Článek
Zkraťme dobu oddlužení podnikatelům z pěti na tři roky, ovšem u spotřebitelů ponechme stávající pětileté období.
Tak lze shrnout výzvu, se kterou přišli zástupci Svazu města obcí a Svazu českých a moravských bytových družstev opřený o podklady společnosti InsolCentrum, která se specializuje na analýzy insolvencí.
Zástupci svazů se obávají aktuálního návrhu Ministerstva spravedlnosti, které prošlo připomínkovým řízením a chystá se ho projednat vláda. Novela reaguje na evropskou směrnici, kterou je nutné zapracovat do tuzemského právního systému. I přes roční odklad se ji ale zatím nepodařilo přijmout.
Zástupci svazů však tvrdí, že směrnice upravuje délku oddlužení pouze pro podnikatele, a kritizují, že Ministerstvo spravedlnosti chce současně zkrátit oddlužení na tři roky i pro fyzické osoby.
„Jde to proti logice toho, co ta evropská směrnice chce,“ říká Radka Vladyková, výkonná ředitelka Svazu měst a obcí, podle níž původní záměr evropských zákonodárců byl pomoci podnikatelům.
„Vůbec vlastně nemůžeme zaručit, že když si otevřete živnost, že za službu někdo zaplatí. To je tragické,“ dodala na tiskové konferenci.
„Směrnice nepožaduje zkrácení oddlužení u spotřebitelů. Hlavní myšlenka je pomoci živnostníkům a drobným podnikatelům, aby neměli takovou averzi vůči podnikání. Mají tak být řešené dluhy z podnikání. Něco jiného jsou dluhy ze spotřeby. Chceme podporovat neuváženou spotřebu?“ zapojil se do diskuze i Michal Žižlavský, člen představenstva České advokátní komory a předseda Rady expertů Asociace insolvenčních správců.
Aby nevznikl chaos
Jenomže podle Ministerstva spravedlnosti nebo ředitele Institutu prevence a řešení předlužení Radka Hábla by v praxi nebylo možné vytvořit jedna pravidla pro podnikatele a jiné pro spotřebitele.
„Čistě legislativně, technicky to nedává smysl rozdělovat. Je to neřešitelné. Ono ani nejde rozdělit dlužníky na podnikatele a spotřebitele,“ vysvětluje Hábl a načrtává dvě možná řešení: první by bylo, že se délka oddlužení na pět a tři roky bude dělit podle toho, jestli dlužník je či není podnikatel. „A pak hrozí, že si lidé začnou zakládat účelově živnost. Protože, když budou mít živnost v době návrhu, tak se budou oddlužovat tři roky,“ upozorňuje Radek Hábl.
Druhá možnost spočívá v tom, že by se rozlišovalo, jestli dluh vznik z podnikání nebo ze spotřeby. Ani zde to ale podle ředitele institutu v praxi nelze oddělit.
„Nikdo nedohledá, jestli jste si půjčil na podnikání nebo ne,“ poznamenává Hábl.
Mluvčí Ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka reaguje, že směrnice sice nepožaduje tříleté oddlužení pro nepodnikatele, ale doporučuje to.
„Víme, že stejnou cestou jako Česká republika – tedy že tříletým oddlužením mohou projít jak podnikatelé, tak nepodnikatelé – se vydalo Německo i Rakousko a podle informací, které máme k dispozici, tak učinila většina evropských zemí,“ říká Řepka.
Připomíná také, že závazek zkrátit dobu oddlužení pro všechny fyzické osoby na nejvýše tři roky plyne i z programového prohlášení vlády a je podpořený řadou věcných argumentů – mimo jiné se tak vyloučí obcházení zákona a přechody z nepodnikatelského režimu do podnikatelského a zamezuje se zbytečným sporům o povaze činnosti dlužníka.
Přijdou věřitelé o miliardy?
Jan Vysloužil, předseda Svazu českých a moravských bytových družstev se obává, že novela bude mít za následek, že se sníží vymahatelnost dlužné částky.
„V konkrétních případech může dojít k tomu, že dlužníci dluží stovky tisíc korun a ve výsledku to zaplatí sousedé, kteří s nimi mají společnou jen adresu trvalého bydliště,“ zmiňuje problematiku, kdy na dluhy za bydlení ve výsledku doplácí i sousedé ze stejného domu.
Jarmila Veselá ze společnosti InsolCentrum dodala, že pětileté oddlužení podle ní ve výsledku pomůže i samotným dlužníkům. „Budou se moci adaptovat na to, aby se jejich život dostal do normálních kolejí. Každý z nás má pracovat, šetřit a nezadlužovat se, když to člověk není schopen zaplatit,“ uvedla.
Přišla také s propočtem, že zkrácení oddlužení z pěti na tři roky bude znamenat v důsledku ztrátu miliard korun. Stát by mohl podle Veselé přijít o 15 miliard korun na zdravotním, sociálním a na daních, které by už od lidí nevymohl.
S tímto propočtem zásadně nesouhlasí další skupina odborníků, která reprezentuje neziskové organizace pomáhající předluženým. Podle nich totiž výpočet vychází z nereálných předpokladů, že se všichni rozhodnou vstoupit do oddlužení a zároveň míra uspokojení se skokově propadne.
„Celkově tak na úrovni fyzických osob lze očekávat pokles uspokojení veřejných dluhů o maximálně dvě až tři miliardy korun. To je ovšem vyváženo vyššími odvody během oddlužení a po oddlužení,“ říká Radek Hábl.
