Článek
„Voskovka zavlečená se objevila přímo v parku vedle Národního muzea. Pak jsme zjistili, že ten park byl renovován a přivezly se do něj nové stromky. A s nimi i ona,“ popisuje cestu středomořského škůdce do centra Prahy Jiří Skuhrovec, odborník z Výzkumného ústavu rostlinné výroby.
Zmíněný invazní hmyz se podle něj podařilo najít i na dalších místech metropole. Několik jeho kolonií se pak už před lety uchytilo na jižní Moravě.
„Úplně přesně nevíme, jak to bylo – jestli se stromky přivezly z Itálie, nebo z Holandska. Ty stromky taky údajně na nějakou dobu vysadili kousek od Brna, tak jestli se nedovezla odtamtud. Ale to nevíme jistě,“ dodává Skuhrovec.
Nejen s voskovkou zavlečenou má nově pomoci plán, který schválila vláda Petra Fialy (ODS). Realizovat by se měl v příštích šesti letech a zapojit se mají ministerstva, státní správa, vědci i laická veřejnost.
„Záměrné šíření nepůvodních invazních druhů sice zakazuje evropská i česká legislativa, ale šíření řady invazních nepůvodních druhů probíhá po jejich zavlečení samovolně nebo nezáměrně, třeba v rámci transportu materiálů při stavební činnosti nebo dopravě. Nicméně i těmto způsobům jejich šíření je třeba věnovat pozornost,“ řekl Seznam Zprávám ke schválenému dokumentu ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Co je to invazní druh?
- Definice invazního druhu
Nepropustná džungle
Důležitou součástí plánu je zapojení veřejnosti, a to skrze tzv. občanskou vědu, kdy lidé invazní druhy hledají, fotí a nahlašují.
Plán by tak navázal třeba na monitorovací akci Biosmršť, kterou organizují experti z Botanického ústavu AV ČR a Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Na konci května v ní pomohlo vědcům nepůvodní druhy hledat kolem 200 dobrovolníků. Ti ve velkém zmapovali třeba výskyt invazního pajasanu žláznatého – rostliny, kterou je kvůli její rychlé regeneraci náročné z krajiny dostat.
Pajasan žláznatý byl do Česka zavlečen jako okrasná rostlina.
„U pajasanu jde o to, že když ho seříznete, tak vám vyraší jeho výmladky všude okolo. Lidé potom často udělají to, že je přejedou sekačkou. O to víc se tam udělá opravdu nepropustná džungle,“ ilustroval Skuhrovec fakt, že s některými invazními druhy není snadné se vypořádat. „Trvá to zhruba tři roky, lidé ale výsledky chtějí hned,“ dodal.
Jan Pergl z Botanického ústavu AV ČR, který se na vzniku vládního dokumentu podílel, proto považuje za zásadní také osvětu, o kterou plán usiluje.
„Jde o to, aby třeba obce nezadávaly likvidaci nějakému kamarádovi nebo známé firmě, která jen řekne: ,Jo, já ti to neposekám,‘“ řekl Pergl a dodal, že dokument otevírá cestu k tomu, aby se firmy schopné invazní druhy správně likvidovat v budoucnu certifikovaly.
Akční plán proti šíření invazních druhů
Na přípravě prvního uceleného plánu proti samovolnému šíření invazních nepůvodních druhů se podíleli odborníci z Akademie věd spolu s mezirezortní komisí Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí.
Jeho vypracování vychází z nařízení Evropského parlamentu a Rady EU z roku 2014, které členským státům ukládá jak regulaci invazních druhů, tak vypracování odborných analýz a následně i akčních plánů, které by umožnily biologické invaze řešit.
Plán dohromady tvoří na 7 tematických okruhů – Informovanost, Metodická a odborná podpora, Kontrolní činnost, Ekonomické nástroje, Legislativní nástroje, Monitoring a Výzkum.
Rentgeny
Invazní druhy se často šíří jako černí pasažéři v rámci dopravy. Vláda chce proto navázat i na již existující technickou kontrolu zásilek.
„Přepravci (letecké společnosti, Česká pošta s. p., DHL, TNT, FedEx apod.) většinu přepravovaného zboží i s ohledem na bezpečnost kontrolují, prochází rentgenem a podezřelé zásilky mohou celníci i například pracovníci České pošty zdokumentovat a rozbalit,“ uvádí akční plán.
Mluvčí Ministerstva životního prostředí Lucie Ješátková pro Seznam Zprávy upřesnila, že technickou proveditelnost rentgenových kontrol rezort s přepravci zatím řeší. Například malé organismy totiž nemusí přístroje detekovat. Navazovat by proto měla další opatření, jako jsou odborná podpora a spolupráce celních orgánů s odborníky z České inspekce životního prostředí.
Někde už přitom rentgenové kontroly fungují – třeba na Letišti Václava Havla při pašování mláďat úhořů. „Poslali nám k tomu obrázek, jak to vypadá v RTG, aby pracovníci na bezpečnostní kontrole věděli, co přesně hledat. Z našeho pohledu se nejedná o zakázaný předmět v rámci bezpečnosti civilního letectví. Při nálezu tedy komunikujeme s celníky, kteří si případ převezmou,“ popsala praxi mluvčí letiště Klára Divíšková.
Seznam Zprávy oslovily i další přepravní společnosti, do vydání článku ale nereagovaly.
Zahrádkáři i myslivci
V neposlední řadě pak plán usiluje o zavádění zásad správné praxe a kodexů, které by šíření invazních druhů zpomalily. Ty se budou týkat zahrádkářů, rybářů nebo třeba myslivců.
Podle Pergla nelze zatím říct, na kolik plán vyjde – to zatím záleží na budoucím postupu ministerstev. Upozorňuje také, že Česko kvůli své poloze uprostřed kontinentu boj s invazními druhy nikdy zcela vyhrát nemůže.
„Velká Británie, Nový Zéland, Austrálie, to jsou všechno země, které si mohou hranice hlídat. V okamžiku, kdy něco přicestuje z třetích zemí třeba i do přístavu v Hamburku, může se to dostat i do České republiky,“ popsal. „Můžeme se ale snažit to nějakým způsobem zpomalit, abychom se stihli i lépe připravit,“ dodal.
