochybení.
Šikana v práci
Šikana je dlouhodobé, opakované, systematické neetické jednání s dopady na duševní, psychické i fyzické zdraví. Může být ze strany nadřízeného (bossing), podřízeného (staffing) či kolegů (mobbing). Může jít například o nerovné zacházení, diskriminaci, sexuální obtěžování, kyberšikanu apod.
Mezi útoky patří:
- nerovnoměrné rozdělování práce,
- záměrné komplikování pracovní činnosti, zadávání nesmyslných, přehnaných či žádných pracovních úkonů,
- manipulace s informacemi, zadržování, zkreslování či přetáčení reality nebo nejasná a mlživá komunikace,
- nemožnost vyjádřit svůj názor bez rizika odplaty,
- záměrné navozování strachu, úzkosti a napětí na pracovišti, zastrašování, urážení, křik, nadávky, narážky,
- omezování kompetencí,
- nerovné finanční hodnocení,
Pracovníci inspekce konstatovali, že ředitel v kontrolovaném období nezajistil příznivé pracovní podmínky a nezajišťoval bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Konkrétně zmínili nepřiměřené sledování zaměstnanců kamerami, přemíru zákazů vstupů do pracovních prostor či omezování komunikace mezi zaměstnanci.
Kontroloři také uvedli konkrétní příklad, kdy ředitel nařídil tehdejší provozní stěhování do náhradní kanceláře bez oken. „Místnost cca 2 krát 2 metry bez oken, se stolem a židlí nelze považovat za přiměřené pracovní prostředí 21. století,“ uvedli v červnu při vypořádání námitek.
Dobročinná organizace se vůči všem výtkám oficiálně ohradila. „Rozporovali jsme například termín ‚přemíra zákazů a omezení komunikace‘ jako nadbytečný, jelikož změny pravidel si vyžádalo chování a jednání některých zaměstnanců. Cílem ředitele bylo omezit kontakt osob, u kterých docházelo k vzájemným konfliktům,“ sdělil Krupa.
Na pracovišti totiž docházelo k rozmíškám i mezi pracovníky. „Je tady nedůvěra mezi kolegy, strach cokoliv říct. Panu řediteli se donáší řada informací a další má z kamer. Vlivem strachu jsou zaměstnanci ochotni snášet i to, co zasahuje do jejich práv a co je proti zákoníku práce. (…) Pan ředitel řekne: Teď bude monolog. Mnoho pokynů je vydaných pouze ústně a často se mění, což vyvolává v lidech nejistotu a jsou pak snáze manipulovatelní,“ zmínili kontroloři další ze zjištěných svědectví.
Inspekce v červnu veškeré námitky Armády spásy vůči zjištěním kontrolorů zamítla.
Na vysvětlenou, šetření kontrolorů jsou jakýmsi „prvním poločasem“ správního řízení. Inspekce nedávno avizovala, že zahájí přestupkové řízení o uložení pokuty. Podle informací Seznam Zpráv začne v nejbližších dnech. „Jeho délka záleží na více faktorech. Může se táhnout třeba půl roku. Kontrolovaná strana má k dispozici zjištění uvedená v protokolu. Může je rozporovat, vysvětlit a na všechno jsou lhůty,“ sdělil mluvčí inspektorátu Richard Kolibač.
Inspekce už dřív uvedla, že za nejzávažnější zjištěný nedostatek může následovat pokuta od 50 tisíc do deseti milionů korun. Podle Kolibače jde v tomto případě o podezření na nelegální zaměstnávání dvou lidí.
V obou případech jde o bývalé klienty azylového domu, kteří v centru sociálních služeb vypomáhali třeba v prádelně nebo s přípravou potravinových balíčků. V některých měsících pracovní smlouvu měli, jindy ne a dostávali pouze stravenky.
Vedení dobročinné organizace pochybení i v tomto bodě odmítá. „Dotyční měli uzavřenou řádnou dobrovolnickou smlouvu,“ uvedl Krupa.
Zároveň zdůrazňuje, že chce do budoucna nastavit kontrolní mechanismy, aby k dalším problémům nemohlo docházet. Zvažuje i spolupráci s externí firmou. „Všechny stížnosti budou jasně zaznamenané, transparentně předané a řešené,“ doplnil.
Zopakoval, že vyčká na definitivní závěry inspekce. „Případ pro nás není rozhodně uzavřený.“
Armáda spásy jen v Brně ročně poskytuje sociální služby a pomoc stovkám lidí v nouzi. Mimo jiné provozuje nízkoprahové denní centrum, azylový dům i terénní programy prevence bezdomovectví.
