Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Problémy s nedostupnými antibiotiky se nyní vyskytují na různých místech po celém Česku - lékaři i lékárníci se shodují, že je situace nepřehledná a téměř v každé lékárně mohou mít potíže s něčím jiným. Chybí některé formy penicilinu i část širokospektrých antibiotik.
Ministerstvo zdravotnictví kvůli situaci zřídilo speciální odbornou skupinu, která poprvé zasedla tento týden pod vedení náměstka Jakuba Dvořáčka.
Podle něj by měla pacientům, lékařům i lékárníkům ulevit jedna z už připravovaných novinek. Lékaři budou nově každé pondělí od ministerstva dostávat informace o tom, která antibiotika jsou na trhu dostupná. V žádné skupině nechybí podle náměstka všechna, ukázalo se ale, že pro řešení situace nestačí aktuálně dodávané informace od výrobců o tom, že omezují dodávky.
„Začali jsme aktivně sledovat informace z elektronického receptu z hlediska spotřeby,“ řekl. Od distributorů pak stát chce získávat aktuální data o skladových zásobách. „Je to potřeba mít dostupné z celé Evropy,“ dodal.
Potíže s antibiotiky hlásí lékaři a lékárníci už řadu dní. Vše odstartoval výpadek základního antibiotika penicilinu před pár měsíci. Lékaři začali předepisovat náhradní preparáty, které postupně také začínají docházet. Dominový efekt se nyní projevuje naplno.
„Postupně se objevují výpadky více antibiotik, začíná to být opravdu problém. Kolegyně z Vysokého Mýta mi dnes hlásila, že v lékárně tam mají jen azitromycin a klaritromycin - antibiotika, která vzhledem k riziku vzniku bakteriální rezistence i možným nežádoucím účinkům nejsou preferovanými léky první volby pro léčbu většiny bakteriálních infekcí. Amoxicillin, základní penicilin s širším spektrem účinku, je také dostupný jen ve vybraných lékárnách,“ popsala pro Seznam zprávy pražská praktická lékařka Ludmila Bezdíčková.
Pro lékaře aktuální situace často znamená odvolávání lékáren a ověřování dostupnosti přípravků, které chtějí nemocným pacientům předepsat.
„Cefalosporin 1. generace, který jsme dosud používali jako náhradní pro léčbu streptokokové tonsilitidy (bakteriální angína, pozn. red.), také už v mnohých lékárnách není dostupný. Respiračních infekcí je mnoho. Pečlivě vážíme indikaci antibiotik a antivirotik u každému pacienta, přesto se obávám, že brzy dospějeme do fáze, kdy budeme muset některé pacienty posílat k aplikaci injekčních antibiotik do nemocnic, protože tabletová prostě dojdou,“ dodává.
Problémy až do jara
Podle hlášení v systému Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) během ledna stále nebudou některé jeho formy dostupné. Výpadek má třeba i antibiotikum Augmentin nebo Amoksiklav. SÚKL má však pouze údaje od výrobců, realita pro pacienty, lékaře i lékárníky může být v různých místech odlišná.
Jak pro Seznam Zprávy popsal Martin Kopecký, viceprezident České lékárnické komory (ČLnK), jednotlivá zařízení mohou nedostupná léčiva u svých hlavních dodavatelů rezervovat a ti je následně distribuují, pokud přijdou. Kdy a v jakém množství, se ale nedá předvídat.
Příčiny výpadků léků
Důvodů k výpadkům se schází vícero. Seznam Zprávy je více přibližují ve svém článku. Zatímco některé souvisí s válkou na Ukrajině, pandemií či nedostatkem hliníku pro výrobu platíček, jiné mají hlubší kořeny.
„V praxi už se u některých léků výrobci s výrobní cenou dostávají nad úroveň státem zastropované ceny a nebude pak možné léky dále uvádět na trh. Jde paradoxně hlavně o léky, které pravidelně užívají statisíce pacientů v Česku. Jsou mezi nimi i život zachraňující léčiva často v ceně třeba několika desítek korun jako léky na hypertenzi, antibiotika, léky na bolest, cholesterol a další,“ popsal Filip Vrubel, výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem (ČAFF).
Samostatným důvodem jsou podle něj ale i omezené výrobní kapacity na straně jedné a stále se zvyšující poptávka ve světě na straně druhé. Výroba je totiž silně globalizovaná.
„Nevíme, kdy nám co přijde. Nějaké zásoby máme, ale nedokážeme odhadnout, kdy přijdou další balení a kterého konkrétního antibiotika. Prakticky u každého je tak situace nepřehledná. Každá lékárna ale zpravidla má alespoň nějaké přípravky. Proto je to i o komunikaci s lékařem v okolí. Například na menších městech se lze obvykle dobře domluvit. Jiné je to asi v Praze, kde návaznost na lékaře není tak přímá jako v menších obcích,“ míní Kopecký.
Pacienti by se podle něj předně neměli uchylovat k obvolávání lékáren, ale vše řešit už s lékařem v ordinaci a zeptat se se ho, zda má informace, která antibiotika v nejbližší lékárně mají.
„Aby to zkrátka bylo více o spolupráci mezi lékárnou a lékařem. Doktor zná situaci a ví, že může daný lék nahradit jiným, který v lékárně dostupný je,“ říká odborník.
Spirála rezistence
Nejistá situace okolo antibiotik podle lékárníka potrvá po celou sezonu respiračních nákaz, tedy až do jara.
„Problém vznikl i proto, že je opravdu velké množství nemocných. Běžná spotřeba bývala menší než ta současná. Navíc jestliže výrobci plánovali podle loňského a předloňského roku, tak naplánovali výrobu na menší čísla, než jsou teď potřeba,“ dodává lékárník.
Na rozdíl od léčiv proti horečce s ibuprofenem a paracetamolem, kterých byl enormní nedostatek ještě před pár týdny, nemohou lékárnicí antibiotika vyrábět ze surovin a jsou tak zcela odkázáni na distribuci.
Jaké rezistentní bakterie řádí v Česku?
Podle lékařů problémy způsobují například gramnegativní tyčinky, pseudomonády či MRSA, tedy meticilin-rezistentní zlatý stafylokok. Rozsáhlá studie, nedávno publikovaná v časopisu Lancet, uvádí, že většina úmrtí byla v roce 2019 způsobena infekcemi dolních cest dýchacích, jako je zápal plic, nebo bakteriemi v krvi, které mohou způsobit sepsi.
Meticilin-rezistentní zlatý stafylokok (MRSA).
Právě potíže s dodávkami penicilinu a stále častější sahání po širokospektrých náhradách, které už postupně na některých místech také začínají docházet, přitom může být velkým rizikem.
Penicilin coby jednoduché antibiotikum by se totiž měl předepisovat, aby se předcházelo prohlubování antibiotické rezistence. Tedy odolnosti, kterou si bakterie vůči lékům budují.
„I přechodný výpadek může situaci zhoršit, i když samozřejmě ne nějak dramaticky, pokud nebude trvat dlouho. Možná větší problém je v tom, že se snažíme předpis ,obyčejného‘ penicilinu zvýšit a lékaře přemluvit, aby na něj nezapomínali,“ uvedl už dříve pro Seznam Zprávy lékař a klinický farmakolog Jan Strojil, který se rezistenci bakterií dlouhodobě věnuje.
„Takovéto výpadky samozřejmě tuto snahu komplikují, a proto dopad nedostupnosti může být horší než jen pár měsíců ,nuceného‘ předpisu širokospektré alternativy. Nikdo nepředepisuje rád léky, u kterých není jistota, že si je pacient bez obtíží vyzvedne,“ dodal.
Podle světových dat se bakterie odolné vůči antibiotikům řadí mezi nejčastější příčiny úmrtí a každoročně si vyžádají i přes milion životů. Čím dál častěji se s odolnými bakteriemi setkávají i lékaři v Česku.
Válek: Péče ohrožená není
Ministerstvo zdravotnictví už v návaznosti na situaci okolo výpadků léčiv zřídilo zmiňovanou speciální pracovní skupinu. Jsou v ní zástupci Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), ministerstva i České lékárnické komory (ČLnK) a distributorů léčiv (AVEL).
Systémové řešení
Podle ministra Vlastimila Válka z TOP 09 je nutné situaci řešit systémově, ve vnitřním připomínkovém řízení je proto novela zákona o léčivech. Ta má mimo jiné přinést lepší přehled o stavu v lékárnách či povinnost distributorů držet zásobu léků na předpis.
SÚKL by měl mít podle Válka povinnost mít informace o množství léků v lékárnách on-line tak, aby mohl okamžitě reagovat v případě, že je pokles u nějakého léku výrazný a výrobce navíc ohlásí informaci o výpadku. Ústav nyní dostává informace v poměrně dlouhých intervalech a není schopen operativně reagovat, míní vicepremiér.
U léků, které jsou na předpis, by distributoři měli držet zásobu. Podle Válka se ještě povede debata o tom, na jak dlouhou dobu, on by se přimlouval zhruba za šest týdnů.
„V oblasti antibiotik v tuto chvíli nehrozí, že by pacient nedostal léčbu, kterou potřebuje,“ sdělil ministr Vlastimil Válek z TOP 09 po setkání skupiny právě s odkazem na případné lékové alternativy. Resort podle něj o nápravě situace jedná a v případě nemožnosti navýšení dodávek na straně výrobce chce využít všechny dostupné prostředky k vyřešení situace.
A to včetně zajištění zahraničních alternativ a stanovení jejich mimořádné úhrady ze zdravotního pojištění po vzoru antivirotik proti covidu-19. „To umožňuje novela zákona o léčivech, schválená na konci roku 2022,“ uvedl náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.
