Až 320 kilometrů v hodině. Kde pojedou v Česku rychlé vlaky nejdřív

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jedenačtyřicet kilometrů měří plánovaný úsek kolejí mezi Brnem a jihomoravskými Rakvicemi, poblíž Břeclavi. Tamní krajina může být první oblastí, kterou Češi budou pozorovat z oken rychlovlaků.

Takzvaná Vysokorychlostní trať Jižní Morava patří společně se dvěma úseky „Moravské brány“ mezi Přerovem a Ostravou k nejrozpracovanějším. Detaily zazněly na konferenci k novému vlakovému uzlu v Brně.

Stát se podle všeho přiklání k variantě financování PPP, tedy že se na stavbě finančně bude podílet soukromý investor. Ministerstvo dopravy chce mít do léta jasno, zda na tři zmíněné úseky soukromníka pustí.

„A v roce 2026 by mohl být koncesionář vybraný,“ naznačil ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Podle aktuálních plánů má výstavba začít už v letech 2026 či 2027, hotovo kolem roku 2030.

Náměstek Správy železnic Marek Pinkava, který má na starosti přípravu rychlotrati z Brna na jih, pro Seznam Zprávy přiznal úvahy, že by všechny tři úseky mohl stavět jediný investor.

„Možností je, že by se vzaly jako jeden balíček. Všechny tyto tři úseky mají připravené krajské územní plány i první stupeň posouzení vlivu na životní prostředí. Všude máme detailní technický návrh, takže se nabízí tyto úseky začít stavět jako první,“ zdůraznil s tím, že ještě není rozhodnuto.

Koncesionář zajistí výstavbu trati i následnou údržbu infrastruktury, stát mu pak – podle ministra většinou 25 let – pravidelně závazek splácí.

Pinkava na konferenci také popsal, jak pokračují přípravy tratě na 40kilometrovém úseku u Brna. Tato část rychlotrati začne v brněnských Horních Heršpicích, kde se napojí na Železniční uzel Brno, který mají tvořit také nové hlavní nádraží a Terminál Vídeňská.

Železničáři mimo jiné plánují více jak 900 metrů dlouhý tunel pod Rajhradem i estakádu skrze chráněný Vranovický a Plačkův les poblíž Novomlýnských nádrží.

„Tato část se již několikrát přepracovávala, abychom vyhověli požadavkům vlivu na životní prostředí. Původně to měl být val, přišel požadavek na menší konstrukci. Most by zase podle námitek příliš zasahoval do lesa. Nyní už řešíme třetí nebo čtvrtý návrh,“ zmínil estakádu na výsuvných pilířích.

S kolegy uvedli, že v přípravách staveb oslovili přes 1200 majitelů nemovitostí a od poloviny mají zpětnou vazbu. Asi 60 procent vlastníků podle Správy železnic souhlasí s výkupem a pouze dvacetina výkup výslovně odmítá.

Jihomoravská trať hlavně u Brna vede zastavěným územím. A třeba v Modřicích musejí železničáři řešit námitky překreslením plánů. „Bude nutné přidat dvě koleje navíc. Museli jsme volit minimální šířkové uspořádání kolejí, abychom co nejméně zasáhli do okolních zahrad. Hrajeme si s antivibračními vrstvami, aby to nedunělo v okolních domech. Nová stanice bude dělat daleko nižší hluk než ta stará,“ ujistil Pinkava.

Seznam Zprávy už informovaly o námitkách místních. Podle Miroslava Nováka z občanského sdružení Pro Modřice správci železnice vzdali alternativní trasu podél dálnice D1. Tvrdí, že by druhá varianta méně zasáhla do zastavěného území. „Přejeme si projekt západního střihu se vším všudy, ku prospěchu všech. Ne aby vznikal narychlo od boku,“ reagoval už dřív.

Podle Pinkavy však vedení kolejí jinudy už nepřipadá v úvahu. „Studie proveditelnosti pro VRT Jižní Morava počítala s částkou 20 až 25 miliard korun. Úprava modřické stanice stavbu prodraží,“ naznačil Pinkava. Celkové navýšení včetně dalších vlivů odhaduje na 20 až 30 procent.

Vysokorychlostní trať Jižní Morava má v budoucnu zkrátit cestování mezi hlavními městy zemí Visegrádské čtyřky.

Podle Kupky se zaváděním nových vlaků nebude nutné čekat na kompletní dokončení všech úseků. „Uplatníme požadavky na rychlejší soupravy, které ale pochopitelně budou schopné operovat i pomalejšími rychlostmi na stávajících konvenčních tratích,“ řekl ministr.

Ředitel Správy železnic Jiří Svoboda v únoru pro SZ Byznys odhadl cenu všech rychlotratí v Česku na 800 miliard korun.

Podle Kupky by mohly unijní fondy proplatit až polovinu nákladů. Rychlotratě mají zlevnit takzvané „typové stavby“, tedy stejné konstrukční díly na mnoha úsecích v Česku. „Ne každý most je originál. Typové díly bude možné kombinovat, obstarat ve větším množství a zlevnit. Proto spolupracujeme s britskými a francouzskými partnery,“ dodal ministr.

Páteří vysokorychlostních tratí v Česku má být spojnice mezi Prahou a Brnem, cesta po rychlých kolejích zabere jen hodinu.