Babišův projekt za 7 miliard míří k ledu. Válek podporuje původní plán

V parném červencovém odpoledni spolu stáli premiér Andrej Babiš, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger na pódiu na malém parkovišti na okraji vinohradské nemocnice. Představovali obří projekt nového onkocentra, které se mělo stát hlavním sídlem chystaného Národního onkologického institutu.

Jako odbornou podporu si tehdy k sobě na pódium přizvali ředitele brněnského Masarykova onkologického institutu Marka Svobodu. Byla v tom jistá symbolika. Svoboda je ředitelem největšího takového institutu v České republice. Naopak předsedkyně České onkologické společnosti Jana Prausová tehdy na pódiu chyběla, a to ze zřejmého důvodu - onkoložka z pražského Motola se k projektu stavěla přinejmenším rezervovaně.

A nešlo o jedinou falešnou notu v této písničce. Babiš totiž svůj projekt umístil do prostoru, kde se už nejméně od roku 2009 počítalo s výstavbou traumacentra, tedy nemocnice s neodkladnou lékařskou péčí o pacienty s vážnými úrazy. A mimo jiných se v tu chvíli ozvalo třeba také hlavní město, protože Praha jen chvíli předtím dokončila složitou trojstrannou výměnu pozemků se státem a fakultní nemocnicí, která měla dlouho plánovanou stavbu traumacentra umožnit.

Volby ale otočily kormidlem a traumacentrum se vrací na scénu. Jeho velkým propagátorem je bývalý ředitel vinohradské nemocnice Marek Zeman, za jehož ‚panování‘ se podařilo dostat projekt až do fáze vydaného stavebního povolení. Teď je podle něj nutné se do stavby co nejrychleji pustit. Mimo jiné proto, že v létě 2022 stavebnímu povolení končí platnost.

„Fakultní nemocnice Královské Vinohrady je jednou ze dvou nejvytíženějších nemocnic pro akutní péči v Praze a Středočeském kraji. Spolu s Bulovkou má velký rajón, bere například traumata z celé východní poloviny Středočeského kraje. Je to primárně nemocnice akutní péče, takovou ‚třešinkou na dortu‘ je popáleninová klinika, která je největší v republice a ve střední Evropě z hlediska počtu pacientů i rozsahu péče. To všechno potřebuje nějaký další vývoj, který byl vyprojektován v budově traumacentra,“ popisuje bývalý ředitel Marek Zeman.

Lékař a bývalý dlouholetý člen ODS Marek Zeman stál v čele nemocnice od roku 2007. V roce 2009 se vláda usnesla, že v areálu fakultní nemocnice vybuduje traumacentrum, tehdy za přibližně 3,5 miliardy korun. Na základě tohoto usnesení byl vybrán dodavatel projektu – firma Helika, a.s. Zeman projekt dotáhnul až k platnému stavebnímu povolení, které vydal stavební úřad Prahy 10 v roce 2012. Od té doby ale k dalšímu významnému posunu nedošlo. Projekt už ale podle Zemana spolykal kolem 128 milionů korun.

„Fakultní nemocnice Královské Vinohrady vznikla v roce 1902, od té doby těch investic zase tolik nebylo. Byl postaven pavilon H, což je pavilon chirurgických oborů, byla postavena plastika, tedy plastická chirurgie a popáleniny, a byl postaven pavilon SS1, což jsou některé interní obory. Ale většina nemocnice byla ve starých, dnes už dávno překonaných prostorách,“ popisuje Zeman.

Od vydání stavebního povolení se mimo jiné změnilo i politické klima. Po pravicové a úřednické vládě se dostala k moci ČSSD s ministrem Svatoplukem Němečkem. Následoval audit ve vinohradské nemocnici, který poukázal na údajné nedostatky v hospodaření, a Marek Zeman se v roce 2015 musel s místem ředitele rozloučit.

Dnes už je situace zase trochu jiná. Nastupující ministr zdravotnictví Vlastimil Válek deklaruje stavbě traumacentra podporu. Nedá se říct, že by ho s Markem Zemanem pojilo nějaké pevné pouto. Oba jsou lékaři, jeden spjatý s Prahou a druhý s Brnem. Zeman se mimochodem přinejmenším formálně rozešel s ODS, která nyní udává tempo. Po letech ze strany vystoupil a v letošních sněmovních volbách kandidoval za Trikolóru.

V kuloárech se mluví o tom, že Petr Arenberger zdaleka nemá jistou pozici ředitele Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Z funkce ministra zdravotnictví musel velmi rychle odstoupit poté, co Seznam Zprávy upozornily na nedostatky v jeho majetkovém přiznání. Zároveň se ukázalo, že coby ředitel pronajímal vlastní nemovitost nemocnici jako archiv. Tahle ‚drobnost‘ by ho teď po volbách mohla stát místo a je otázka, kdo by ho v takovém případě nahradil. Zemanův zápal pro stavbu traumacentra na Vinohradech každopádně trvá.

„Odehrávaly by se tam hlavní obory traumatologie, ale kromě toho ještě mikrochirurgie, kardiochirurgie, neurochirurgie a tak dále. Je to koncipováno jako nemocnice urgentní péče se 770 lůžky, 25 operačními sály. Celou Prahu by to posunulo dál, byla by to další nová velká stavba po motolské části pro dospělé, která vznikala v osmdesátých letech. Od té doby v republice v tomto rozsahu nic nevzniklo,“ říká bývalý ředitel Zeman.

Traumacentrum je do velké míry jeho ‚dítětem‘. Od vládního usnesení o stavbě traumacentra v roce 2009 vznikal projekt od koncepce až po platné stavební povolení, které vydal stavební úřad Prahy 10 v roce 2012. Od té doby se povolení prodlužuje, v příštím roce má jeho platnost znovu skončit.

„Stavební povolení vyprší v létě příštího roku, když se s tím nic neudělá. Vždycky se to samozřejmě dá prodloužit, ale s postupem času, jak projekt zastarává, tak jsou čím dál méně ochotní povolení prodlužovat,“ varuje Zeman. „Proto je teď důležité tu společenskou a odbornou poptávku oživit, aby stát a samozřejmě i hlavní město Praha to chtěli dotáhnout do konce a začít výstavbu,“ apeluje bývalý ředitel.

Zahájení stavby měla umožnit složitá směna pozemků. Zjednodušeně by Praha dala státu prázdné pozemky na okraji areálu nemocnice výměnou za jiné nemovitosti v hlavním městě. A stát by se zavázal použít pozemek od města pouze na stavbu traumacentra, které bude provozovat skrze fakultní nemocnici. Dohodu se podařilo dotáhnout až k podpisu všech tří zúčastněných stran, za vinohradskou nemocnici je podepsaný ředitel Arenberger.

Jenže při zápisu změny do katastru nastal problém. Transakci zpochybnili představitelé tenisového klubu, který dřív na části pozemků sídlil. Rádi by od Prahy dostali nějaké ‚odstupné.‘

„Bohužel to dospělo do stavu, že se ozvali tenisti ze Sportovního klubu Rapid Praha. Namítají, že by měli mít předkupní právo. My jsme byli spolu s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových toho názoru, že teoreticky by tento argument mohl někdo použít, a proto se od začátku poukázalo, že za právní správnost nese zodpovědnost Fakultní nemocnice Královské Vinohrady,“ říká pražský radní pro majetek Jan Chabr.

Tenisový klub Rapid Praha si diskutovaný pozemek pronajímal od města dlouhodobě. V devadesátých letech tenistům vyhořela klubovna, kterou posléze opravili a znovu zkolaudovali. A tady zřejmě nastal problém.

„Aniž by kdykoliv získali souhlas vlastníka, tak tu stavbu zkolaudovali nikoliv jako stavbu dočasnou, což do té doby platilo právě proto, aby ty pozemky nebyly ničím zatížené s ohledem na možnost rozšíření nemocnice, ale zkolaudovali to jako stavbu trvalou,“ říká pražský radní.

Na základě přechodných ustanovení občanského zákoníku teď tenisté namítají, že jako vlastníkovi stavby na cizím pozemku jim při převodu pozemku na jiného vlastníka vzniká předkupní právo.

„My jsme toho názoru nebyli, ale oni se v zákonné lhůtě dožadují využití zákonného předkupního práva. Dali návrh na předběžné opatření, čemuž soud vyhověl a nezapsal vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí,“ popisuje Chabr.

Na tomto bodě uvízla jednání na konci léta letošního roku. Účastníci převodu pozemků by teď rádi smlouvu upravili tak, aby se sporná část pozemku vyjmula, a zbytek směny mohl proběhnout.

Jako jedno z možných řešení se nabízí mimosoudní vyrovnání. Jenže od lidí pohybujících se ve vedení hlavního města zaznívá obava, že vyplatit tenisty není to správné řešení. Praha se cítí být v právu a nechce vytvářet další precedent, kdy kvůli tlaku na urychlení důležité stavby tvrdě platí spekulantům. Nabízí se jedno bolestivé srovnání – v říjnu hlavní město vyplatilo tučných 110 milionů rodině ministra zemědělství Miroslava Tomana za pozemky pod plánovaných Pražským okruhem.

Bývalý ředitel nemocnice Marek Zeman lobuje za to, aby stavba alespoň formálně začala. K tak velké stavbě je ale nutná podpora vlády.

„Jde o to, aby stát chtěl stavět. To znamená vyčlenit na příští rok nějakou úvodní částku v rozpočtu, třeba ‚jenom‘ 500 milionů. Pro ministerstvo to ani v dnešní době nemůže být velký problém. A naplánovat stavbu v dalších letech tak, aby to do pěti let stálo. Ať už za 7 miliard nebo 5,5 miliardy, to nevím, jak vyjde v dnešní době výběrové řízení,“ říká Zeman.

Ve vzduchu přitom stále visí i plán na stavbu onkocentra. Vybudování Národního onkologického institutu je jednou z nejvýznamnějších položek takzvaného Národního plánu obnovy, na který má Česko získat významné zdroje z Evropské unie. Pro Institut je vymezeno přibližně 7 miliard korun. Jenže onkocentrum je zatím pouze myšlenka. Teprve příští rok na jaře má vzniknout studie proveditelnosti, tedy dokument, který má posoudit, jestli je vůbec něco takového možné a jak by to asi mohlo vypadat.

Naproti tomu stavební povolení traumacentra už obsahuje všechny detaily, například kde bude jaká místnost, k čemu bude sloužit, jak budou široké chodby, kde budou operační sály, kde místnosti pro lékaře, kde ambulance. Mimo jiné to všechno musí odsouhlasit několik úřadů včetně hasičů. Onkocentrum v tomto směru nemá vůbec nic. A rozhodně neplatí, že se pouze do stejných místností postaví jiné lékařské přístroje.

„Představa, že nějaký projektant oběhne dotčené odborníky, tedy jednotlivé přednosty, techniky a tak dále, a dá si dohromady potřebné informace za měsíc nebo šest neděl, to je nesmysl. Odborníci to musí prodiskutovat, to nějaký čas trvá, už jenom sehnat podklady je práce na půl roku. Potom teprve následuje žádost o územní rozhodnutí, až poté žádost o stavební povolení. Já jsem tím strávil řadu let. Usnesení vlády vzniklo na jaře 2009 a získat stavební povolení trvalo tři roky,“ popisuje bývalý ředitel Zeman.

Pro využití platného stavebního povolení podle něj stačí, aby se do léta začalo alespoň formálně stavět. To znamená ohradit staveniště a založit stavební deník. Žádný ředitel ale nemůže začít stavbu za šest nebo sedm miliard, aniž by měl krytí. Důležité je, aby stát veřejně deklaroval, že o to stojí, připomíná Zeman.

A jaká je teď politická podpora? Praha podle informací z vedení města jedná s nastupujícím ministrem Válkem takzvaně po stranické linii, skrze jeho kolegu z TOP09 a radního pro majetek Chabra.

Redakce oslovila i současného ředitele nemocnice Petra Arenbergera, na žádost o rozhovor ale neodpověděl.

Vlastimil Válek vyjádřil traumacentru formální podporu, na konkrétní dotazy redakce ale odpověděl jen stručným prohlášením:

„Ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady je výstavba traumacentra dlouhodobě plánována. Proto má výstavba traumacentra, a to i z odborných důvodů, v této nemocnici moji podporu. Samozřejmě záleží na finančních prostředcích, připravenosti projektu, vlastnictví pozemku a podobných dalších faktorech, které mohou vše velmi komplikovat. Z pohledu medicíny je ale má odpověď jednoduchá – jasné ano.“