Článek
Spisovatel Jan Žáček napsal před čtyřmi lety dětskou knihu o chlapcích z fotbalového prostředí. Na internetu a v recenzích se jí ale dostává pozornosti až teď. Kniha určená pro chlapce od sedmi let totiž obsahuje vulgarity, hlavní kritika nicméně směřuje na pasáž, v níž autor prakticky normalizuje sexuální násilí. Upozornil na to profil Moderní sebeobrana Jasmíny a Pavla Houdkových, kteří se této problematice věnují.
V části knihy, kdy se hlavní postavy baví o dívkách, se jejich konverzace stočí k tématu, které děti v určitém věku zajímá. „Vole, viděl jsi už nahatou ženskou?“ ptá se jeden z chlapců jménem Kopi. Následně svému kamarádovi Pépimu osvětlí, že on sám má už v této sféře jisté zkušenosti. Konkrétně se svou sestrou.
„Moje ségra je ženská, a to pořádná. Já ti to říkám. Ségře je už skoro osumnáct (doslovný přepis pasáže, pozn. red.). Viděl jsem ji nahatou několikrát. Ve sprše. Nebo když se převlíkala. Vona se ráda producíruje,“ vysvětluje v knize Kopi. A když pak Pépi projeví zájem o to, že by ji také rád viděl nahou, Kopi svižně přejde ke „kuplířství“.
„To by se muselo vymyslet. A zorganizovat. Aby to nevěděla (…) A taky by tě to něco stálo, hele,“ reaguje Kopi. Oba chlapci se pak domluví, že „přijatelná cena“ za tělo nahé sestry je dvojitý hamburger s kolou. Pépi se následně zaraduje, že jde o výhodnou nabídku, jelikož má Kopiho sestra „velká prsa“.
Normalizace podobného chování není vhodná
Podobný narativ podle odborníků ale působí na mladé chlapce minimálně nevhodně. Zvlášť v době, kdy se na veřejnost dostávají informace o discordových či telegramových skupinách, kde muži obchodují s nahými fotografiemi žen, aniž by o tom dotčené věděly.
To ostatně připomíná i Johanna Nejedlová, zakladatelka organizace Konsent, která se zabývá prevencí sexuálního násilí. Podle ní se autor dopouští schvalování podobného jednání, což jí nepřijde v pořádku.
„Je samozřejmě naprosto nevhodné dávat malým dětem za příklad nějakou dohodu nekonsenzuálního okukování kamarádky, spolužačky, sestry. My bychom naopak měli vést ty dospívající nebo mladé chlapce k tomu, aby se k druhým chovali s respektem,“ říká. Dodává, že směnný obchod hamburgeru za nahotu sestry je naprosto nepřijatelný.
Samotný autor má ale na celou věc trochu jiný pohled. Mluví totiž o tom, že podobné chování je mezi chlapci normální, a kniha tak odráží pouze běžnou praxi. „Vy máte smůlu, že jste dívka, protože kdybyste byla muž, věděla byste, že je to mezi chlapci naprosto běžné,“ reagoval Žáček na otázku, zda se mu zpětně jeho slova nezdají přes čáru.
Vycházím z osobní zkušenosti, říká autor
Že mají děti na základní škole zájem seznámit se s tělem opačného pohlaví zmiňuje i Nejedlová. Za ní by vlastně podobná pasáž ani nevadila, kdyby byla správně uchopená. „Myslím si, že teoreticky se dá pracovat s tímto příběhem, ale měl by tam vystoupit někdo, kdo těm dvěma chlapcům řekne, že se zbláznili a že tohleto není v pořádku, a nějak tu situaci morálně správně uchopí,“ reaguje.
Žáček nicméně namítá, že nepíše edukativní materiály, ale dětskou beletrii. Vedle toho pak dodává, že této pasáže nijak nelituje. „Byl jsem tenkrát vyzván, abych napsal knihu o chlapcích, kteří hrají fotbal… Něco ve stylu Deníku malého poseroutky,“ vysvětluje s tím, že malí fotbalisté bývají rošťáci. Následně popisuje, že samotné dílo odráží jeho chlapecké zkušenosti a konkrétní pasáž je inspirována reálným příběhem.
„Měli jsme pionýrskou vedoucí, která byla velice hezká. A byla to i sestra našeho spolužáka,“ konstatuje s tím, že vycházel z osobní zkušenosti. Vzápětí také říká, že na dané pasáži nevidí nic záporného, načež mluví o tom, že doba se změnila a lidé se bojí psát podobné „životní pravdy“ narovinu, aby za to nebyli popotahováni.
„Samozřejmě, že to může vadit feministicky založeným dámám. Ale mnohé ženy se tomu zasmějí a kdyby na to přišlo, dají takovému chlapci pár facek a je vyřízeno,“ reaguje na kritiku. Zároveň zmiňuje, že se prodalo více než šest tisíc výtisků a kniha měla být původně určena od deseti let. „Čtyři roky to nikomu nevadilo,“ dodává.
Vydavatel se distancuje
Samotné nakladatelství Mladá fronta, které knihu vydalo, v reakci uznává, že podobné pasáže či slova jako „vole“ nejsou v dětských knihách vhodná. Jana Fikotová, tisková mluvčí společnosti Albatros Media – pod kterou nakladatelství Mladá fronta spadá –, dodává, že se společnost do budoucna pokusí podobným chybám vyvarovat. Zároveň dodala, že rukopis prvního dílu vznikl ještě předtím, než společnost Albatros Media převzala zmíněné nakladatelství.
„Navzdory čtenářskému úspěchu série Fotbalový král danou situaci nezlehčujeme a je nám líto, že se některých čtenářů/čtenářek dotkla. Od druhého dílu série Fotbalový král, který už byl připraven v Mladé frontě pod hlavičkou AM, jsme přijali opatření, aby názorový svět díla korespondoval se zásadami, jež odpovídají stavu společnosti 21. století,“ sdělila Fikotová s tím, že nakladatelská společnost s autorem ukončila spolupráci.
