Článek
Vláda tento týden schválila návrh, podle kterého se od roku 2026 budou volby konat v jediný den, a to v pátek od 7:00 do 22:00. Předlohu ještě projedná Parlament.
Podobně to mají na Slovensku, akorát volí v sobotu. „Je to náročné, ale jsme na to zvyklí,“ řekla pro Seznam Zprávy Silvia Šimeková, předsedkyně okrskové volební komise městské části Petržalka v Bratislavě.
Připouští, že komisaři jsou v práci někdy až 24 hodin. Ke střídání členů komise totiž nedochází. Podle Šimekové je však o všechny dobře postaráno. „Dodržujeme pitný režim, máme občerstvení a podobně,“ vysvětlila.
Členové komise se ráno schází minimálně hodinu předem, aby zkontrolovali veškeré vybavení. Volební urny či seznamy voličů – vše musí být připraveno, než se místnosti v 7:00 otevřou a dorazí první voliči.
Doba sčítání, poté co volby o 15 hodin později skončí, je podle ní hodně individuální. Odvíjí se hlavně od typu voleb a velikosti volebního okrsku. Nejdelší bývá noc při volbách s preferenčním hlasováním a v okrscích s vysokým počtem voličů.
„Někdy mají sečteno po půlnoci, někdy výsledky dorazí až ráno,“ popisuje svou zkušenost.
A připouští, že veliká zátěž a únava členů komise může způsobit vyšší chybovost při sčítání hlasů. Právě toho se obávají někteří starostové, které Seznam Zprávy v minulých dnech oslovily.
„Sčítat výsledky ve 22 hodin by byl problém. Mnoho lidí z komise je zvyklých chodit spát dříve a bývají unavení,“ uvedl kuřimský starosta Drago Sukalovský (STAN). Zdůraznil, že dokud členové komise nesečtou výsledky, nemůžou opustit volební místnost.
„Prezidentské volby jsou na počítání jednoduché, ale něco jiného jsou například volby do obecního zastupitelstva. Nedovedu si to představit,“ souhlasí také sedlický starosta Vladimír Klíma (Spolek občanů veřejně aktivních S.O.V.A.).
Právě riziko chybovosti vnímá předsedkyně petržalské volební komise jako velikou nevýhodu jednodenního hlasování. Při některém typu voleb by proto uvítala rozdělení hlasování do dvou dnů. Jinak ale problémy v systému nevidí.
Jednodenní systém funguje na Slovensku už několik let. Pro parlamentní volby byl zaveden v roce 2006, pro volby prezidentské, komunální a krajské již o něco dříve.
Nižší riziko manipulace
Jednodenní hlasování s sebou nese ale i řadu výhod. Jednou z nich bylo v případě Slovenska to, že se tak státu podařilo eliminoval náklady na noční ochranu volebních místností. „Snížilo se tak i riziko manipulace hlasů,“ tvrdí Alžběta Neuschlová, vedoucí organizačního oddělení městské části Bratislava-Petržalka.
Ani na volební účast podle ní zkrácení volební doby ze dvou dní na jeden vliv nemělo. „Kdo chce jít volit, tak půjde,“ souhlasí i Šimeková.
Volby v Česku
Česko je v Evropské unii posledním státem se dvěma volebními dny. Volební místnosti se nyní otevírají v pátek od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 08:00 do 14:00. Podle nové úpravy by se volilo jen v pátek od 7:00 do 22:00 a celková doba hlasování by se tak prodloužila o hodinu.
V jeden den se do Parlamentu volilo od vzniku Československa, voliči chodili k urnám v neděli. Na dvoudenní volby přešlo Československo od roku 1971, kdy se 26. a 27. listopadu konalo první hlasování po vzniku federace, týkalo se to Federálního shromáždění i obou národních rad.
Neuschlová pak odmítá i další argument, že může dojít k diskriminaci zaměstnanců, kteří mají dlouhé směny a hrozí, že by se proto k volbám nemohli dostavit, například lékaři. Existuje totiž možnost přenosných volebních schránek, kterou řada z nich využívala i před zavedením jednodenního hlasování.
Zkrácení volební doby mělo ale podle Neuschlové přeci jen nějaký efekt – více lidí si zařizuje voličské průkazy. Nárůst zájmu o průkazy zaznamenala i Šimeková. „Lidé o tom vědí a počítají s tím, není pro ně problém odvolit někde jinde,“ dodala.
Mapa ukazuje den nejčastěji používaný pro volby. Některé země, jako například Španělsko, konkrétní den v týdnu nemají, od roku 1986 se však v zemi volí vždy v neděli.
