Článek
Úzkosti a deprese spojené s těhotenstvím či mateřstvím jsou v Česku stále spíše přehlíženou oblastí, které se stát systémově nevěnuje. Zdaleka přitom nejde o raritní problém.
Podle spolku Úsměv mámy zažívá psychické potíže až 13,6 procenta žen po porodu. Celkem tedy jde o 15 400 matek ročně. Pomoc se přitom dostává jen zlomku.
„Po porodu mě přepadly stavy, o kterých jsem si nemyslela, že by mě někdy mohly potkat, natož v mateřství. Mám skvělé zázemí, milujícího manžela a podporu okolí. Něco se ale prostě stalo a plíživě mě přepadaly různé myšlenky. Bála jsem se, že se malé něco stane, nebo že jí něco udělám,“ otevřeně popisuje svou zkušenost s poporodní depresí Veronika Šišmová, matka dnes už čtyřleté holčičky.
Ona a další zástupci Úsměvu mámy se o své osobní příběhy podělili na úterní akci k iniciativě Mámou bez příkras, kterou zaštiťuje značka Sunar. Spolek je součástí této iniciativy jako odborný garant.
„Byly to opravdu nepříjemné vtíravé myšlenky. Bála jsem se sama sebe. Došlo to do fáze, kdy jsem nemohla spát ani jíst a musela jsem být hospitalizována na psychiatrickém oddělení,“ dodává.
Díky odborné pomoci se Veronika Šišmová z potíží dostala a nyní pomáhá ženám s podobnými problémy.
Právě spolek Úsměv mámy patří v tomto ohledu v Česku mezi průkopnické projekty – snaží se o osvětu okolo poporodních úzkostí, organizuje svépomocné podpůrné skupiny a spolupracuje s Národním ústavem duševního zdraví (NÚDZ). Jak vyplývá z dat spolku, mohou mít duševní potíže matek celou řadu podob.
Těhotenství a mateřství
Čtěte na webu proženy.cz o tématech spojených s těhotenstvím, mateřstvím i dětmi.
- Poporodní deprese a blues: Slavné ženy, které promluvily o tom, že na začátku to není tak báječné
- Co dělat, když přenášíte: Jak bezpečně uspíšit porod doma a co vás případně čeká v porodnici
- Už je to opravdu porod? Jak poznáte, že už to nejsou jen poslíčci, a kdy jet do porodnice
„Například poporodní splín je běžnou adaptační fází po porodu. Potíže by ale měly přecházet, zmírňovat se, nebo se minimálně střídat s tím pozitivním. Pokud ale splín trvá dlouho a je úporný, žena se nemůže zbavit negativních myšlenek, může jít o varovný signál, že spěje k psychickým potížím,“ míní Renata Banášová, klinická psycholožka a psychoterapeutka.
Alespoň nějakou podobou poporodního splínu si podle ní projde až osm žen z deseti. Úzkosti s vtíravými myšlenkami či poruchami spánku potom zažívají až tři z deseti žen.
Méně časté bývají deprese, které v nějaké formě prožije přibližně desetina žen. Nejvzácněji se potom odborníci setkávají s psychózami – tedy vážnými stavy, kdy se nemocný člověk nedokáže chovat v souladu s realitou, zažívá bludy, mánie nebo zmatení. Prožije je jedna až dvě ženy z tisíce.
Pomocná ruka
Svou zkušenost s úzkostí po porodu má i místopředsedkyně spolku Lucie Kočová. Také ona se propadla do problémů, které vyústily v hospitalizaci.
„Hned v porodnici jsem měla pocit, že je něco strašně špatně a hlavně jsem přestala spát, což byl velký spouštěč problémů. Myslím, že to popisuje hodně žen a že je mnoho z nich citlivých na nedostatek spánku. Je to věc, která vše velmi zhoršuje. Neustále jsem měla pocit, že to nejsem já, byla jsem vyčerpaná a úzkosti se staly jednou velkou celodenní permanentní křečí,“ líčí dnes Lucie Kočová.
Podle spolku Úsměv mámy pomáhá ženám sdílení prožitků s takzvanými peer konzultantkami, tedy matkami, které mají podobné zkušenosti.
„Mozek byl tak unavený, že jsem nebyla schopná přečíst jednoduchý text. Což mě strašně vyděsilo a byla jsem přesvědčená, že je se mnou něco zásadního. Byla jsem hospitalizovaná a tak polovinu pobytu jsem měla pocit, že ani tam to nezvládnu, protože stavy byly opravdu špatné. Ale časem jsem to zvládla, brala jsem léky, které jsem následně vysadila. Už když jsem vycházela z nemocnice, měla jsem lepší pocit,“ dodává.
Jak však ukazují data Národního ústavu duševního zdraví, až 75 % žen s psychickými obtížemi na mateřské a rodičovské dovolené odbornou pomoc vůbec nevyhledá. Důvodů je vícero.
Specializovaná péče je stále v Česku v mnoha oblastech nedostupná, nebo ambulance hlásí několikaměsíční čekací lhůty. Část problému ale vzniká i kvůli stigmatizaci – ženy se stydí za to, že mají psychické problémy v období, které by mělo podle mínění veřejnosti patřit mezi nejkrásnější v životě. Považují situaci za osobní selhání a zdráhají se pomoc vyhledat.
I proto je podle psychiatra Antonína Šebely z Centra perinatálního duševního zdraví NÚDZ klíčová možnost stupňovité péče včetně peer konzultací – tedy sdílení prožitků s ženami, které mají podobné zkušenosti, případně mohou poradit a nasměrovat na kvalitní odbornou péči.
NÚDZ také realizuje speciální screening, do kterého se zapojilo víc než 6 tisíc žen z osmi porodnic v České republice.
„Podle prvotní evidence ženy, které mají aktivní podporu hned po porodu, mají dvakrát větší šanci, že nebudou mít na konci šestinedělí depresi,“ poznamenal Antonín Šebela.
