Článek
Státní podnik Lesy ČR rozeslal více než dvěma desítkám krušnohorských obcí dopis, v němž tvrdí, že v okolních lesích není kvůli omezení těžby starých stromů bezpečno.
Samosprávy varoval před jejich možným pádem. „V přestárlých porostech evropsky významné lokality Východní Krušnohoří, tj. v porostech na hranici fyzického věku se snižující se vitalitou, je vysoké riziko pádu starých, odumírajících nebo již odumřelých stromů i jejich částí,“ stojí v dopise, jehož znění mají Seznam Zprávy k dispozici.
Státní podnik v něm také informuje o tom, že hodlá usilovat o zákaz vstupu do dotčených oblastí.
Ekologická organizace Greenpeace ale považuje dopis za nátlak a snahu dostat se k těžbě v biologicky významných starých lesích.
„Považujeme kroky Lesů ČR za účelové šíření strachu v regionu. Obáváme se, že silnou motivací Lesů ČR kácet zdejší lesy je zisk, nikoli strach o zdraví obyvatel,“ nechala se slyšet Nikol Krejšová, která se v organizaci zabývá právě ochranou starých lesů.
„Problém půjde za námi“
Spor o kácení v Krušných horách se týká konkrétně porostů, které jsou starší než 120 let. Jejich kácení už omezil přímo Ústecký kraj, a to až do roku 2031.
„Důvodem rozhodnutí je nutnost zachovat v evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří alespoň dosavadní podíl porostů ve stadiu rozpadu, protože ty mají největší význam pro biodiverzitu a pouze na ně jsou vázány ve střední Evropě vzácné zbytky pralesní fauny, které jsou v posledních letech překvapivě objevovány právě v krušnohorských bučinách,“ řekl Seznam Zprávám mluvčí kraje Jan Nový.
Upozornil také, že na místech, kde hrozí nebezpečí pádu stromů na obydlí, cesty nebo veřejná prostranství, nadále kácet lze. Některé obce ale takovou zkušenost nemají.
„U nás můžete kácet, ale – a teď mě berte s rezervou – třeba jen 50 stromů, víc ne. Tady nicméně máte kilometry lesa, takže pokácet 50 stromů je o ničem. A teď rozhodujte o tom, který je v tak hrozném stavu, že by mohl spadnout,“ pravil starosta obce Telnice Jan Doubrava (BEZPP).
„Jsou tam přerostlé stromy a já se bojím o lidi. Když to vezmu několik let nazpátek, tak u nás dokonce strom projel barákem. Tři roky zpátky se jeden zapíchl naštěstí jenom do zahrady,“ dodal.
Přidává se i starostka zhruba 20tisícového Jirkova Dana Havlátková Jurštáková (ODS).
„Lesy mají pravdu. Když se zakáže těžba, ale lidi tam budou chodit na houby a na procházky a pak na ně spadne strom, problém půjde za námi,“ nastínila obavy.
Ústecký kraj i Greenpeace takový výklad odmítají. Odvolávají se na zákon o ochraně přírody a tvrdí, že vlastníci pozemků neodpovídají za škody na zdraví, které vzniknou působením přírodních sil nebo vlastní vinou dotyčných.
Prosvětlení, nebo poškození?
Státní podnik ujišťuje, že další těžba les nepoškodí, ale naopak přispěje k jeho rozvoji.
„Lesy ČR dlouhodobě hospodaří v evropsky významné lokalitě šetrně – výběrným nebo podrostním hospodářským způsobem, tedy bez vzniku holin. Tento způsob byl praktikován před vyhlášení evropsky významné lokality a chceme v něm i nadále pokračovat,“ uvedl mluvčí firmy Přemysl Šrámek.
Greenpeace odhaduje, že by při těžbě mohla na některých místech zmizet až polovina stromů. „Říkají tomu prosvětlení. Říkají, že je to výběrové hospodaření. Ale nám to přijde jako velký zásah do fungování lesa,“ komentoval pro Seznam Zprávy mluvčí organizace Lukáš Hrábek.
Ekologická organizace kritizuje kroky Lesů ČR dlouhodobě. Před několika týdny podala na státní podnik trestní oznámení, jelikož podle ní loni v okolí Litvínova vykácel bez povolení 200 let starý les.
O další těžbu Lesy ČR usilují na několika místech v kraji. „Ústecký kraj s Lesy ČR vede souběžně například řízení o povolení těžeb v některých zvláště chráněných územích, takže probíhajících řízení ve věci regulace lesnického hospodaření v evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří je opravdu hodně,“ uzavřel krajský mluvčí Nový.
