Bílé Vánoce v dalších letech? Možné, ale ne příliš pravděpodobné

Zimy jsou v posledních letech mírné a vánoční svátky už neznáme pomalu jinak než na blátě. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) zažíváme nejteplejší sérii Štědrých dnů za posledních 30 let. Statistiky meteorologů říkají, že průměrná teplota v tento den pod nulu neklesla od roku 2008.

Trend k teplejším zimám je ale znatelný již od 80. let minulého století. „Vánoční oblevy byly poměrně časté i v minulém století a nyní už je „blátivé“ počasí v období Vánoc na většině území spíše novým pravidlem,“ říká klimatolog Aleš Farda. Zároveň dodává, že se zima spíše transformuje na pošmourný podzim, který připomíná mix mezi listopadem a březnem.

Teploty ale stoupají po celý rok. „Zima se ve srovnání dvou posledních třicetiletí oteplila o 1,1 °C a léto o 1,5 °C. Zimy i léta si však nemají co vyčítat, pokud jde o extrémní teploty. V zimních měsících už docela „běžně“ měříme nejvyšší denní teploty i nad 15 °C,“ říká klimatolog z ČHMÚ Radim Tolasz.

Není to ale úplně dávno, kdy byla města v tomto období zasněžená. Pro stromky se jezdilo na saních, na zahradě děti stavěly sněhuláky a rodiče zaměstnávalo frézování. Třeba Praha zažila bílou pohádku naposledy v roce 2010, kdy ve městě během Vánoc leželo na zemi až 10 cm sněhu. V metropoli pokrývka vydržela až do ledna. V Brně to podobně vypadalo před osmi lety.

Stále ale existuje naděje, že se v budoucnu s bílými Vánocemi setkáme znovu.

„I v tom globálním oteplujícím se trendu zůstává prostor pro tzv. přirozenou variabilitu u klimatického systému. Může se stát, že některou zimu budou víc dominovat vpády chladného vzduchu ze severozápadu, z arktického Atlantiku, a bude se nad námi udržovat v zásadě velmi chladné počasí. Pokud se v takové situaci do toho systému dostane několik front, tak můžeme mít poměrně dlouhá období i se sněhem,“ přemýšlí nad vyhlídkami do dalších let Farda.

Podle Tolasze jsou ale bílé Vánoce v Česku dlouhodobě vzácností, obleva v tomto období totiž běžně přicházela i před 50 lety. „Jen na to zapomínáme a více si pamatujeme sněhové přívaly a sáňkování v okolí měst. Přesto nejsou bílé Vánoce vyloučené ani v budoucnu, jen platí, že dní se sněhovou pokrývkou významně ubývá,“ říká.

Vliv na mírné zimy má také globální oteplování. Zásluhy na blátivých Vánocích máme ale podle klimatologa i my sami. Farda upozorňuje, že svým chováním ovlivňujeme okolí a přírodu, což negativně přispívá ke změnám klimatu. Průměrné teploty vzduchu tak stoupají.

Teplé zimy zároveň výrazně ovlivňují klima a přírodu také v jarních měsících. „Zimní krajina zůstává otevřená výparu, kdy nám hrozí tzv. jarní sucha, která jsou velmi nebezpečná v zemědělství. Ohrožuje to úrodu a co se pokazí na jaře, tak se už během roku nepodaří zpravidla dohnat,“ popisuje klimatolog Farda.

„Takové změny v zimním období způsobují vrásky hlavně zemědělcům a vodohospodářům. Běžný občan trávící svůj čas ve městech je vděčný, že ubývají zimní plískanice,“ dodává Tolasz.

Například v letošním roce jsme zažili zatím nejteplejší únor v historii měření. Vysoké teploty pak přešly i do března, což mělo významný dopad na přírodu v průběhu roku. „Fenologické předjaří (období nástupu vegetace, pozn. red.) přišlo dokonce i s pětitýdenním předstihem,“ popisuje Adéla Musilová z oddělení biometeorologické aplikace ČHMÚ.

Klimatických změn si v posledních letech všímají i na horách. „Když dřív tady bylo minus dva a sněžilo, tak teď je třeba plus jeden a prší,“ popisuje například Marek Pazderský, jak to vypadá v Jizerských horách. Sám totiž provozuje skiservis v Bedřichově.

Lyžaři si během vánočních svátků užili dobrou lyžařskou sezonu naposledy před deseti lety. Nyní se na českých horách na přírodní sníh moc spoléhat nedá a skiareály využívají každý den, kdy teploty klesnou pod nulu, k umělému zasněžování.

Třeba v Bedřichově, kde začíná řada běžkařských tratí, mají svůj speciální systém. Umělý sníh tam většinou vyrábí pro závodní lyžaře a dětské tréninky v areálech od tří do pěti km. Zasněžování na trati dlouhé 50 km ale považují za ekologickou a ekonomickou zátěž.

Podle Pazderského se kvůli proměnám zimy změnil také typ vybavení, které si lidé půjčují. Odstoupilo se například od klasického mazání lyží a nyní se ze spodní strany lyže vyrábí „kožíšek“, který se běžně používá pro běžky. Jde o tzv. stoupací pás, kde je spodní strana lyže pokryta přírodními vlákny, které připomínají kožešinu. Zabraňuje to skluzu dozadu a dříve se to používalo hlavně u skialpinistických lyží.

„Funguje to třeba na 70 % typů sněhu a lidé to mají bez starosti. I pro nás, jakožto servis, je to jednodušší na údržbu,“ dodává Pazderský.