Badatelé prchající před Putinovou válkou posilují českou vědu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Psala jsem do několika zemí a dostala jsem různé nabídky, ale tahle byla nejbližší mému vědeckému zaměření. Tak jsem si vybrala Českou republiku,“ uvedla pro Seznam Zprávy parazitoložka Viktoriya Levytska, jež nastoupila do Biologického centra. „Jsem z malého města Kamenec Podolský na jihozápadě Ukrajiny. Město je teď ještě docela bezpečné a zatím nebylo poničeno,“ doplňuje. Její kolegové na Ukrajině prý stále pokračují ve výuce na univerzitě, část jich ale odešla do ukrajinské armády.

Podle mluvčí Akademie věd (AV ČR) Markéty Růžičkové jsou počty nově přijatých vědců zatím v řádu jednotek. Někteří už nastoupili třeba do Fyziologického ústavu v Praze nebo do Biologického centra v Českých Budějovicích. Jednou z nich je i parazitoložka Viktoriya Levytska.

„Doufám, že válka skončí a já se budu moct vrátit zpět se skvělou zkušeností z Biologického centra a budu se moct vrátit i ke svému výzkumu na Ukrajině. Snad s sebou přinesu něco nového a užitečného pro naše studenty,“ věří Levytska.

Podle referentky publicity Biologického centra AV ČR Daniely Procházkové byla Levytska svým výzkumným zaměřením a profesní zkušeností ideálním kandidátem na volnou výzkumnou pozici. V laboratoři molekulární biologie klíšťat se nyní věnuje výzkumu nemocí, které klíšťata přenáší.

Viktoriy Levytské se také za pomoci jejích kolegů podařilo získat grant z nadačního fondu Neuron. Částka ve výši 200 000 korun má sloužit k zajištění jejího osobního zázemí v České republice, aby se mohla začít věnovat svému výzkumu.

Podle Růžičkové z Akademie věd budou vědci zaměstnaní ve výzkumných ústavech placeni z příspěvků od Akademie věd. Na svých stránkách AV ČR uvádí, že plat podpořených vědců se bude pohybovat kolem 45 000 korun v závislosti na typu úvazku, který se pro ně podaří získat. Pomoci se snaží i některé vysoké školy, které upravily podmínky pro nástup do doktorského studia.

Česko pro vědce z Ukrajiny rozhodně není neznámé a mnoho jich zde pracovalo a studovalo už před vpádem Ruska na Ukrajinu.

To potvrzuje i mluvčí Barbora Vošlajerová z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky: „Jedna studentka se už dostala do doktorského studia, odjela si udělat na Ukrajinu víza a došlo k okupaci. Takže se vrátila zpátky a nemá papíry dodělané. Vrátila se jako uprchlík, ale jinak je to normálně doktorský student, který by tady byl i tak.“

Výzkumné ústavy se snaží různým způsobem pomoci i rodinám vědců.

„My jsme ubytovali tři rodiny, jsou to různí příbuzní našich ukrajinských zaměstnanců,“ uvádí Vošlajerová. „Zajistili jsme jim ubytování v domech, co tady máme jako ubytovací jednotky v Liběchově pro naše vědecké pracovníky. Zaměstnanci se složili na základní materiální sbírku a na to, abychom pomohli uhradit náklady spojené s bydlením – hračky pro děti, oblečení a takovéhle věci,“ doplňuje Vošlajerová.

Podle ní se podařilo vše zajistit navzdory složité finanční situaci, ve které se nyní výzkumné ústavy nachází.

„Prostě je málo financí, tak jako všude. Je rozpočtové provizorium a ještě nepřišly nové granty, takže laboratoře vlastně nemůžou nabídnout volná místa. Nevíme, jestli budeme mít volné úvazky, teď to chystáme a dáváme dohromady, ale moc kapacit není.“