Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Je to zhruba tři roky, kdy se Karel nechal naočkovat třetí dávkou vakcíny proti covidu. Do té doby aktivní sportovec, dnes sedmatřicetiletý muž, se za dva týdny probudil s tlakem na hrudi a byl následně hospitalizován. Diagnóza? Myokarditida, zánětlivé onemocnění srdce.
To ale nebylo vše. Postupně se u něj začaly objevovat záněty na dalších místech v těle, které ho postupně vyřadily z běžného života. „Dělal jsem celou řadu kontaktních i klasických sportů, dnes se snažím rychleji chodit, abych se nějak posouval. Jsem optimista. Ale když bych porovnal můj život před a po, je to jako když srovnáte nový telefon a vedle něho telefon se skoro nefunkční baterií,“ popisuje Karel, který si nepřál zveřejnit své skutečné jméno.
Problém zvaný „zvlášť závažné ublížení na zdraví“
Na očkování šel s důvěrou. I dnes si myslí, že očkování je největším vynálezem lidstva. „V rodině jsme měli vážné zdravotní problémy, takže jsem chtěl chránit své blízké. Chtěl jsem se chovat zodpovědně a víceméně jsem i důvěřoval proklamaci státu, že nese plnou odpovědnost. To, co se pak stalo, mi otevřelo oči,“ říká.
Protože myokarditida patří mezi popsané nežádoucí účinky očkování proti covidu-19 a je i na seznamu vyhlášky Ministerstva zdravotnictví, rozhodl se Karel podat žádost o odškodné. Neuspěl. Zákon o odškodném proti covidu totiž říká, že by musel utrpět „zvlášť závažné ublížení na zdraví“.
Rozhodl se proto obrátit na soud. Ten však jeho žalobu v létě 2023 zamítl a Karel později neuspěl ani s odvoláním. Oba soudy se přiklonily k argumentům ministerstva, že jeho zdraví nebylo zvlášť závažně poškozené.
Karel ale nechtěl svůj boj vzdát. A rozhodl se před rokem podat dovolání k Nejvyššímu soudu.
Ten sice o jeho případu ještě nerozhodl, ale nyní vyslal směrem k Ústavnímu soudu zásadní vzkaz. Žádá ústavní soudce, aby zrušili dvě formulace v zákonech o odškodnění, protože jsou protiústavní. Žadatelé musí podle Nejvyššího soudu prokazovat „zvlášť závažnou újmu“, což prakticky znemožňuje odškodnění získat.
Názor Nejvyššího soudu je totožný s názorem řady advokátů, kteří se zabývají podobnými spory. Totiž, že formulace „zvlášť závažná újma na zdraví“ se v podstatě rovná smrti a je tak téměř nemožné na odškodné dosáhnout.
Zatím jediným odškodněním, které stát v historii Česka vyplatil za následky způsobené očkováním, je v případu zemřelé Anežky L., kdy rodině přiznal odškodné tři miliony korun.
„Mám z toho velmi dobrý pocit. Celou dobu mi jde především o princip. Aby se podobné případy nestávaly v budoucnu a došlo ve společnosti ke změně. To byla moje hlavní motivace, proč jsem do toho boje šel. Nemůžu říct, že bych to nějak oslavoval, ale moje důvěra ve spravedlnost a právní stát se obnovila,“ říká Karel. Jeho prognóza je do budoucna nejasná. S obtížemi se snaží pracovat a považuje za štěstí, že se neživí rukama, ale je v bankovnictví.
Řízení v případu Karla teď Nejvyšší soud přerušil a bude čekat na rozhodnutí Ústavního soudu, zda problematické pasáže ze zákona odstraní. „Dnes jsou všichni žadatelé na ministerstvu odmítnuti, protože nesplňují toto ustanovení zákona. Přitom ministerstvo mohlo iniciovat změnu. Vnímám velmi pozitivně, že Nejvyšší soud navrhuje, aby tato část byla ze zákona odstraněna,“ říká advokátka Denisa Sudolská, která Karla zastupuje
Ministerstvo: Počkáme si
Ministerstvo zdravotnictví eviduje 160 žádostí o odškodné, z nich většina je podaná v souvislosti s očkováním proti covidu. Ministerstvo všechny žádosti zamítlo, a jak uvádí mluvčí Ondřej Jakob hlavně proto, že „nedošlo k prokázání zvlášť závažného ublížení na zdraví“. V osmnácti případech pak vede soudní spor.

Ministerstvo zdravotnictví eviduje 160 žádostí o odškodné, většina je podaná v souvislosti s očkováním proti covidu.
Jedním z nich je i případ P. Š., kde Městský soud v Praze učinil nedávno poměrně přelomové rozhodnutí, když uznal, že následky po očkování mohou být i nižší intenzity a ve svém tzv. mezitimním rozsudku přiznal nárok na náhradu nemajetkové újmy. Odvolává se přitom na spravedlivou náhradu v Úmluvě o lidských právech a biomedicíně.
Ministerstvo zdravotnictví má nyní právo se dovolat. Zda tak učiní, zatím není jasné. „Ministerstvu běží lhůta pro podání dovolání. Budoucí postupy s ohledem na jejich eventualitu nelze komentovat,“ uvedl mluvčí Jakob.
Výzva Nejvyššího soudu ovlivní další spory
Výzva k Ústavnímu soudu, aby odstranil ze zákona problematickou formulaci, nyní znamená, že soudy nižší instance mohou v podobných případech svá rozhodnutí chtít pozdržet a počkat na verdikt.
Pokud by Ústavní soud ustanovení zákona skutečně odstranil, značně se změní postavení žadatelů o odškodné, kteří zatím neměli skoro žádnou šanci uspět.
Advokátka Vladana Vališová se specializuje na medicínské právo a už čtyři roky upozorňuje, že oba zákony o odškodnění za újmy způsobené očkováním, které v Česku máme, de facto neumožňují nikoho odškodnit a píše na toto téma odborné texty v Advokátním deníku. „Pokud Ústavní soud vyhoví návrhu Nejvyššího soudu, tak z těchto dvou právních předpisů vypadnou slova ‚zvlášť závažné‘ a zůstane jen, že se odškodňuje ublížení na zdraví. A to je zásadní změna a naděje pro žadatele o odškodné,“ říká Vališová.
Podle ní spočívá největší problém „zvlášť závažného ublížení na zdraví“ v tom, že není v žádném právním předpisu definovaný. „A to je v rozporu s legislativními pravidly vlády. Když se totiž zavádí nový pojem, měl by mít svou definici,“ říká Vališová.
Ministerstvo zdravotnictví se teď brání, že formulace o „zvlášť závažném ublížení na zdraví“ ve vládním návrhu zákona nebyla. „Takto výrazná omezení odškodňování újmy způsobené jednak povinným očkováním, jednak očkováním proti covid-19 byly důsledkem pozměňovacích návrhů při projednávání v Parlamentu,“ říká Jakob.
Podle něj teď ministerstvo počká na rozhodnutí Ústavního soudu. „A následně bude postupovat v souladu s jeho závěry. Lze předpokládat, že to bude v řádu měsíců,“ říká Jakob.
Podle Vališové by teoreticky mohli mít šanci uspět zpětně i ti žadatelé, které ministerstvo v minulosti odmítlo.
Příčinná souvislost lze těžko prokázat
I když se ze zákona odstraní kontroverzní pasáž, nemají žadatelé automaticky vyhráno.
Zákon vyžaduje prokázání pravděpodobné příčinné souvislosti mezi újmou na zdraví a očkováním. K tomu slouží vyhláška Ministerstva zdravotnictví, která přesně stanovuje soupis potíží, které mohou nastat po očkování. Jsou zde i přesně rozepsané časové intervaly, do kterých se musí žadatel vejít, pokud má být přiznané odškodné.
Obecně se podle oslovených právníků potvrzuje příčinná souvislost velice těžko. Lékaři velmi zřídka dokáží s jistotou říci, že za zdravotními problémy stojí vakcinace. Proto některé státy uznávají „předpoklad příčinné souvislosti“. Česko je mezi nimi.
Jenže právě přísná úprava zákona dosud brání odškodnění. V zahraničí jsou některé státy více ochotné vzít si odpovědnost za očkování. Například program Vaccine Damage Payment Scheme ve Velké Británii poskytuje kompenzaci těm, kteří utrpěli závažné postižení v důsledku očkování. Míra postižení musí dosáhnout 60% míry invalidity.
Ačkoli je také nutné prokázat příčinnou souvislost mezi očkováním a postižením, uznávají tu předpoklad příčinné souvislosti u specifických vakcín a reakcí. Jen v období od 31. prosince 2020 do 16. ledna 2024 bylo skrze tento program vyplaceno celkem 18 480 000 liber žadatelům za následky vzniklé očkováním proti covid-19 a dalšími vakcínami.