Hlavní obsah

Bojím se o místo, zní z nemocnice, kde šéf přirovnal lékaře k prostitutkám

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační snímek.

Úrazová nemocnice v Brně po sporech vedení s doktory hledá nového ředitele. Chirurgické oddělení trápí nedostatek lékařů, řeší přesčasy, odkládá část operací. Situace v Brně ilustruje problémy řady zdravotnických zařízení v Česku.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když si na jižní Moravě vážně poraníte páteř nebo zlomíte nohu, často skončíte v péči chirurgů Úrazové nemocnice Brno. Příspěvková organizace města patří vedle dvou tamních fakultních nemocnic ke klíčové součásti akutní péče, na operační sály míří sanitky s pacienty ve vážných stavech. Ročně tam zvládnou 6500 operací a zákroků.

Jenže ve špičkovém chirurgickém týmu to nyní vře. „Omezili jsme plánovaný provoz na minimum, odkládáme plánované operace. Situace je vážná, ale provoz zajišťující ošetření akutních pacientů stále běží,“ popsal pro Seznam Zprávy aktuální stav jeden z lékařů Roman Pěček.

Oddělení trápí podstav i nejasnosti ohledně přesčasů. Špatnou atmosféru podtrhly spory části zaměstnanců s ředitelem nemocnice Pavlem Pilerem.

Výsledek? Už ve středu radní schválí výběrové řízení na nového šéfa úrazovky. „Dospěli jsme k tomu, že pan ředitel nese míru odpovědnosti, a zohlednili jsme, že mu končí pětileté funkční období. Vypíšeme proto výběrové řízení, kam se může přihlásit kdokoliv, kdo splní požadavky,“ sdělila primátorka Markéta Vaňková (ODS).

Předcházely tomu delší spory. Už na začátku srpna lékaři poslali na magistrát otevřený dopis, v němž si mimo jiné stěžovali na porušování svých práv i hrubý přístup vedení. Piler na jednom z vypjatých jednání řekl, že lékař, který neslouží, je jako prostitutka, která nešlape.

„Neadekvátní komunikace zapříčinila to, že je v nemocnici tak tristní podstav,“ uvedl Pěček.

Ředitel se za výrok později omluvil a od města dostat za úkol situaci stabilizovat. V předešlých dnech představil sedm bodů, včetně přijetí nového primáře, na schůzku s politiky v tomto týdnu má přinést konkrétnější řešení.

Kolaps pohotovosti?

V nemocnici totiž dál hrozí, že od října zkolabuje chirurgická pohotovost. Na chirurgickém oddělení je nyní 14 lékařů, v předešlých měsících jich několik odešlo, včetně dřívějšího primáře. „Plný (původní) stav, schopný zajistit kvalitní fungování a rozpis služeb bez přetěžování sloužících lékařů, je dvacet,“ napsali lékaři v otevřeném dopise.

Také proto stále nekývli na nový rozpis služeb. Šest lékařů od října vypovědělo přesčasové hodiny. „Od té chvíle nebude možné provozovat chirurgickou pohotovost, která je navázaná na celou řadu dalších lékařských oborů. V praxi se to odrazí i na plánované operativě, která je už teď za hranicí možností našeho týmu,“ avizovali doktoři v dopise.

Lékaři teď nechtějí komentovat dílčí návrhy, které mají krizi a podstav lidí v nemocnici vyřešit. Přesto jsou po několika jednáních optimističtější než na začátku srpna. „Není to otázka jenom peněz, jak je často prezentované, ale také zatraktivnění, zviditelnění pracoviště v dané lokalitě,“ řekl Pěček.

Mluví třeba o zřízení dětské skupiny, která by při hlídání dětí zdravotníků mohla reflektovat jejích časové potřeby. „Pro sestry a mladé lékařky by byla hodně atraktivní,“ doplnil lékař.

V nemocnici pracuje přes 600 lidí a funguje 90 let, přesto jí v posledních dekádách hrozilo zrušení. Bývalý ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) plánoval její sloučení s FN Brno, v roce 2009 měla přestat existovat. Lékaři i pacienti tomu po protestech zabránili.

Také později politici řešili, jak ušetřit za náklady na provoz. I proto současný ředitel Piler zároveň vede městskou Nemocnici Milosrdných bratří.

Politici teď sice nahlas nemluví o strukturálních změnách, přesto lékaři mají v paměti dřívější plány. „Pokud se ptáte řadového zaměstnance, jestli se bojí o svoje místo, tak ano. Do úrazové nemocnice jsem nastupoval v roce 2009. Tehdy vrcholila krize. Dostal jsem smlouvu na dobu určitou a plánovalo se, že nemocnice přestane existovat,“ vrátil se Pěček do doby před 15 lety.

Připomíná, že od té doby si úrazovka ještě vylepšila pověst v ošetřování akutních pacientů. „Její rušení je nyní nepředstavitelné,“ dodal lékař.

Úrazovka přitom podstavem netrpí zdaleka sama a odráží situaci mnoha zdravotnických zařízení v Česku. Nedostatek personálu na jižní Moravě řešili či řeší třeba v Boskovicích, Znojmě nebo Kyjově.

Hejtmanství chtělo zařízení zřizovaná krajem sloučit pod jednu krajskou organizaci. Jenže narazilo. Plán se po protestech omezil na loňské založení servisní organizace Jihomoravská zdravotní, která pomáhá s provozem nemocnic. Má zajišťovat levnější nákupy léků nebo zdravotnických zařízení.

V úrazovce dál věří, že se zástupci vedení a města v dalších dnech domluví na řešení. „Pacienty přeobjednáváme, protože věříme, že se nakonec dohodneme a úrazová nemocnice bude fungovat jako doteď,“ doplnil Pěček.

Doporučované