Hlavní obsah

Bez peněz a kuchařů školní jídelny nic nezachrání, píší čtenáři

Foto: Skarynka Alena, Shutterstock.com

Oběd ve školní jídelně

Školní jídelny čekají změny. Nejen ve skladbě potravin, ale také ve financování. Své zkušenosti a názory na reformu školního stravování popisují čtenáři Seznam Zpráv.

Článek

Redakce Seznam Zpráv vybrala do Fóra čtenářů nejzajímavější názory z diskuze u článku o situaci ve školních jídelnách.

Aleš Liber: Pouze změnit parametry tzv. „spotřebního koše“ bohužel nestačí, ani moderní vybavení kuchyně to nezachrání. Školní jídelny potřebují hlavně zkušené šéfkuchaře a pak šikovné kuchaře a kuchařky s invencí, kteří z těch surovin a v těch podmínkách něco vykouzlí. Ty ovšem do škol nenaberete za nastavené platy, to je iluzorní představa. A žádná z těch komisí to nevyřeší, naopak to bude stát jen další kopu peněz na platy „odborníků“, kteří sami ve školní jídelně ovšem nikdy nepracovali a ani se tam nestravují, znají to pouze z vyprávění. A tak je to ve školství bohužel ve všem. Stravuji se již řadu let ve školní jídelně na různých školách, menších i větších, základních i středních, mohu porovnávat. Dobrou jídelnu poznáte od dveří – tam totiž stojí trvale dvě fronty, jedna na oběd a druhá na přídavek.

František Flos: Je pravda, že kuchařky mají ostudně malé platy jako dědictví socialismu. Je potřeba vytvořit stav, aby to bylo finančně zajímavé povolání. Mohla by pak nastat situace na trhu, kdy místo ve školní jídelně bude mít kuchařka dobrá, nikoliv každá. Také však musí mít z čeho vařit a to je věc vedoucí stravování, která zase musí mít na nákup surovin k dispozici dostatečnou částku. Ale jinak je systém školních jídelen to, co děti potřebují – pravidelně bez vybírání a všechny totéž. Děti rozhodně nejsou experti na zdravé stravování a rodiče mají různě hluboko do kapsy. Teď platí oběd bez možné snahy na dítěti ušetřit. Je vhodné zlepšit kvalitu, ale neměnit to, co principiálně funguje.

Potyková Ilona: Je to i kuchařkami, nejen penězi. Někdo umí dát jídlu správnou chuť, někdo ne. Vzpomínám si, že jedna kuchařka v naší družině uměla vařit a dochucovat výborné polévky a lidi zvenku si tam chodili pro obědy právě díky nim. Potom odešla a bylo po dobrých polévkách.

Jiří Houška: Když vidím ta školní jídla, tak je to celkem šílenost. A to dcera chodí teprve do druhé třídy. Když si představím, že se jim ten jídelníček opakuje neustále dokola devět let, tak je mi špatně. Bohužel nápaditost kuchařek žádná, ale když budou dané nějaké recepty, co mají vařit, tak by to možná fungovat mohlo. Možná za to kuchařky ani nemůžou, protože pokud mají vařit ve třech třeba 350 obědů a ještě dělat svačiny, tak se nedivím, že nedělají něco pracnějšího.

Kateřina Martínková: S naší jídelnou jsem spokojená. Pestrý jídelníček, dcera si může vybrat ze dvou jídel. Nechápu to věčné rýpání do školního stravování. Doma vaříme prakticky denně nebo obden.

Vladimír Kříž: Když vidím a ochutnávám, co naše jídelna vytváří, sice možná porce jsou někdy dostatečně velké, leč bohužel málo poživatelné. Tak to děti vrací. A profitují na tom firmy, co dále zpracovávají gastronomický odpad. Dále se kuchařky v naší jídelně už ani netají plnými igelitkami „ukradených“ potravin, co po směně nesou domů. A nikdo s tím nic nedělá ani neudělá, protože tento personál je vysoce nedostatkový a podhodnocený. Ale také nekvalifikovaný.

Milana Svobodová: Pokud se bude školní stravování reformovat naznačeným způsobem, tak to dopadne stejně jako s mnoha jinými školskými reformami. Ilustrační je inkluze, která je násobně dražší, než měla být, chybí asistenti, vyučování mnohde narušují nezvladatelní školáci a klesá jeho úroveň. Dejte všechno do tabulek, přidejte předpisy, normy, pravidla po vzoru Evropské komise a ke zhoršení, případně k zániku, jak je v článku naznačeno, jistě dojde. Sledovala jsem pořady o školním stravování v Británii s tamními známými kuchaři. Katastrofa a mražené hamburgery posypané chipsy. Děti nebyly ani z rodin zvyklé na trochu rozmanitou stravu. Někde školní jídelny nebyly kvůli drahotě a nedostatku personálu. Zažily to i naše děti na výměnných pobytech. Jistě není všude všechno v pořádku, ale UHO už je většinou minulostí – existují kvalitní, méně kvalitní i nekvalitní školní kuchyně. Záleží na personálu a slušném množství financí.

Fórum čtenářů

Redakce Seznam Zpráv vybírá nejzajímavější příspěvky z diskuze čtenářů (některé mohou být redakčně kráceny). Zajímají nás vaše názory na aktuální témata a vážíme si diskutérů, kteří debatují slušně, k věci a dodržují kodex diskuzí SZ.

Své postřehy k tématu můžete redakci Seznam Zpráv také psát na e-mail forumctenaru@sz.cz.

Jan Postl: U nás školní jídelna umožňuje stravování i lidem mimo školu. Jídlo lze sníst v jídelně nebo vzít s sebou do přinesených nádob. Většina lidí jsou důchodci, kterým se nechce doma vařit, ale potkávám i maminky s kočárky nebo řemeslníky v montérkách. Málokdy se stane, že by to byl blaf. To by tam tolik lidí nechodilo. Lidé mimo mají výdej od 11:00 do 11:45, školní děti jdou potom, takže se obě skupiny nepotkávají. Je to perfektní model fungování.

Doporučované