Článek
Je půl osmé ráno a obvyklý ruch před základní školou Lyčkovo náměstí v pražském Karlíně umocňují desítky rodičů a dětí s transparenty. Ten nejvýraznější rozvíjí u lavičky a stojí na něm „STOP LOSOVÁNÍ!!!“.
Pro nezasvěceného nezvyklé zvolání, které by si spojil možná tak s čísly maturitních otázek. Tady se ale za humbuku řeší dlouhodobý problém nejen pražského školství –přetlak prvňáků. Letos se jich na zdejší oceňovanou školu přihlásilo 134, počítá se ale pouze se 100 žáky.
A jelikož pro všechny je škola takzvaně spádová, hrozí, že se bude o budoucnosti dětí losovat. Proto ten transparent. Ty, které zástupci školy z osudí nevytáhnou, budou muset docházet do některé ze sousedních škol.
„Nelíbí se nám, že se děti mají losovat jako králíci z klobouku. Děti nejsou žádná loterie. Proto jsme se tady sešli,“ burcuje skupinu jeden z karlínských rodičů Jan Palaščák.
Jeho syn Jakub by měl letos nastoupit do první třídy, a přidat se tak ke svému bratrovi, který je momentálně ve třetí třídě. Může se ale stát, že se sourozenci budou muset rozdělit a každý bude chodit na jinou základku. Takových rodin, které se tohoto scénáře obávají, je hned několik.
STOP LOSOVÁNÍ. „Děti nejsou loterie,“ doplňuje rodič Jan Palaščák.
„Moje manželka by musela asi skončit v práci. Já mám zaměstnání náročné na cestování a nevím, jak bychom to udělali jinak, kdybychom museli každý den jezdit z jedné školy ke druhé,“ zamýšlí se Ondrej Valent. Tomu chodí do zdejší základky už dvě děti a třetí by se k nim mělo přidat od září.
Turisté na cestě do škol
Prvním spouštěčem tohoto problému je demografická situace. V Karlíně roste a s novými developerskými projekty ještě bude růst počet mladých rodin, jejichž děti zde samozřejmě mají právo chodit do školy. Podle analýz pražského Institutu plánovaní a rozvoje je sice v Karlíně výhledově míst dost, ale aktuální protest ukazuje, že lokálně kapacity nestačí.
Ondrej Valent se obává, aby jeho děti nemusely chodit do různých škol.
Druhou daní za tento stav je úspěch školy. ZŠ Lyčkovo náměstí je vyhledávanou vzdělávací institucí, do které chtějí své děti zapsat i lidé z jiných spádových obvodů, nebo dokonce městských částí.
Aby ale měli naději, uchylují se k takzvané spádové turistice. K fiktivnímu trvalému pobytu v ulicích náležejících ke zdejší škole zapíšou buď jen dítě, nebo rovnou celou rodinu a na místo při zápisu získají automaticky nárok. To se právě místním, kteří v Karlíně žijí, samozřejmě nelíbí.
„Kdybychom odečetli známé spádové turisty, tak škola kapacitu má,“ je přesvědčený otec tří dětí Miroslav Stach.
Miroslav Stach před školou, kam by letos měl začít chodit jeho druhý syn.
„Jedinou indicií pro mě je, že dítě má odlišnou adresu trvalého bydliště než jeho rodiče. Ale i v tom jsem trochu opatrný, protože se může stát, že rodina má třeba bytů více a je nutné, aby tam jeden z rodičů byl nahlášený,“ vysvětluje ředitel školy Jan Korda, že ze své pozice nemůže proti „turistům“ zakročit.
Ředitel chvíli po osmé hodině za rodiči před školou vyběhl s hrnkem kávy. Usadil se na lavičce a trpělivě jim popisoval, co lze dělat. Přitom sám je paradoxně obětí celého problému. Za to, že jeho škola má dobré renomé, ho stihl „spravedlivý“ trest a musí nyní ve spolupráci se zřizovatelem, což je městská část Praha 8, vyřešit, jak zapeklitý rébus rozluštit ku prospěchu všech, nejen rodičů, ale hlavně dětí.
Ředitel Jan Korda uklidňuje rodiče, že se s radnicí snaží nepříjemnou situaci vyřešit.
Rodičům, kteří na něj po ránu počkali, dal ale naději. Losovat se pravděpodobně nebude a místo toho se patrně otevře ještě pátá třída v prvním ročníku. Řešení to je ale jen momentální. Kapacita školy není nafukovací a příští rok se zase bude muset kalkulovat, jestli jednu třídu neubrat.
A teď jdeme my
Místní protestující ale žádají komplexní řešení. Jak pro dobro Karlína jako takového, tak i pro sebe. Řada z nich má totiž ještě mladší děti, které zápis čeká v následujících letech. Za pár dnů proto sesbírali přes 1400 podpisů pod peticí, která žádá řešení od radnice.
To je také další cíl protestujících. Odevzdání petice a setkání s radním Prahy 8 pro školství Matějem Fichtnerem (ANO). První kolo jednání připomíná ale spíš ping pong. Asistentka radního vzkazuje, aby dorazili jen dva zástupci rodičů. S tím ale skupina nesouhlasí, jednat chtějí všichni. Po další zbytečné cestě z kanceláře zpět na nádvoří se skupina nespokojených dává sama do pohybu a nakonec se za pár minut všichni tísní v malé zasedací místnosti a přednášejí radnímu své požadavky.
„Losování na 90 procent nebude. Pravděpodobně se otevře ještě jedna třída a trochu se navýší počet dětí ve třídách. Přijmout by se měli všichni žáci,“ říká rodičům radní Fichtner, jaké závěry vyplynuly z jeho čtvrtečního jednání s ředitelem Kordou.
Ranní protest před karlínskou základkou.
Zároveň ale odmítá, že by radnice napodobila krok Prahy 6, která se pustila do boje se spádovou turistikou. Podle radního je prověřování trvalého bydliště dítěte na hraně legislativy, a Praha 8 se tak obává, že by se celý zápis musel opakovat.
„Spádová turistika není dle mého názoru takto řešitelná,“ dodává Fichtner.
Dopolední boj o místo na školách tak končí. Příští týden čeká rodiče prvňáků ještě setkání ve škole, kde se tedy definitivně dozvědí, jak se bude tento rok postupovat. Časovaná bomba ale tiká dál. A nejen v Karlíně. Celý stát s plánováním kapacit škol zaspal. Tohle je pouze důsledek.
