Až 450 tisíc lidí trpí chronickým onemocněním plic a neví o tom

Nejen kouření, ale také věk a místo, kde člověk žije a pracuje, hrají roli v tom, jak vysokému riziku plicních chorob je vystaven. Tyto údaje by měly hrát významnou roli při nastavování preventivních programů včetně screeningů.

Nový pohled na to, kdo patří mezi ohrožené, chtějí pneumologové zavést do praxe co nejrychleji. Účelem je podchytit část populace, která nemá ponětí o tom, že může mít nemocné plíce.

Jenom u chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) to dle odborníků může být až 450 000 jedinců. V případě rakoviny plic zase odhadem až 80 % lidí přichází k lékaři pozdě, takže většinou nemají šanci na dlouhodobé přežití ani při použití veškeré moderní léčby.

Pokud se kritéria preventivních programů dobře nastaví, podaří se lékařům u velké části Čechů „zachytit“ nemoc v rané fázi, nasadit správnou léčbu, a zabránit tak zbytečným úmrtím. Pneumologové to ohlašují v rámci Dne pro zdravé plíce, pořádaného u příležitosti Světového dne chronické obstrukční plicní nemoci, který připadá na 20. listopadu.

„Obyvatelé lokalit, jako je Ostrava, Karviná, Frýdek-Místek či Praha, dýchají jiný vzduch než lidé na Vysočině. Jinak je riziku vdechování škodlivých částic vystaven zaměstnanec dolu nebo lakovny než například účetní,“ říká Vladimír Koblížek, vědecký sekretář České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS).

Vliv na lidské zdraví a rozvoj nemocí plic může mít ale také měnící se klima nebo sucho. „V globálním měřítku se jasně ukazuje, že klimatické změny, jejichž projevem jsou ničivé požáry, sucho a všudypřítomný prach, naše zdraví dramaticky ovlivňují. Společně s kouřením pak vytvářejí smrtelný koktejl pro vznik rakoviny, CHOPN a nejrůznějších fibróz,“ vysvětluje Koblížek.

Pneumologové odhadují, že zhruba dvě třetiny zhoubných nádorů plic vzniká právě v souvislosti s chronickou obstrukční plicní nemocí a obě onemocnění se zpočátku nijak výrazně neprojevují. Na to se zaměřuje i nový program časného záchytu CHOPN.

„Obrovskou výhodou v lednu spuštěného programu časného záchytu karcinomu plic je to, že rizikového pacienta vyšetříme komplexně na přítomnost většiny plicních onemocnění, a máme tak unikátní šanci zahájit léčbu včas, kdy je největší šance, že bude úspěšná,“ říká Milan Sova, předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním.

„Podle nejnovějších dat za prvních 9 měsíců fungování preventivního programu časného záchytu rakoviny plic lékaři našli téměř 5 % možných nádorů u přibližně tisíce osob – ty podstoupily CT vyšetření a lékaři předali informace o výsledku na Ústav zdravotnických informací a statistiky. Celkem 70 % vstupních vyšetření bylo negativních. Téměř čtvrtina vyšetření vykazuje zatím neurčitý výsledek a v takovém případě se musí provést kontrolní prohlídka v řádu několika týdnů,“ uzavírá Ivana Čierná Peterová, předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů.

Projekt, který realizuje ČPFS ve spolupráci s Národním screeningovým centrem, ukazuje, že u třetiny osob, jež splnily vstupní kritéria, byla odhalena CHOPN. Projekt cílil na lidi mezi 40 a 69 lety, kteří kouří v průměru jednu krabičku cigaret denně po dobu deseti let a při rychlejší chůzi po rovině nebo do schodů mají pocit dušnosti bez jiné zjevné příčiny.

„Tento projekt na konci roku 2022 končí, lidé se tedy stále mohou objednat k pneumologovi, který je do akce zapojený,“ doplňuje Čierná Peterová.

„Letos nabízíme měření funkce plic, tzv. spirometrii, ve třech obchodních centrech – v Hradci Králové, Praze a Olomouci. Snažíme se lidem co nejvíce přiblížit. Vidíme totiž, že se potýkají s chronickým kašlem, únavou, zadýchávají se, ale k lékaři nejdou. Podobné akce pomáhají odhalovat příčiny potíží včas,“ říká Stanislav Kos, předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem (ČOPN).