Dávku od státu bere jen zlomek Čechů, kteří na ni mají nárok

Finanční starosti spojené se zdražováním energií mohou mít překvapivě prosté řešení: zažádat o státní příspěvek na bydlení, který vláda neustále propaguje.

Podle zkušeností pracovníků humanitární organizace Člověk v tísni ale v praxi stále řadu lidí nenapadne dávku pobírat, přestože mohou.

„Když mám službu na help lince, tak volají fakt nešťastné seniorky a celkem rychle jim přes kalkulačku spočítám výši příspěvku na bydlení. Ony o tom nevědí. Klidně mají nárok na příspěvek dva, čtyři, pět tisíc korun a když se to dozvědí, tak jsou úplně blažené,“ vysvětluje Daniel Hůle, expert na dluhovou problematiku z Člověka v tísni.

Organizace popisuje i konkrétnější příběhy. Například svobodná matka na help linku volala poté, co jí dodavatel energie vyčíslil nedoplatek na 36 tisíc korun a navíc zvýšil měsíční zálohy z 2600 korun na sedm tisíc korun. Pro matku starající se o dvě děti likvidační nárůst. Nakonec po radě začala pobírat měsíční příspěvek na bydlení ve výši 6971 korun.

Další matka také na doporučení zažádala o příspěvek a měsíčně nově pobírá 2436 korun, přitom se původně snažila situaci řešit půjčkami.

Člověk v tísni na aktuální situaci reaguje vyhlášením sbírky SOS Česko, díky které chce posílit počet lidí, kteří o možnosti čerpat dávky informují – mimo jiné i proto, že počet telefonátů lidí v nouzi na help linku se téměř zdvojnásobil oproti stejnému období loni.

„Darované finance využijeme hlavně na posílení help linky a zajištění sociální práce a poradenství v terénu,“ uvádí v prohlášení Šimon Pánek, ředitel Člověka v tísni.

Velký počet lidí, kteří nečerpají příspěvek, odhaluje i aktuální průzkum Klubu svobodných matek, který se zaměřil na tíživou situaci sólo rodičů před Vánoci.

Samoživitelé se z pohledu příspěvku na bydlení dělí prakticky na třetiny. První skupina – 34,1 procenta z 757 respondentů – hlásí, že příspěvek vůbec nepobírá. Dalších 33,8 procenta naopak pobírá dávku dlouhodobě a poslední skupina začala pobírat dávku v posledních šesti měsících. „Přitom bych řekla, že stoprocentně zasahujeme průzkumem skupinu, která příspěvek potřebuje,“ překvapil výsledek Danu Pavlouskovou, ředitelku Klubu svobodných matek.

Dluhový expert z organizace Daniel Hůle jde ještě dál a mluví o tom, že podle kvalifikovaných odhadů dávku využívá jen 25 procent domácností, které na ni mají nárok.

„V případě nejzranitelnější skupiny, seniorů, je to dokonce jen 15 procent. Pokud v současné době čerpá příspěvek zhruba 150 tisíc domácností, 450 tisíc domácností příspěvek nečerpá, ačkoliv by měly nárok,“ říká Daniel Hůle.

Výtěžek sbírky by tak měl jít na rozšíření dluhových poradců, kteří jsou na help lince, zároveň ale i na zcela novou službu, kdy bude člověk dojíždět za lidmi, kteří nezvládají o dávku žádat on-line, zejména za sociálně slabými nebo seniory.

„Chtěli bychom vytvořit síť cesťáků, kteří s autem, počítačem a tiskárnou přijedou za člověkem a propojí ho přes videohovor s naším poradcem, který sedí klidně někde jinde,“ říká dluhový expert. Výsledkem takové návštěvy bude s poradcem vyplněný formulář, který „cesťák“ rovnou vytiskne na tiskárně a žadatel ho už vyplněný zanese na pobočku Úřadu práce.

Výhoda pro organizaci je i v tom, že takto poradci na druhé straně počítače zvládnou poradit více lidem.

„Můžeme je odkázat na Úřad práce, ale tam budou dlouho čekat a pracovníci nemají čas jim to vysvětlit. Mají toho opravdu hrozně moc. Takto přijdou s připravenými formuláři na úřad práce a jenom tu žádost podají,“ vysvětluje Daniel Hůle výhody cesťáka s počítačem a tiskárnou.

Dana Pavlousková z Klubu svobodných matek říká, že s dávkou na bydlení není v případě samoživitelů ta potíž, že by o ní nevěděli.

„Povědomí o existenci příspěvku je relativně vysoké. Když jste matka v háji, tak dávky rezonují dnes a denně,“ říká ředitelka Klubu svobodných matek.

Podle ní existují dva důvody, proč sólo rodiče o dávku nežádají: byrokratický a osobní.

„Myslím si, že je to z nějakého důvodu neprůchodné. Že třeba budete v nájmu, kde majitel není ochotný dokládat nutné papíry pro Úřad práce,“ přibližuje Pavlousková první okruh důvodů. Osobní důvody pak mohou vycházet například z individuálních zkušeností, kdy už rodiče například s nějakou žádostí na úřadech neuspěli nebo mají jiné argumenty, proč o příspěvek na bydlení vůbec nechtějí žádat.

S tím Daniel Hůle souhlasí. „Část lidí o příspěvku slyšela, ale nechce ho čerpat, protože nechtějí být považovaní za ‚využívače‘ sociálních dávek. A je tam i skupina lidí, kteří o dávce slyšeli, ale nevědí, jak se k ní dostat. Je to pro ně složité. On-line žádost je relativně jednoduchá, ale ta papírová je pořád nepřehledná,“ říká s dovětkem, že většina seniorů je přitom odkázaná na off-line žádost.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) zdůrazňuje, že se během letošního roku podařilo zvýšit počet vyplácených příspěvků. A to za pomoci zjednodušování – například od léta lze žádat on-line a pomohlo také navyšování takzvaných normativů, díky čemuž roste počet domácností, které mají na dávku nárok.

„Meziroční srovnání ukazuje, že počet vyplacených příspěvků na bydlení je nyní výrazně vyšší než za srovnatelné období v loňském roce. Pokud jde o nejaktuálnější čísla, v říjnu je meziroční nárůst vyplacených příspěvků téměř 50 tisíc,“ upozorňuje Jakub Augusta z tiskového oddělení MPSV. Jde o meziroční růst o 36 procent. Meziročně tak ministerstvo vyplatilo na dávce o 216 milionů korun více.

Resort navíc pracuje na dalších změnách, které mohou začít platit od ledna.

„V případě problémů či nejasností máme k dispozici call centrum na čísle 950 194 444, kde operátoři žadatelům pomohou při problémech s webovým formulářem. Osobní konzultace na jednotlivých kontaktních pracovištích je samozřejmostí,“ ubezpečuje Jakub Augusta a doplňuje, že na dávku se snaží upozornit i řada běžících kampaní.

Například na webu MPSV je k dispozici podrobný videonávod, na dávku upozorňuje také vládní kampaň Deštník proti drahotě nebo osvětová kampaň Mít domov.