Přírůstek nových lidí do armády je mizivý

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pokračující válka na Ukrajině a stále vyhrocenější bezpečnostní situace v Evropě vedla armádu a Ministerstvo obrany k tomu, že přestaly zveřejňovat údaje o počtech vojáků české armády. Stát data považuje za citlivá a příliš podrobná. Zřejmě i proto se v poslední době v politickém prostoru objevilo několik odlišných čísel.

Poslední oficiální údaje pocházejí z konce roku 2023. Z nich plyne, že Česko mělo přesně 27 826 vojáků z povolání. K dispozici pak bylo dalších 4266 lidí v jednotkách Aktivní zálohy. Přírůstek se přitom již roky pohybuje maximálně v řádu několika málo stovek zájemců ročně.

Drtivá většina vojáků z povolání spadá pod generální štáb české armády čili de facto pod velení generála Karla Řehky. Další nízké tisíce podléhají Ministerstvu obrany.

„Aktuálně máme v armádě v mé podřízenosti necelých 23,6 tisíce vojáků. Naše koncepce do roku 2030 cílí na 30 tisíc a navíc nové obranné plány ukazují potřebu přes 37 tisíc vojáků. Pro naplnění potřeb kolektivního odstrašení a obrany bychom během dekády museli navýšit armádu o nějakých 14 tisíc lidí,“ shrnul Karel Řehka na konci února během takzvaného Velitelského shromáždění.

Pro kontext dodal, že v roce 2023 zaznamenala armáda čistý přírůstek jen 176 vojáků. Abychom však podle náčelníka generálního štábu dosáhli strategických plánů, muselo by přibýt alespoň 1200 vojáků ročně. Počty vojáků z povolání rostou pomalu. Od roku 2015 o necelých šest tisíc. O poznání lepší je situace v případě příslušníků Aktivní zálohy (viz tabulka).

Stávající náborový systém podle generála Řehky nefunguje, je třeba ho změnit a v úterním podcastu Ptám se já předestřel, kde začít.

„V průzkumech se nám jednoznačně ukazuje, že primární problém, který dnes trápí vojáky a proč odcházejí, je ekonomická situace. Především v nižších hodnostech na úrovni poddůstojníků mužstva, ale už ne zdaleka jen tam, odchází kvůli tomu, že armáda přestává být na trhu práce konkurenceschopnou a že je pro ně těžké sladit osobní a rodinný život s vojenskou službou. Říkají: Je to naše srdcovka, ale takhle to dál nejde, my potřebujeme uživit rodiny a musíme odejít,“ vypozoroval šéf armády od vojáků.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) doufá, že by mohla pomoci novela zákona o vojácích z povolání, která čeká už jen na podpis prezidenta.

„Od letošního července se díky ní zjednoduší nábor a odpadnou nadbytečné byrokratické postupy. Zlepší se podmínky současným vojákům, ale také konkurenceschopnost armády například navýšením náborového příspěvku,“ uvedla ministryně Černochová.

Zmiňuje i konkrétní zlepšení: Zvýšení platu vojáků z povolání o 1500 korun, mimořádné odměny za nasazení při povodních, zvýšení náhrad jízdného o 11 procent, navýšení některých druhů služebního volna nebo naopak snížení plateb za ubytování, přičemž ubytovací kapacita prý stoupla o 600 lůžek.

„Naši vojáci si zaslouží co nejlepší podmínky pro svou práci, proto mě těší, že se nám podařilo prosadit řadu zásadních a konkrétních kroků, které ke zlepšení zcela jistě povedou. Je v zájmu nás všech, abychom nejen získali do armády nové posily, ale abychom současně udrželi zkušené a motivované vojáky, kteří již nyní v našich řadách slouží,“ popsala ministryně obrany Jana Černochová.

Některé země nedostatek armádních kapacit řeší formou povinné vojenské služby. Prezident Petr Pavel zmínil jako možnou inspiraci Skandinávii, kde fungují hybridní modely - velkou část armády tvoří profesionálové, především na pozicích vyžadujících dlouhodobou specializovanou přípravu, a další část pak branci základní služby, která je sice povinná, ale má takový společenský kredit, že ji naplňují téměř výhradně dobrovolníci.

„Má to pro ně poměrně velký dopad, protože pokud mají u jakékoli žádosti o další uplatnění v práci v životopise záznam, že sloužili své zemi, tak jim to výrazně zvyšuje šance na zaměstnání,“ upozornil na konkrétní praxi například v Norsku prezident.

„Chce to ale opravdu pracovat s tím, co je dneska občas odsunuto do pozadí, a to je služba svojí zemi. Dát jí dostatečně společenské ocenění,“ dodává.

Na konferenci Naše bezpečnost na Pražském hradě se zástupci všech sněmovních stran vyjádřili jednomyslně: Zavedení povinné vojenské není reálné, a tudíž nebude. Za zásadní naopak považují posílení profesionální armády a Aktivní zálohy.

Podle místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka chybí mimo jiné infrastruktura. „Tvářit se, že zde vytvoříme povinnou vojenskou službu, je iluze. Je třeba hledat příčiny odchodů vojáků a vytvářet podmínky pro větší profesionální armádu,“ uvedl.

Také podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je třeba posílit roli armády jakožto dobrého zaměstnavatele. „Nevidím to jako cestu,“ uvedl ohledně zavedení povinné vojenské služby.

Předseda SPD Tomio Okamura s obnovením základní vojenské služby taktéž nesouhlasí, není to podle něj reálné. Navrhuje zavedení dobrovolného několikatýdenního výcviku.

Podle březnového průzkumu společnosti Ipsos exkluzivně pro Seznam Zprávy vyplynulo, že lehce nadpoloviční většina respondentů by byla pro zavedení nějaké formy povinné vojny.

Výsledky průzkumu dala redakce k dispozici ministryni obrany Janě Černochové a náčelníkovi Generálního štábu Armády České republiky Karlu Řehkovi.

„Naším cílem je mít motivované vojáky, kteří slouží vlasti na základě svého rozhodnutí, dobrovolnosti, přesvědčení, cti, občanské a vlastenecké povinnosti bránit svou zemi, nikoli na základě povinných odvodů,“ shrnula ministryně s tím, že žádná forma povinné vojenské služby se nepřipravuje.

Náčelník generálního štábu Karel Řehka na průzkum reagoval konstatováním, že ho považuje za vyslovení „obrovské důvěry“ ze strany české veřejnosti. „Jsem rád, že naše společnost vnímá vojenskou službu jako důležitou. Ale reálně se bavit o nějakém znovuzavedení vojenské základní služby je předčasné,“ upozornil.

Podle Černochové i Řehky je důležité zejména navýšení peněz do bezpečnosti státu.

Vláda před časem schválila postupný růst výdajů na obranu o 0,2 procenta HDP ročně až do roku 2030. V roce 2026 by měl být obranný rozpočet 2,2 procenta HDP, v roce 2030 by mělo Česko na obranu vydávat tři procenta HDP.