Architekti kritizují posudek o lokalitě pro nový stadion v Brně

„Fotbalový stadion na místě současného velodromu byl vyhodnocen jako varianta s převažujícími pozitivy.“

Těmito slovy minulý týden zdůvodnil brněnský radní pro sport Tomáš Aberl (TOP 09) plány na výstavbu nového fotbalového stadionu na výstavišti.

Lokalita vyplynula z posudku, který si vedení města nechalo vypracovat u Kanceláře městského architekta (KAM). Ta posuzovala devět lokalit (viz box Kam se stadionem).

„Člověk se náhle v médiích dozví, že existuje jakýsi plán a stadion prostě bude na výstavišti,“ podivuje se architekt Luděk Šimoník, který stojí mimo jiné za návrhem nové hokejové haly v Jihlavě. „Analýzu toho, čemu má stadion sloužit, jak má být velký a kde má stát, nikde nenajdete. Město jen chaoticky říká: ‚Tady máme místo, tak tu bude stadion,‘“ odkazuje na dokument, na jehož základě vedení Brna rozhodlo.

„Na základě posudku bych rozhodně variantu Lužánek nezavrhl,“ přidává se architekt Petr Hrůša, jehož ateliér v minulosti pro magistrát vytvořil nakonec nevyužité návrhy nového stadionu za Lužánkami.

Ředitel KAM Jan Tesárek výhrady odráží: „Jednalo se o prověření plošného umístění sportovišť, která leží na pozemcích města a co nejvíce odpovídají návrhu nového územního plánu. Dostatečnou podrobnost tohoto prověření pro rozhodnutí o umístění fotbalového stadionu nám nepřísluší soudit.“

Upozorňuje, že v závěru dokumentu lze nalézt doporučení, aby vznikly další posudky, které by prověření rozpracovaly. Radní však žádné další studie nezadali a prověření je jediným posudkem, na který při oznámení přesunu fotbalového stadionu odkázali.

Legendární Lužánky dodnes drží tuzemský rekord návštěvnosti fotbalové ligy, od svého uzavření v roce 2001 ale stadion chátrá. Brněnská Zbrojovka tak už přes 20 let využívá provizorium na Srbské v Králově Poli.

Politici ale průběžně mluvili o tom, že se fotbal na tradiční místo vrátí. Tyto plány ale nyní vzaly za své a lužánecký stadion má jít kvůli špatné statice k zemi.

Prověření, na jehož základě radní oznámili zamýšlenou novou lokalitu, nepřijde architektům dostatečně důkladné. „Působí na mě jako výstřel do tmy, první vlaštovka,“ říká Hrůša pro Seznam Zprávy. „Aby byl výsledný počin kvalitní, bylo by třeba udělat mnohem víc. Například zadat komplexnější posouzení lokalit za Lužánkami a na výstavišti a pro definitivní místo rozhodnout až podle něj,“ dodává.

Výtky architektů míří i jinam. „Vybrané lokality hodnotí pouze graficky zakreslením a uvádí několik plusů a minusů, které jsou velmi zavádějící až chybné. Pro takto významné rozhodnutí bych čekal propracovanější a objektivnější dokument,“ přibližuje Luděk Šimoník.

Městský architekt si ale za posudkem stojí. „Jelikož šlo pouze o plošné umístění sportovišť v daných lokalitách, ležících na pozemcích města Brna a jejich soulad s návrhem nového územního plánu, pokládáme to ze své strany za dostatečné,“ brání se.

Pracovali se dvěma vzorovými stadiony ze zahraničí, jedním s kapacitou 12 tisíc návštěvníků, druhým pro 20 tisíc fanoušků. „Kritérií pro zvolení referenčních stadionů bylo více, například realizovaný fotbalový stadion v Evropě, kapacita, typologie, odpovídající zázemí a vybavení, funkční vztahy s okolím a podobně,“ přibližuje Tesárek.

Volba vzorových stadionů ale není podle Petra Hrůši dobrá. „Přijdou mi náhodně zvolené. Menší z nich kapacitou odpovídá současnému stadionu na Srbské. Budovat nový stadion pro 12 tisíc diváků se mi zdá zbytečné,“ míní. Zdůrazňuje, že jeden ze vzorových stadionů má pouze tři tribuny. „Chybí tam kotel, který fanoušci vždy ocení. Působí to na mě, že dokument tvořil někdo, kdo vůbec na fotbal nechodí.“

Konkrétní podoba stadionu má vzejít z architektonické soutěže.

Brnu podle odborníků chybí jasná strategie, jak k velkým projektům přistupovat. „Projekt pro stavbu stadionu za Lužánkami existoval, proběhla soutěž a výsledný návrh byl kvalitní. Ten najednou nebude. Zdá se, že chyběly peníze. Nyní ale radní ohlásili plán vybudovat hned dvě sportoviště,“ uvádí Luděk Šimoník.

Podle svých slov nevidí důvod, proč lokalitu měnit. „Za Lužánkami je dostatečná infrastruktura a fotbalová tradice. Na výstavišti je naopak cyklistická tradice a velodrom je, vzhledem ke stavu velodromů v tuzemsku, významná stavba.“

Záměr města na zbourání a stavbu dvou sportovišť – velodromu a fotbalového stadionu – je podle architektů zarážející i vzhledem ke stavu městské kasy. „Město staví dva velké projekty, multifunkční halu a Janáčkovo kulturní centrum. Myslím, že v takové situaci není na místě řešit ještě stavbu stadionu.“