Balvany velké jako auto hrozí pádem. Lidé v parku přesto porušují zákaz vstupu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Je velký jako auto a stojí takhle,“ říká Jan Malík z České geologické služby a rukama názorně ukazuje šikmý sklon jednoho z balvanů, který se snaží geologové po požáru v Českém Švýcarsku zajistit. „Nevíte, jestli vlivem dešťů nedojde k jeho posunutí. U takhle velkého objektu se to nedá odhadnout,“ doplňuje.

Stojíme právě u rozcestí Tři prameny vzdáleného asi jeden kilometr od Malinového dolu, kde podle satelitních snímků požár v noci z 23. na 24. července začal. Kolem nás se ve stráních podél cesty rozprostírá černé spáleniště bývalého smrkového lesa. Potenciálně uvolněných balvanů je zde vidět hned několik.

„Shořela organická hmota, která je držela,“ vysvětluje strážce parku Miroslav Rybář a rukou rozhrabává sypkou půdu, kterou místo kořenů a hrabanky nyní tvoří jen popel a písek. Na tomto podkladu kamenům stačí málo a mohou se dát do pohybu.

„Soutěsky budou asi nejsložitější, to prohlížení tam bude náročné kvůli slaňování a jištění,“ popisuje Malík práci geologů. „Bereme si přece jen lezecké vybavení, místo hrany se chcete přidržet lana,“ dodává.

Podle strážce parku Rybáře má ale průzkum svá velká úskalí. „Tady je problém jenom slanit – k čemu se přivážete?“ ukazuje na tenké ohořelé kmeny trčící z vrcholu skály.

V zasaženém území nyní probíhá intenzivní geologický průzkum, jen během našeho rozhovoru přijíždějí na místo další specialisté. Zasažené území by měli prohlížet ještě přibližně měsíc, během října by pak mohla vzniknout první zpráva o geologickém stavu oblasti.

„Je možné, že geologové přijdou s očima navrch hlavy a řeknou, že je někde dvě stě kubíků, které mohou sjet do údolí,“ vykresluje nejistou situaci mluvčí národního parku Tomáš Salov. V takové chvíli by podle něj bylo namístě některé stezky uzavřít.

Následky požáru jsou jasně vidět také zhruba o kilometr dál v Pravčickém dole. Už když do něj vstupujeme, je ve vzduchu i několik týdnů po požáru cítit popel. Ještě před několika měsíci bychom se zde prodírali hlubokým lesem, nyní se v údolí tyčí jenom spálené zbytky stromů. Podle správy národního parku se tudy požár prohnal bleskově kvůli komínovému efektu, který se ve stoupajícím údolí vytvořil.

„Tohle je opravdu velmi rizikový strom a takových tady teď čeká tisíce,“ ukazuje Rybář prohořelé torzo jednoho ze smrků. „Tohle by si lidé měli uvědomit, že je to sice pozoruhodné, ale velmi, velmi nebezpečné,“ vysvětluje.

O kus dál pak ukazuje, co oheň udělal pískovcovým skalám. „To, co máme nad hlavami, je v takovémhle stavu,“ říká a bez námahy láme ze spálené skalky vrstvu horniny. „Nevíme, kdy se uvolní plát a bude padat z výšky 40 nebo 50 metrů někomu na hlavu,“ dodává.

Problém je podle něj i u stezek, které vedou na vrcholech skal. „Je z toho takováto nezpevněná hmota, ta samozřejmě teď bude muset zarůst,“ říká Rybář a ilustrativně rozhrabává sypký povrch cesty.

České Švýcarsko nově otevřelo Mlýnskou cestu vedoucí do obce Mezná nebo také vstup na Malou Pravčickou bránu. Tam by donedávna návštěvníci omezovali v práci hasiče, ti ale národní park ve středu opustili.

Pořád se však kvůli bezpečnosti nedá vstoupit do zasažené části soutěsek Kamenice, uzavřená je také cesta vedoucí k Pravčické bráně.

Tuto cestu právě strážci parku uzavírají zátarasem, přesto z ní už po pár minutách musí vykazovat první turisty. „To je matroš, ten tam půjde za chvíli zas,“ říká Rybář na adresu jednoho z vyhozených návštěvníků, který vypadá, že obhlíží další možnosti, kudy se do uzavřené části parku dostat. „Doběhnu si tam pro něj,“ dodává napůl žertem.

Za porušení zákazu vstupu do uzavřených částí parku hrozí lidem přestupkové řízení a pokuta do 5000 korun.

Měsíční krajinu podél cesty udiveně sledují také řidiči projíždějících vozidel. „Teď je trochu riziko tady jezdit, protože nikdy nevíte, kdy se někdo na něco zadívá, kdy stoupne na brzdu, aby si to pořádně prohlédl,“ popisuje Salov.

O několik set metrů dál pak vidíme, jak osobní auto vjíždí přímo na lesní cestu vedoucí do spáleného Pravčického dolu. Strážce parku troubí a řidiče auta ihned zastavuje.

Projíždíme také obcí Mezná, kde požár spálil několik domů. Některé z nich stojí v blízkosti spáleného lesa, k jiným ale zaletěly jiskry až do nitra vesnice.

Od místních obyvatel proto zaznívá, že podají na národní park žalobu. Stěžují si především na to, že v lese zůstalo mnoho neodklizeného kůrovcového dřeva. Podle Salova je ale situace složitější. „Je tam spousta faktorů, nedá se to redukovat jenom na to, že suché dřevo hoří,“ vyjadřuje se ke kritice.

Důležité závěry podle něj ukáže zpráva znalců. „Bude zdravé, když to posoudí někdo zvenčí,“ říká Salov. Míní také, že soud bude prospěšný v tom, že může stanovit směr, jak s chráněnými lesy v blízkosti obcí hospodařit.

Salov nicméně uznává, že místní si už zažili hodně. Zdejší lesy nejdřív v letech 2018 a 2019 poničila sucha a následně kůrovec. Správa parku proto začala s kácením, dalšímu rozšíření kůrovce to ale už nezabránilo. „Bylo to tady hnusné po těžbách a pak to ještě shořelo. Co si o nás můžou myslet? To jste ve vleku událostí a dostanete černého Petra, kterého nemáte komu dát,“ posteskne si Salov.