Článek
Analýza zpracovaná Ministerstvem spravedlnosti odhalila zásadní nedostatky ve fungování Vrchního státního zastupitelství v Olomouci.
Kandidát na olomouckého vrchního státního zástupce Radim Daňhel má během několika dnů předložit návrh řešení a ministr Pavel Blažek (ODS) se poté rozhodne, zda jej jmenuje do funkce.
Blažek to v pátek řekl novinářům po setkání s Daňhelem, kterého označil za kvalitního kandidáta na funkci. Daňhel by mohl nahradit Ivo Ištvana, který od dubna přešel jako státní zástupce na Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) v Brně.
Na asi hodinové schůzce Blažek s Daňhelem řešil problémy, které odhalila analýza. „Nedopadla dobře,“ řekl ministr. Dodal, že problémy se ve srovnání s Vrchním státním zastupitelstvím v Praze objevily jak v hospodaření, tak efektivitě olomouckého úřadu.
Daňhel podle Blažka v řádu dnů předloží návrh na reorganizaci a restrukturalizaci zastupitelství a na jeho základě jej Blažek jmenuje, či nejmenuje do funkce.
Ministr spravedlnosti jmenuje vrchní státní zástupce na návrh nejvyššího státního zástupce. Ten koncem června Blažkovi navrhl právě Daňhela, který nyní působí jako okresní státní zástupce v Kroměříži.
Blažek v pátek řekl, že ho považuje za dobrého kandidáta, ale před rozhodnutím jej musel seznámit se situací v úřadu a vyžádat si jeho představu o řešení. „Pokud tu představu řekne takovou, aby byla pro ministerstvo a vládu této země přijatelná, tak nic nebrání jeho jmenování,“ uvedl dále ministr.
Podle Ištvana se Blažkův postoj k olomouckému zastupitelství změnil po policejním zásahu na Úřadu vlády v roce 2013, který vedl k pádu vlády Petra Nečase.
„Když byl Pavel Blažek ministrem spravedlnosti v roce 2012 a 2013, tak neměl k fungování VSZ v Olomouci vůbec žádné připomínky ani poznámky, přestože jsme se vídali a přestože měl všechny informace, které dnes prezentuje, tak mu nevadilo vůbec nic,“ uvedl Ištvan. Blažek reagoval, že čísla z analýzy platí nehledě na zásah na Úřadu vlády.
Ani nejvyšší státní zástupce Igor Stříž se s hodnocením, které prezentoval Blažek, neztotožňuje. Považuje ho za příliš příkré, podle Stříže úspěšnost nelze hodnotit jen podle statistik. Střížovo vyjádření v pátek ČTK poskytl mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý.
I Střížova slova Blažek komentoval. „Uváděl jsem čísla bez výraznějšího komentáře. Údaje si může každý vyhodnotit sám,“ poznamenal.
Hodně vedoucích
Z provedené analýzy podle ministra vyplývají dlouhodobé problémy ve fungování olomouckého vrchního státního zastupitelství. Z 30 státních zástupců podle něj třetina vykonává vedoucí funkce a dalších pět je vykonávat může. „Na 30 státních zástupců je tam až 15 vedoucích míst, což si myslím, že takový úřad nenajdeme,“ řekl.
Znepokojující jsou podle něj také finanční částky požadované na náhradách škody za nezákonná trestní stíhání v případech řešených olomouckým vrchním zastupitelstvím. Od roku 2012 tato částka dosahuje asi 511,5 milionu korun. Ministr dodal, že v případě Vrchního státního zastupitelství v Praze, které je počtem státních zástupců trojnásobné, je to jen zhruba 331 milionů korun.
V porovnání s Prahou podle ministra nefunguje v Olomouci dobře ani odbor závažné hospodářské a finanční kriminality. Zatímco na pražském vrchním zastupitelství loni tento odbor evidoval 11 obžalob právnických osob a 33 fyzických, u toho olomouckého to byly čtyři právnické a čtyři fyzické. Ministr dodal, že to tak bylo i přesto, že odbor v Praze má 17 státních zástupců včetně stáží, tedy jen o dva více než olomoucký.
Neuspokojivé je podle Blažka i hospodaření olomouckého úřadu, kde průměrný plat státního zástupce s vyplácenými příplatky vzrostl na 162 127 korun a vedení se nepokoušelo učinit žádné provozní úspory.
Vrchní státní zastupitelství v Olomouci vedl mezi lety 1997 až 2007 a poté od roku 2011 až do letošního dubna Ištvan. Letos v únoru sám požádal o přeložení na Nejvyšší státní zastupitelství v Brně.
Jako důvod odchodu uvedl, že v době přípravy novely zákona o státním zastupitelství je pro veřejnou žalobu důležité, aby v čele Vrchního státního zastupitelství v Olomouci stál nikoli dosluhující vedoucí státní zástupce, ale respektovaná osobnost s plnohodnotným funkčním mandátem.
Ištvan je známý mimo jiné kvůli policejnímu zásahu na Úřadu vlády v roce 2013, po kterém padl kabinet Petra Nečase (ODS). Od té doby byl Ištvan terčem ostré kritiky především ze strany občanských demokratů.
