Článek
Hrozivě vysoké ceny energií nutí společnosti spravující bazény k úsporným opatřením, byť se na provozu tak nákladného sportoviště nedá ušetřit moc.
„Abychom provoz nemuseli omezovat nijak výrazně, zavíráme o hodinu dřív – místo v 9 nově v 8, aby nebyl bazén otevřený třeba jen pro 15 lidí. Ze stejného důvodu jsme pozastavili ranní kondiční plavání, které bylo dvakrát v týdnu,“ vysvětluje Seznam Zprávám vedoucí bazénu v Litomyšli Pavel Münster.
Hledají úspory, které co nejméně dopadnou na návštěvníky. Proto zatím nechtěli snižovat teplotu vody. Ačkoliv by litomyšlští ušetřili, obávali se, že by jim tento krok zákazníky spíše odlákal.
Jedna výjimka se ale najde. „Letos nebudeme vůbec vytápět venkovní výplavový bazén,“ přibližuje Münster. Na rozdíl od minulých let, kdy pár týdnů v zimě sloužil otužilcům.
Podobně postupují i v Šumperku.
„O hodinu jsme zkrátili provozní dobu. K žádným jiným omezením jsme ale nepřistoupili. Nezvyšovali jsme vstupné ani nesnižovali teploty,“ popisuje vedoucí Aquacentra Šumperk František Pohl, že díky omezení otvírací doby může zatím vstupné zůstat na současné výši.
Jinde zdražovat museli. V Havlíčkově Brodě si plavci připlatí 15 procent, v jihlavském Vodním ráji stojí vstupné o pětinu víc. Ve Žďáru nad Sázavou odsouhlasili radní navýšení cen o deset procent od ledna. Ke stejnému kroku patrně přistoupí i v Hradci Králové.
„Částečně dojde k omezení pracovní doby i atrakcí,“ říká vedoucí žďárského relaxačního centra Lukáš Jůda. Od začátku příštího roku zkrátí provoz energeticky náročných zařízení – třeba saun nebo vířivek.
Nestavíme, zavíráme
V Holešově na Kroměřížsku se reálně mluví o uzavření nedávno otevřeného sportovního centra, jehož součástí je také bazén. Stejně tak v dalších městech je jedním z černých scénářů vypouštění.
Ve Stříbře na Tachovsku pak pro změnu rozhodli, že se kvůli energetické krizi odsune plánovaná stavba krytého bazénu, kterou tamní obyvatelé před dvěma lety odsouhlasili v referendu.
„Ve Frýdku-Místku už například rada města uvažuje o omezení provozu bazénu, protože nárůst cen energií nebude možné jen tak utáhnout. Obce musí logicky upřednostnit třeba školy, které zřizují, a první na ráně tak budou ‚zbytné‘ bazény,“ podotýká předseda představenstva Asociace bazénů a saun Pavel Košnar.
Není to ale jen problém pro aktivní sportovce. Plavecká výuka je od konce 60. let stabilní součástí vzdělávání na základních školách. Od roku 2017 je pak na prvním stupni povinná. Jenže školám se nyní prodražuje.
„S tím se bude muset stát také nějak vypořádat, protože děti nemohou do bazénu, kde bude zima,“ dodává Košnar.
Čekání na dotace
Žáci ze škol se ale chodí učit plavat také do velkých akvaparků. I z toho důvodu žádala firma GMF Aquapark Prague, provozovatel největšího tuzemského zařízení v Čestlicích u Prahy, o desetimilionový příspěvek na provoz.
Dotace by podle společnosti sice nevyrovnala ztrátu za zvýšené náklady na energie, ale pomohla by udržet cenově dostupné vstupné. Kraj žádost zamítl.
„Přitom třeba Praha dotace akvaparkům poskytuje. Je to strašně nespravedlivé, protože jsme asi jen dva akvaparky v republice, které nepobírají žádnou veřejnou podporu. Zkrátka si na sebe musíme za každé situace vydělat,“ říká PR manažerka Aquapalace Praha Jana Jarošová.
Od 2. listopadu má například zcela zavřeno Aqualand Moravia. Ten „využil“ nejisté situace kolem energií a podpory od státu a rozhodl se v mezičase rekonstruovat.
„Renovaci jsme naplánovali tak, aby zasáhla z hlediska návštěvnosti nejslabší měsíc. Ovšem s nástupem zimy se jedná i o měsíce, které jsou náročné z hlediska nákladů za energie,“ přiznává jeho ředitel Petr Pavlacký. Bazén by se měl otevřít znovu v polovině prosince.
Soukromníci i obce tak stojí před dilematem – chtějí-li veřejné služby udržet na stejné úrovni jako před razantním navýšením cen energií, neobejde se to bez vysokých nákladů v rozpočtu.
Vláda sice nakonec začlenila sportoviště do skupiny podniků, které mají zastupované ceny energií. Stejně jim ale náklady vzrostly nebo ještě porostou o miliony korun, které se promítnou do vstupného nebo je budou muset uhradit obce ze svých rozpočtů.
