Článek
Stovky tun toxického benzenu prosákly v Hustopečích nad Bečvou do podloží. Únik této nebezpečné látky v takovém rozsahu svět ještě nezažil. Ojedinělý zásah si vyžádá také rekordní náklady.
Podle hejtmana Olomouckého kraje Ladislava Oklešťka (ANO) mohou sahat až k miliardě korun. Účty chodí zatím Správě železnic, pracovníci inspekce životního prostředí mají ohlídat, že jsou vynaloženy správně.
„Jsou pro nás klíčové tři parametry. Cena, efektivita a čas,“ vypočítává v rozhovoru pro Seznam Zprávy ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Obří havárie podle něj odhalila omezené možnosti České inspekce životního prostředí (ČIŽP). „Nemáme právní nástroj, který by umožnil platit likvidaci škod a pak je od původce vymáhat,“ dodává.
Jeho resort aktuálně řeší zamořenou českou krajinu i z jiného úhlu pohledu. Jak již zpracovaly Seznam Zprávy, Česko se stalo „skládkou“ Evropy. Firmy z jiných zemí do republiky naváží stovky tun nebezpečného nelegálního odpadu, teď se zadařil dílčí úspěch.
Specializovaná soukromá firma právě dokončila sanační projekt, který zpřesní další postup pro ozdravění krajiny po ojedinělé havárii cisternového vlaku v Hustopečích nad Bečvou. Máte už jeho detaily?
Zatím je nemohu uvést. Sanační projekt nejdřív musejí odsouhlasit tři subjekty. Česká inspekce životního prostředí jako garant technického řešení, hasiči a Správa železnic jako v tuto chvíli ten, kdo to platí. Až bude mít projekt kladné stanovisko, buď koncem tohoto týdne, nebo příští týden opět svolám krizový štáb Ministerstva životního prostředí, abychom informovali všechny účastníky a vedli diskuzi o dalším postupu.
Vaše ministerstvo má lidi, kteří se zabývají chemickými látkami i starými ekologickými zátěžemi. Jak se zapojí v tomto případě?
Zabývají se dekontaminacemi a sanacemi mnoho let. I ty jsme zapracovali, aby i s pracovníky inspekce návrh pomohli oponovat, doplňovat. Je to otázka poměru ceny, výkonu a rychlosti. Chceme následky odstranit co nejrychleji za co nejméně peněz.
Mimořádná situace si žádala rychlou akci i výběr firmy, která odborně zasáhne a odvrátí další rizika. Hejtman Ladislav Okleštěk také po dohodě s vládou vyhlásil stav nebezpečí. Jak řešit poptávkové řízení, když vás tlačí čas a nelze plýtvat penězi?
Od začátku to bylo nastavené tak, že zásah platí Správa železnic. Od začátku se k tomu postavili aktivně. Platili zásah hasičů, jejich stravu i likvidační a dekontaminační práce. Mají také uzavřenou smlouvu s odbornými firmami.
Rozsah a objem jsou obrovské. Vyhlášený stav nebezpečí také pomáhá tomu, že se právní věci mohou dělat rychle. Chci ale zdůraznit – a na tom jsme se hned dohodli s ministrem dopravy Martinem Kupkou –, že odborným garantem v efektivitě vynaložených peněz bude inspekce životního prostředí. Abychom oddělili plátce a toho, kdo to hlídá.
Škoda může dosahovat až k miliardě…
Ještě bych s účty počkal. Budou to asi stovky milionů, ale odhady se pořád různí. Jak jsem zmínil, pro nás jsou klíčové tři parametry. Cena, efektivita a čas.
I nadále ponese aktuální náklady Správa železnic, nebo lze zvažovat zapojení třeba i vašeho ministerstva?
Už se na tom podílíme. ČIŽP jako organizace zřízená ministerstvem platí každodenní testování vzorků. Jsou tam dohody s externími odborníky. Ale to jsou relativně malé částky. Hlavní práce primárně platí Správa železnic. Jednoznačně bude pokračovat debata mezi Správou železnic, dopravcem a státem, jak se finanční prostředky rozloží.
Nicméně nemyslíte, že by se do toho víc zapojilo Ministerstvo životního prostředí.
V tuto chvíli ne. Uvidíme, jak bude pokračovat sanace a zda bude nutný nějaký dlouhodobý monitoring, který by si na bedra vzala nějaká organizace ministerstva. Ale v této fázi ještě v debatách nejsme.
Uplatnění náhrad škod může trvat roky, jako třeba po nehodě u Studénky, kdy se odškodnění dořešilo až po 16 letech. Zatím není jasná prvotní příčina havárie vlaku, přepravce vydal jen úvodní vyjádření, teď mlčí. Komunikujete s ním?
Přepravce se účastnil jednání krizového štábu, o opatřeních ví a ke zbytku bych se nevyjadřoval.
Po nehodě se stále řeší příčina. V debatách zazněl i názor, zda je v pořádku přepravovat tak obrovské množství toxické látky, vlak vezl přes tisíc tun benzenu. Z toho, co víte, jsou třeba systémové změny?
Rozumím tomu, ale musíme si položit otázku jinak. Bylo by v pořádku, kdyby se to přepravovalo na několika desítkách vozů, které mohou třeba jet zastavěnou oblastí?
Takže za vás v tomto ohledu nejde dělat změny?
Nechme na definitivním rozsouzení Drážní inspekce, kdo je původcem této havárie. Pokud by se prokázalo, že se jednalo o lidskou chybu, a ne systémovou, tak není na stole se o takové změně bavit.
Oblast bohužel zažila velkou kyanidovou otravu před pěti lety, z níž pak vzešly změny zákonů. Napadají vás nějaké změny pro lepší prevenci či zvládání takových katastrof?
Jednoznačně ano. Máme připravenou novelu zákona o ekologické újmě. Od loňska čeká na projednání ve Sněmovně. Tuto havárii jednotlivé složky řeší tak rychle, jak to jde. Díky dobré spolupráci všech, včetně majitelů soukromých pozemků. Ale pokud by se tak nedělo, ČIŽP nemá dost právních nástrojů, jak zasahovat efektivně. Jako ministr jsem si to uvědomoval dávno před havárií.
Ale jsme téměř na konci volebního období. Stihnete novelu schválit?
Vláda novelu schválila někdy v říjnu a čeká na projednání v Poslanecké sněmovně. Požádal jsem předsedy klubů, zda by bylo možné i v kontextu této havárie novelu projednat. Za mě je možné, že to ještě stihneme. A bylo by to záhodno.
Jak konkrétně by novela rozvázala ruce třeba inspekci?
Dává jí větší pravomoci nejen u havárií, ale i u konkrétních ekologických újem. Dostává pravomoc některé věci nařídit i financovat a následně po původci také vymáhat. Dneska nemáme nástroj, aby to mohla platit inspekce životního prostředí. Neplní stránku akce, jen stránku garanta. Přijetí zákona by to změnilo.
Česko jako „popelnice“ Evropy
V Česku také končí nebezpečné odpady ze zahraničí. Bavorsko i po sérii článků Seznam Zpráv ohlásilo, že nechá odvézt z Česka 500 tun nelegálního odpadu. Budou za vás potřeba širší změny na evropském poli?
Má to dva rozměry. Jsem rád za medializaci. Ukázalo se, že si nenecháme nic líbit a jsme v tom nekompromisní. To dává všem, kdo dováží nelegální odpady do Česka, jasnou zprávu, že tady pšenka s trestnou činností nepokvete.
A druhá rovina?
Evropské komisi jsem předložil tři změny. V každém státě má být jedno místo, kde se nelegální odpady řeší. Plnou digitalizaci nákladní přepravy a také jednu databázi všech postihů firem v oblasti přepravy odpadů. Aby inspekce, policie, celníci mohli vyhodnotit míru rizika. Dvanáct států nás podpořilo.
Kdy bude jasno, jestli je návrh úspěšný?
Komise zpracuje nějaký posun a ten navrhne členským státům na projednání. Digitalizace už je schválená, ale zatím je pomalá. Některé věci se ani nebudou muset projednat. Jde spíš o tlak na Komisi, aby co nejdřív zajistila celoevropské řešení.
Ještě k českému řešení. I případ popsaný redakcí ukazuje, že lidé z problematické firmy už byli trestáni a nešlo o žádné velké postihy. Stihnete ještě iniciovat změnu zákona za tvrdší tresty?
Za mého dvouletého působení na ministerstvu jsme schválili novelu zemědělského půdního fondu, novelu vodního zákona a novelu zákona o ovzduší. Ve všech třech jsme výrazně zpřísnili postihy. U vod se zvýšily pokuty desetinásobně. Už nejsme schopni projednat novelu odpadového zákona. To je nereálné. Ale mohli bychom se bavit o postizích, které vyplývají z nelegální činnosti. Tam si umím představit, že to ještě dokážeme zapracovat.
A co je za vás potřeba změnit?
Musí být zanesena odpovědnost výrobců, nastaveno jednotné výkaznictví a za mě bych otázku pokut řešil úplně jiným způsobem. Nastavením na obrat firmy. Za stejný přestupek je stejná pokuta. Pro živnostníka to může být likvidační a pro firmu s miliardovým obratem je to legrace a ráda takovou částku zaplatí, což je za mě špatně. Ale to je systémová změna, která vyžaduje součinnost dalších resortů. Děláme na tom, ale vzhledem k času už to nestihneme schválit.
