Článek
Poslanec a také ředitel královéhradeckého Gymnázia J. K. Tyla Matěj Ondřej Havel výrazně posílil pravomoce svých kolegů napříč republikou. Nenápadný pozměňovací návrh vypustil jeden odstavec ze školského zákona. Změna je ale poměrně zásadní. Nově tak pedagogové už nebudou mít svobodu při výběru metod, forem a prostředků výuky.
Podle poslance tak dostanou ředitelé konečně možnost, jak skutečně řídit pedagogický proces na své škole. Tedy i dotlačit konzervativní učitele k progresivnějšímu vyučování.
„Strategie 2030+ počítá s posílením pozice ředitele školy coby lídra pedagogického procesu. Přesně tímto směrem úprava míří,“ popisuje Havel.
Výuka podle ředitele
Vládou schválená strategie vzdělávací politiky se skutečně obrací na ředitele jako na zásadní článek řízení školského systému. Nová úprava ale dává ředitelům nově do ruky bič na učitele. Výuku budou muset přizpůsobit pohledu ředitele.
„Pakliže některý učitel nebude učit v souladu s koncepcí školy, tak ředitel bude mít možnost tohle nově řešit zcela běžně v intencích zákoníku práce jako u každého jiného zaměstnance,“ dodává Havel.
To znamená třeba formou vytýkacích dopisů, po nichž může klidně přijít výpověď. Ředitelé si totiž dlouhodobě stěžují, že nemají žádnou páku na učitele, kteří si neplní své povinnosti. Pokud už se nějaký ředitel odhodlá pedagoga propustit, musí počítat s táhlým soudním sporem.
Své o tom ví ředitel Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia Radko Sáblík. Za dlouhých 20 let ve vedení školy dal jen jednu výpověď. A vše skončilo u soudu. V poměrně výjimečném rozsudku ale dala soudkyně řediteli za pravdu. Celý případ jsme popsali zde.
„Ze zákona mám povinnost být kromě manažera školy také pedagogickým lídrem, čili řídím výuku. Je ale přeci nesmysl, aby mi mohl učitel říct, že do toho mu mluvit nebudu, protože si může dělat, co chce,“ popsal ředitel Sáblík. Je rád, že má nyní podle zákona možnost pohnout s učiteli, kteří už chtějí třeba jen dožít do důchodu.
S úpravou souhlasí také Ministerstvo školství, ačkoli tedy nebylo jejím předkladatelem.
„Považujeme za vhodné, aby mohli ředitelé škol sestavit pedagogický tým z co nejkvalitnějších pedagogů a aby měli přímý vliv na to, jak budou tito pedagogové působit. Vyhodnocování práce učitele je zcela jistě na místě, nicméně bez stanovení kritérií kvalitní pedagogické práce, bude pro ředitele vždy obtížné prokázat, že se jedná o výuku nekvalitní,“ říká za Ministerstvo školství jeho mluvčí Tereza Fojtová.
Zmiňované opatření by podle ministerstva mohlo přispět k tomu, aby ředitelé měli možnost lépe vyhodnocovat práci pedagogických pracovníků.
Učíš moc moderně
Kritici se ale obávají, že novela zafunguje přesně opačně. Jako klacek na inovativní učitele, kteří byli dosud chránění zmíněným odstavcem i před konzervativními řediteli nebo rodiči.
„Zrušení svobody volby metod učitelem může být rizikem ve školách, kde ředitel chce mít pod kontrolou úplně všechno a bude učiteli nařizovat, jaké metody výuky má používat, aniž by sám byl odborníkem na didaktiku. Pro učitele takový pocit nedůvěry může být demotivační,“ varuje poslankyně Jana Berkovcová (ANO).
Obavy se ale objevují také mezi pedagogy. To slýchá na svých kurzech ve školách v posledních týdnech také lektor a pedagog Robert Čapek.
„Zrovna jsem skončil letní školu Líného učitele, kde jsem měl dvakrát za sebou třicítku opravdu kvalitních pedagogů, a tak polovina z nich se obává, jestli si udrží autonomii, protože se jejich přístup ředitelům ne vždy líbil,“ popisuje Čapek.
Z jeho pohledu je nervozita učitelů oprávněná. Změna zákona totiž skutečně výrazně posiluje pozici ředitele, ale podle Čapka se vůbec neřeší, jestli školy vedou kvalitní lidé.
„V drtivé většině případů jsou ředitelé spíš správci budov. Mnozí už dávno ztratili pedagogické lídrovství. Jestliže většinový učitel je nekvalitní a stejně tak většinový ředitel, co si myslíte, že se teď stane? Aby měla sborovna klid, ředitel bude raději mírnit progresivního kolegu než nutit většinu sboru k dobré didaktice,“ dodává Čapek.
Souhlasí s ním také školské odbory. Zmíněná pasáž se totiž před šesti lety do zákona dostala právě proto, aby ochránila učitele od různých ataků, a to i třeba od rodičů.
„Argumentovali jsme poslancům a poslankyním, že se prostě dějí případy, kdy ředitelé hlavně na menších školách raději ustoupí neodborníkům a jednoduše svého učitele nepodrží. Varovali jsme, že je to posun k horšímu,“ říká předseda školských odborů František Dobšík.
Teprve až praxe na školách ukáže, jestli pravdu měli předkladatelé nebo kritici novely. Poslanec Havel ale dodává, že pokud změna zafunguje opačně, je připravený z toho vyvodit odpovědnost.
